Domácí stránka › Žánry › Populárně naučná › Kultura, umění, design, architektura › Ve stínu Karla Škréty - Pražští malíři v letech 1640-1680

Ve stínu Karla Škréty - Pražští malíři v letech 1640-1680

Heisslerová Radka, Vácha Štěpán,

Nakladatel:	Academia (Středisko spol. činností AV ČR, v. v. i.)
Jazyk:	česky
Pořadí vydání:	1.
Rok a měsíc vydání:	2018/04
Počet stran:	664
Typ, vazba:	Kniha, pevná
Formát, hmotnost:	215 × 270 mm, 2732 g
Více podrobností

Klubová cena:	900 Kč
Běžná cena:	~~1 200 Kč~~
Ušetříte:	300 Kč
Kolik zaplatím za dopravu? Informace o dopravě Osobní odběr - Zásilkovna: od 49 Kč Kurýr - WE\|DO: od 79 Kč Kurýr - PPL: od 79 Kč ČP - Balík do ruky: od 69 Kč

- +

Přidat do košíku

	Skladem
	Pripraveno k expedici.

Informace o dostupnosti

Zboží skladem předáváme dopravci do 2-3 pracovních dnů.

Poslední změna: 19.04.2024 11:40

Sledovat titul
Recenze (0)
Odkazy a akce (0)
Komentáře (0)

Anotace

Malířství 17. století v Čechách je spojováno především s Karlem Škrétou (asi 1610 – 1674), jistě právem pokládaným za hlavního protagonistu nového, barokního názoru u nás. Pro takové hodnocení ovšem nestačí se zabývat pouze jeho dílem, nýbrž je třeba je poznat v souvislostech tvorby umělců předcházející generace, jeho současníků i následovníků. Jen tak je možné pochopit jeho umělecký úspěch v Praze i v celých Čechách, o čemž svědčí přebírání jeho výtvarných řešení ještě v 18. století. V knize bohatě vybavené obrazovým doprovodem jsou souhrnně představeni tři Škrétovi vrstevníci, Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess a Matěj Zimprecht, kteří vynikali nad dobový průměr, získávali významné zakázky a udržovali si osobitý malířský projev, diskutován je i jejich údajně napodobivý vztah ke Karlu Škrétovi. Malířství 17. století v Praze je pojednáno ve své institucionální a vývojové kontinuitě, s přihlédnutím k vnějším, v domácím dějepisu umění tradičně negativně vnímaným faktorům, jimiž byly přenesení císařského dvora do Vídně po smrti císaře Rudolfa II., pobělohorská rekatolizace a třicetiletá válka. Pozornost je věnována socioekonomickým aspektům tehdejšího uměleckého provozu (cechovní organizace, životní úroveň malířů, výše honorářů) a postavení Prahy jako umělecké metropole.