Babička - nová verze

Úžasné je i zmapování hospodářského roku, který samozřejmě souvisí s ročním obdobím. Ukazuje nám, jak se dříve pracovalo, jaká byla povolání, jaké zvyky a obyčeje se dodržovaly, jak se vychovávaly děti, jak se chodilo do školy, jak to chodilo v hospodářství, na gruntu, co se oblékalo, vařilo a jedlo, jak se slavívalo a jaká byla zábava, křesťanské svátky, rostliny v přírodě, okrasné i léčivé byliny na různé druhy stonání, druhy stavení, ale i malý náhled do panského světa, vesnici tak vzdáleného (kde ani peníze a majetek nedokážou zahladit smutek, protože kde není dětí, není pokračování a radosti, není života).

Dokonalý popis všech věcí, od malých drobností až po celek jako takový nám naprosto plasticky představí dřívější život.

Z knihy čiší především pokora a úcta, k lidem, ke zvířatům, i k přírodě jako takové, což je v dnešním uspěchaném, technickém a předimenzovaném světě věc téměř nevídaná.

Babička - nová verze

Vysvětlivky nám pomohou porozumět pro nás dnes už neobvyklým či neznámým výrazům, jsou řazeny podle stran, tak jak se v textu vyskytují.

Překrásné ilustrace Zdeňka Buriana umocňují celkový dojem z této přenádherné knížky, kterou známe všichni. Poprvé vyšla Babička s Burianovými ilustracemi v době české republice nejtemnější, za druhé světové války, v roce 1940.

Kdo by si nevzpomněl na svou babičku, laskavou, milou, s náručí otevřenou pro nás, děti.

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

Babička - nová verze

Všechny postavy o kterých se píše a o kterých příběh pojednává jsou mi velice sympatické. Čtení této knihy je pro mne krásný oddych a vrátím se o několik desítek let zpět, do dob v kterých se příběh odehrává.

Babička, osoba o které příběh pojednává byla výjimečná žena. Babička žila na vesnici v chalupě. Jednoho dne babičce přišlo psaní od její dcery aby se za ni odstěhovala. Babička se po rozmýšlení rozhodla za dcerou na Staré Bělidlo odstěhovat.  Poprvé v životě uviděla svá vnoučata a ti si svou babičku okamžitě oblíbili.

Babička se o vše moc pěkně starala, věnovala se svým vnoučatům se kterými chodila do lesa a na procházky. Každý kdo babičku poznal si ji pro její dobrosrdečnost a povahu oblíbil. Babička se snažila pomoci každému kdo pomoc potřeboval, ať už dobrým slovem nebo svou radou. Babička byla velmi rozumná a v životě již něco poznala takže dovedla velice dobře poradit.

Když Babičku čtu, vše si představuji a někdy si přeji poznat také takovou babičku. Dokonce si někdy i pobrečím. V dnešní době je pro mne čtení tohoto krásného příběhu nádherné odreagování a tak trochu vzpomínkou na mé dětství, kdy jsem jezdila k mé babičce, která měla malý baráček s krásnou zahrádkou a já k ní jezdila na prázdniny. Má babička byla velice hodná a trochu mi připomíná babičku Boženy Němcové.

Snad každý Babičku Boženy Němcové zná a příběh četl, ten kdo ne tak tomu doporučuji aby si tuto knihu koupil a přečetl.

Autorkou recenze je Šárka Lipčáková