Není úniku

Pět neznámých lidí a jedno unesené dítě

Hlavní postavou knihy Není úniku je Darby Thorneová, studentka druhého ročníku dějin umění. Její matce diagnostikovali rakovinu slinivky v pokročilém stádiu, čeká jí operace a Darby se proto 23. prosince vrací domů, i když to původně neměla v plánu. Její cestu překazí sněhová bouře, která ji prakticky odřízne od světa a uvězní na pár hodin v budově na dálničním odpočívadle kdesi v Coloradu.

V budově už jsou čtyři další lidé. Starší muž Ed, jeho sestřenice Sandi, mladý student Ashley a podivný Lars. Netrvá to dlouho a Darby zjistí, že jich je ještě o jednoho víc. Venku před budovou v zaparkované dodávce totiž za okénkem zahlédne malou holčičku s ústy přelepenými páskou. Komu tahle dodávka patří? Kdo mohl tu malou holčičku unést?

Studentka Darby alias superhrdinka

Malá Jay je zamčená v kleci na psa, zubožená a vystrašená. Darby se do dodávky důmyslným způsobem dostane a malé Jay slíbí, že ji vysvobodí. Že auto patří Larsovi, který se jí zdál od začátku podezřelý, zjistí hned záhy. Otázkou je, jakým způsobem tohohle šílence zneškodní. Že její plán osvobodit unesenou holčičku nebude snadný, prozrazuje Larsovo čím dál podivnější chování. Rozhodne se proto, že se svěří tomu silnějšímu ze dvou dalších mužů: Ashleymu. Jak se později ukáže, bude to ta nejhorší volba, jakou v tu chvíli mohla udělat.

Ohlédla se na Jay, která drkotala zuby. „Dobře. Kde myslíš, že má Lars tu nastřelovací pistoli? Tady vzadu nebo v kabině?“
„Ten druhej ji má uloženou v oranžový krabici.“
„Kde ji má?“
„Bývala tady vzadu, ale myslím, že ji přendali.“
Jenže Darby ji už neposlouchala. Jayin hlásek se postupně vytrácel a v záblesku děsivé paniky se jí předchozí věta zasekla v hlavě a ozývala se stále dokola: Ten druhej ji má uloženou v oranžový krabici.
Ten druhej.
Ten druhej.
Ten druhej.

Děj celé knihy se odehrává na jednom místě, během jediné noci. Vyprávění má spád už od prvních řádků, a čím víc spěje ke konci, tím víc graduje s až neskutečnou silou. V momentě, kdy si myslíte, že právě teď je to nejnapínavější, dospějete záhy k ještě dramatičtější pasáži. Akce střídá akci, a čím víc se blíží konec, tím víc přibývá krve a násilí.

Z nesmnělé Darby se pomalu, ale jistě stává akční hrdinka rozhodnutá nasadit vlastní život pro záchranu malé holčičky. Její odhodlání nepřekazí benzín, zbraň ani nastřelovací pistole. Dokonce ani lži a faleš mezi členy posádky budovy na odpočívadle.

NEVĚŘ JIM.
Co?
Zvedla oči. Jay právě plnila druhou konvici, tiskla červené tlačítko a nedočkavě ji při tom pozorovala.
Darby zašeptala: „Komu nemám věřit?“
Jay neodpověděla. Jen dvakrát krátce ukázala hlavou.

Psychothriller v americkém stylu

Často jsem si říkala, jestli si místo super hrdinství Darby autor raději neměl víc pohrát s hlavní zápletkou, která se mi od začátku zdála být hodně dobrá. Určitě by nebylo od věci trochu zkorigovat časové, měrné a další jednotky … Vzdálenosti a čas asi nebudou autorovou silnou stránkou. A 4% baterie na iPhonu po dobu čtyř hodin?? Zkrátka poměrně dost nereálných detailů a podivný běh času.

Není úniku

Docela mě také zklamalo to, že jsme se poměrně rychle dozvěděli, kdo z přítomných je psychopat. Nesedělo mi ani těžko uvěřitelné dospělácké chování sedmileté dívenky, řada zvratů na závěr a na můj vkus až příliš velká brutalita.

Celkově musím říct, že kniha Není úniku je mimořádně čtivá. Na nudné pasáže snad ani nemáte šanci narazit. Čte se stylem START-CÍL. Tenhle thriller v americkém stylu působil občas sice dost neuvěřitelně, nicméně na čtenářském zážitku vám to až tak moc neubere.

Autorkou recenze je Andrea Simoglu