Londýnský případ

(0x)
Nakladatel: Moba (Moravská Bastei MOBA, s. r. o.)
Série:Záhady porodní báby (4.díl)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:320
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:130 × 205 mm, 403 g
Více podrobností
Běžná cena: 99 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 28.03.2024 10:39

Anotace

Píše se rok 1649 a ode dne, kdy musela Bridget Hodgsonová se svou zástupkyní Marthou Hawkinsovou opustit York, už uplynuly tři roky. Exil na venkově už obě přestává bavit, takže když dostanou tajemný dopis, který je vyzývá k cestě do Londýna, nemají důvod odmítnout. Brzy jsou nuceny pracovat pro Jonathana Marlowa, ředitele Cromwellovy tajné služby. Zatímco se ve městě schyluje ke královu procesu za vlastizradu, pátrají Bridget, Martha a Bridgetin synovec Will po nepřátelích Parlamentu. Jejich první misí je špehovat Katherine Chidleyovou...

Specifikace

Název: Londýnský případ

Autor: Thomas Sam

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-243-7638-7

EAN: 9788024376387

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Okamžitě jsem poznala, že je něco špatně, ale ne tak jako obvykle. Žena, kterou jsem měla za paní Ramsdenovou, dřepěla na porodní stoličce vedle postele. Bylo zvláštní, že ji tam nepřidržovaly její klepny, ale seděla tam sama. Ještě zvláštnější pak bylo, že oběma rukama držela pohrabáč a mávala jím před sebou jako mečem. Její přítelkyně se stáhly do vzdáleného rohu místnosti, kde po ní nejistě pokukovaly. Paní Ramsdenová zaúpěla a sklopila pohrabáč, jak jí projel záchvěv porodních bolestí, ale žádná z žen jí nepřišla na pomoc.
„Copak jste se všechny zbláznily?“ obořila jsem se na ně. S Marthou jsme jako jedna žena vykročily k paní Ramsdenové.
„Zůstaňte tam,“ zaječela a ohnala se po nás pohrabáčem s takovou zuřivostí, že se skoro svalila z porodní stoličky. „Jestli se ke mně přiblížíte, vyrazím vám mozky z hlavy.“
Pomalým krokem jsme přešly k ostatním ženám.
„Která z vás je její porodní bába?“ zeptala jsem se. „A co se to tu děje?“
Jedna z matrón udělala krok dopředu. Byla to drobná žena kolem padesátky. Vypadala křehká jako vrabec, ale s ostrými rysy jestřába. Co jsem si však pamatovala ještě dlouho po našem prvním setkání, byly její oči. Na první pohled by se daly považovat za modré, ale ve skutečnosti byly pronikavě šedé a vyzařovala z nich větší energie a inteligence než ze sta mužů.
„Jsem Katherine Chidleyová,“ řekla. „Vy asi budete vdova Hodgsonová.“
„Katherine Chidleyová,“ zopakovala jsem a vší silou se snažila skrýt svoje překvapení. Jak to, že jsme vzbouřenkyni pana Marlowa našli tak rychle? Jak jsem si ji pořádně prohlížela, překvapilo mě, že by ho tak drobná žena dokázala tak dokonale vystrašit. Později jsem se měla dozvědět, že jeho obavy nebyly tak docela bezdůvodné, jelikož paní Chidleyová dokázala být ve svém nepřátelství opravdu zarytá.
„Ano,“ odvětila jsem a zaskřípala zuby nad svým novým titulem. „A to je moje zástupkyně, Martha Hawkinsová. Co se tu děje?“
Paní Chidleyová si nás s Marthou odvedla na chodbu, teprve potom odpověděla. „Je to ta nejzvláštnější věc. Paní Ramsdenová už má bolesti celé hodiny, ale nenechá si pomoct ani ode mě, ani od žádné ze svých přítelkyň. Viděla jste, co se stane, když se o to pokusíme. Prý už odrodila tolik žen, že to dokáže i sama se sebou.“
„Přeskočilo jí?“ zeptala jsem se ve vší vážnosti, neboť takové rozhodnutí příslušelo spíš bláznivé ženské než zkušené porodní bábě.
„Jestli ano, doposud to dobře skrývala,“ odvětila Katherine. Začala říkat něco dalšího, ale přerušil ji srdcervoucí výkřik z ložnice. Pospíšily jsme si dovnitř, kde jsme našly paní Ramsdenovou sedět na zemi a vzlykat, jako by nastal konec světa.
„Moje děťátko, moje děťátko,“ šeptala. V náručí držela šedivé tělíčko. Mohlo to být jedině mrtvě narozené dítě. Do očí se mi nahrnuly slzy, když jsem pomyslela na ty týdny a měsíce truchlení, které měla před sebou. Katherine Chidleyová a já jsme ve stejnou dobu udělaly krok dopředu, abychom paní Ramsdenovou objaly. Byla by to sice jen ubohá útěcha, ale v takových chvílích se nic víc udělat nedalo.
K mému šoku paní Ramsdenová znovu popadla pohrabáč a ohnala se mi jím po hlavě. Chybělo jen pár centimetrů, aby mi ji prorazila. „Nevezmete mi ho,“ ječela. „Ještě chvíli si ho pochovám, a jestli se mi ho pokusíte vzít, je po vás.“
Já a paní Chidleyová jsme klopýtavě ustoupily z dosahu pohrabáče a podívaly se na sebe. Obě jsme užasle zakroutily hlavou. Ani jedna z nás ještě nikdy nic takového neviděla.
Nějakou dobu jsme jen tak stály a dívaly se na výjev před sebou. Paní Ramsdenová položila pohrabáč, obrátila se k nám zády a držela dítě v náručí. Její klepny byly pochopitelně úplně vyděšené a tiskly se ke zdi, aby byly od paní Ramsdenové co nejdál. Byl to podivný a smutný výjev, ale čím víc jsem nad ním přemýšlela, tím zvláštnější mi to celé přišlo. Pokynula jsem Martě.
„Musím si promluvit s paní Chidleyovou,“ zamumlala jsem jí do ucha. „Ale neodvážím se nechat paní Ramsdenovou o samotě s jejími přítelkyněmi. Dávej na ni dobrý pozor. Nesmíš jí dovolit odejít, obzvlášť s tím dítětem. Jestli se o to pokusí, zastav ji, ať to stojí, co to stojí, a zavolej nás. Nepůjdeme daleko.“
Martha přikývla, oči tvrdé jako kameny. Jestli se paní Ramsdenová pokusí utéct, čeká ji pořádná bitva.