literární kavárna

Smáli se Galileovi - O vynálezcích a vynálezech, které změnily svět

(0x)
Nakladatel: Vyšehrad (Albatros Media a. s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:240
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:138 × 206 mm, 355 g
Více podrobností
Běžná cena: 298 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 28.03.2024 21:09

Anotace

Vynálezy a objevy – od bezdrátové komunikace k počítači, od obručí hula hoop k meziplanetárnímu cestování – změnily v uplynulých staletích životní styl lidí takovým způsobem, že by nad tím našim předkům zůstal rozum stát. Každý z těchto vynálezů vzešel z mysli vizionářů, již snili o zdánlivě nemožném. Zároveň však museli čelit kritice řady odborníků veřejně prohlašujících, že „něco takového není v žádném případě možné“. Ale ono je… A právě to dokládají příběhy o snílcích, kteří všem svým kritikům vytřeli zrak, obsažené v této humorně pojaté a informacemi nabité knize.

Specifikace

Název: Smáli se Galileovi - O vynálezcích a vynálezech, které změnily svět

Originální název: They Laughed at Galileo

Autor: Albert Jack

Překladatel: Petra Florianová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-7429-807-3

EAN: 9788074298073

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

str. 157

Podprsenka

S vynálezem podprsenky je spojeno několik zajímavých momentů. Začněme tím, že původní žádost o patent byla na americký patentový úřad doručena 12. února 1914. Podala ji tehdy třiadvacetiletá Mary Phelbs Jacobsová (1891–1970). Maryin život byl sám o sobě zajímavý, později se k němu vrátíme. Co mě však opravdu zaujalo, bylo datum tohoto vynálezu. Pokud vezmu v úvahu to, že ženská poprsí existují odedávna, vyvstává před námi otázka: Jak to bylo před rokem 1914?
Ženy přirozeně vždy nosily nějakou podporu. Nejstarší písemné záznamy, které pocházejí ze starověkého Řecka, prozrazují, že ženy nosily oděv navržený speciálně na podporu poprsí. Nazýval se apodesmos, což lze přeložit jako „prsní pás“. Také je známo, že Římanky si hrudník obvazovaly, když se měly zapojit do pohybově náročnějších činností jako sport či boj. V nedávných letech objevili archeologové v Rakousku čtyři kusy oděvu, které se skládaly ze dvou lněných košíčků s popruhy přes ramena a okolo těla. Za pomoci karbonového datování se vědcům podařilo určit, že pocházejí z doby mezi lety 1440 a 1485. Zároveň také víme, že Kateřina Medicejská, manželka francouzského krále Jindřicha II., v padesátých letech 16. století zakázala na svém dvoře, co sama nazvala „širokým pasem“. Pro vznešené dámy to znamenalo, že se po následujících 300 let musely soukat do těsných korzetů vyztužených velrybími kostmi, které se vzadu pevně utahovaly.
Přestože se móda v průběhu let měnila, toto utrpení pokračovalo až do začátku 20. století, kdy se v roce 1910 svého prvního plesu zúčastnila devatenáctiletá příslušnice vyšších vrstev Mary Phelps Jasobsová. Podle všeho si Mary svůj první večer ve společnosti vůbec neužila, neboť korzet a jeho kostice jí jednak byly velmi nepohodlné, jednak se jí do něj nevešlo její obzvlášť bujné poprsí. Ve výsledku to vypadalo, jako by měla k hrudi připevněné jedno obrovské ňadro. Mary se rozhodla, že takovou podívanou již podruhé nikomu nedopřeje. S pomocí své služebné a za použití dvou hedvábných kapesníků spojených růžovou stuhou její poprsí na dalším plese udrželo tvar po celý večer. Za pár týdnů již Mary vyráběla podobné kousky pro své kamarádky i příbuzné a v listopadu 1914 si zažádala o udělení patentu na svou „podprsenku s volnými zády“.
Jde zřejmě o nejlepší načasování v historii dámského spodního prádla (respektive v historii průmyslu jako takového). Nedlouho poté totiž Americká válečná rada pro průmysl vyzvala ženy, aby přestaly nosit korzety, neboť by se kovy použité při jejich výrobě mohly využít jinak. V Evropě totiž zrovna zuřila první světová válka. Nastalé situace využila connecticutská společnost Warner Brothers Corset Company, která Maryin patent koupila za pěkných 15 000 dolarů (v přepočtu na dnešní peníze přibližně 375 000 dolarů). Mary Jacobsová se ve svých čtyřiadvaceti letech stala velmi bohatou dámou, ale společnosti Warner Brothers se investice vyplatila i tak, protože během následujících dvaceti let na ní vydělala přes 15 milionů dolarů. (Mimochodem, bojkot korzetů přispěl k válečnému úsilí více než 28 000 tunami oceli, což je dost na postavení dvou bitevních lodí.)
Maryin život byl však i nadále zajímavý a vzrušující. Krátce poté, co se její první manžel vrátil z války a propadl alkoholu, se s ním rozvedla. Posléze si začala s o sedm let mladším Harrym Crosbym. Byl to skandál, kvůli němuž dvojice utekla do Paříže, kde si díky jejímu příjmu i Harryho 12 tisícům dolarů ročně ze svěřeneckého fondu užívali života na vysoké noze. V Paříži žili v otevřeném manželství, oba měli nesčetně milenců a milenek. Společně také založili vydavatelství Black Sun Press, jež do světa literatury uvedlo spisovatele takového formátu, jako byli James Joyce, Ernest Hemingway, D. H. Lawrence, T. S. Eliot či Ezra Pound. Mary prožila dlouhý dekadentní život, který v roce 1970 utnul zápal plic. V šedesátých letech 20. století se jí poštěstilo být svědkem proslulé kampaně za ženská práva, při níž se pálily podprsenky. Toto nadšení bezesporu sdílela.