Mrazivá hlubina
| Nakladatel: | Vyšehrad (Albatros Media a. s.) | |
|---|---|---|
| Série: | Detektiv seržant Sean Duffy (1.díl ze 3) | |
| Jazyk: | česky | |
| Pořadí vydání: | 1. | |
| Rok a měsíc vydání: | 2017/10 | |
| Počet stran: | 336 | |
| Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
| Formát, hmotnost: | 140 × 207 mm, 420 g | |
| Více podrobností | ||
| Běžná cena: | 298 Kč |
|---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 25.04.2024 08:30 |
||||
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (0)
Anotace
První svazek detektivní série zasadil oceňovaný irský autor do Severního Irska roku 1981. Neklidný Belfast se stává kulisou surových vražd, které má vyřešit detektiv seržant Sean Duffy, univerzitně vzdělaný psycholog a katolík se slabostí pro ženy a pití. Pátrání v atmosféře bombových útoků IRA a vlády Železné lady zavede Duffyho na stopu homofobního sériového vraha, který má zálibu v opeře. Sarkastické komentáře hlavního hrdiny, napětí a atraktivní příběh uhranuly čtenáře z Evropy, USA i Austrálie. Mrazivá hlubina získala v roce 2013 prestižní cenu Spinetingler Award za nejlepší detektivní román.Specifikace
Název: Mrazivá hlubina
Originální název: The Cold Cold Ground
Autor: Adrian McKinty
Překladatel: Ladislav Šenkyřík
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-7429-814-1
EAN: 9788074298141
Objednací kód: -
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
str. 31
Ležel jsem tam a přemýšlel a přede mnou opět vyvstala zásadní otázka.
Proč jsem se vlastně dal k policii?
A podruhé během čtyřiadvaceti hodin jsem si vzpomněl na událost.
Nehledejte ji v mé kartě u psychiatra. A nevyptávejte se žádné z mých bývalých.
V životě jsem o tom s nikým nemluvil.
Ani s mámou. Ani s tátou. Dokonce ani s knězem. Dost nezvyklé na mluvku, jako jsem já.
Stalo se to 2. května 1974. Dělal jsem druhým rokem doktorát. Nádherný jarní den. Šel jsem kolem hospody Rose and Crown v Ormeau Road, nějakých dvacet metrů od mých studentských kolejí.
Byl to nejhorší rok nepokojů, ale mě osobně nijak nezasáhly. Aspoň zatím. Byl jsem nadále neutrální. Snažil jsem si zachovávat odstup. Snažil jsem se hledět si svého. Nejblíž k zaujetí nějakého stanoviska jsem měl po Krvavé neděli, když jsme se s tátou zúčastnili pohřbů v Derry a já asi jeden den uvažoval, že vstoupím do IRA.
Je zvláštní, jak se věci dokážou změnit, co?
2. května 1974.
Rose and Crown byla studentská hospoda. Za dobu, kterou jsem strávil na Queen’s, jsem tam zažil přinejmenším tři stovky mejdanů. Byl to můj lokál. Znal jsem tam všechny štamgasty. Za normálních okolností bych tam seděl, jenže čirou náhodou jsem měl zrovna rande s jednou holkou ve Studentském svazu a taky už jsem toho dost vypil.
Byla to nehlášená bomba. K odpovědnosti se přihlásil UVF (Ulster Volunteer Force – Sbor ulsterských dobrovolníků, ilegální protestantská polovojenská skupina). Později prohlásilo UDA (Ulster Defence Association – Ulsterské obranné sdružení, další protestantská paramilitární organizace), že to udělali oni. Ještě později se ozval UVF, že šlo o bombu nastraženou IRA, jež předčasně vybuchla.
Mně to bylo všechno jedno.
Hry s písmenky mě nezajímaly.
Žádné vážné zranění jsem neutrpěl. Prasklý ušní bubínek, pár oděrek, řezných ran od roztříštěného skla.
Ano, já byl v pohodě, ale uvnitř došlo k masakru.
Jatka.
Byl jsem první, kdo se dostal vyraženými vstupními dveřmi dovnitř.
A to byla ta chvíle…
To byla chvíle, kdy mi došlo, že se chci svým skromným dílem zasadit o ukončení toho šílenství. Bylo nutné se rozhodnout, jestli chce člověk odejít, nebo něco udělá. Rozhodl jsem se pro to druhé.
Policie mě přijala s nadšením. Univerzitně vzdělaný psycholog, a co bylo ze všeho nejcennější… katolík.
