Tetín svaté Ludmily - Místo, dějiny a spiritualita

Ukázka z textu

str. 106
O Ludmilině manželství se z legend nic podstatného nedozvídáme. Víme pouze, že z něho vzešli tři synové – Spytihněv a Vratislav, kteří se oba později stali knížaty, osud třetího syna není znám; a neurčitý počet dcer, kdy jednotliví legendisté mluví o jedné až o třech. Teprve španělská legendistická tvorba 13. století přidává do rodiny kněžny Ludmily jakousi záhadnou Orosii. Tu někteří badatelé považují za Bořivojovu dceru, jindy pouze za jeho schovanku. Tato Orosie měla být jako mladá dívka zasnoubena aragonskému králi, jehož země se nalézala v dnešním Španělsku na jižním úpatí Pyrenejí. Na dlouhé cestě z Čech za budoucím manželem měli mladou nevěstu doprovázet její bratr Kornelius a její strýc biskup Aciselus. Tato jména se však v české raně středověké historii neobjevují.
Orosiina cesta do Španělska skončila tragicky. Nedaleko cíle své cesty byla přepadena mohamedánskými Maury, kteří tehdy ovládali většinu Pyrenejského poloostrova. Ti nejdříve povraždili její doprovod, kdežto samotnou Orosii ponechali na živu, ovšem s podmínkou, že přestoupí na islám a za manžela si vezme jejich náčelníka. Orosie tuto nabídku odmítla, a proto byla Maury podrobena krutému mučení, ze kterého ji vysvobodila až smrt. Její mrtvé tělo nalezli po čase pastýři, kteří je odnesli do kostela ve městě Jaca; její lebka naopak spočinula v kostele ve městě Yebra. Věřícími je tam do současnosti uctívána jako svatá mučednice a ochránkyně před přírodními katastrofami. Když se v roce 1571 obrátili Španělé na pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice se žádostí o přesnější údaje o této domnělé české světici, pozitivní odpovědi se nedočkali. I současné seriózní historické bádání je k českému původu sv. Orosie skeptické. Co dalo podnět k sepsání legendy o jejím původu a životě, je předmětem dohadů.