Knižní web

Postmortem

Průměr: 5.0
(1x)
Nakladatel: Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Série:Soudní patoložka Kay Scarpettová
Jazyk: česky
Pořadí vydání:2.
Počet stran:328
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:136 × 207 mm, 336 g
Více podrobností
Běžná cena: 299 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 22.04.2024 19:58

Anotace

Objevte a vychutnejte si první napínavý příběh soudní patoložky Kay Sacrpettové od pozdější celosvětové bestselleristky Patricie Cornwellové, která už více než čtvrt století kraluje žánru forenzního thrilleru. Virginskou metropoli Richmondu paralyzuje strach – třikrát za sebou, vždy v noci z pátku na sobotu, někdo uškrtil tři ženy, a to v jejich vlastních postelích. Zdá se, že oběti nic nespojuje, vodítka k dopadení sexuálního vraha by snad mohly přinést pitvy. Ještě než se do nich Kay Scarpettová, místní hlavní soudní lékařka, pustí, přichází špatná zpráva: našla se další zavražděná. Času je málo, a klidu na práci ještě méně – Kay má podezření, že ji někdo sabotuje, a to i za cenu zmaření vyšetřování. Pokud bude váhat, mohla by se navíc stát další obětí…

Další verze titulu

Specifikace

Název: Postmortem

Autor: Patricia Cornwellová

Překladatel: Jiří Lexa

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-242-5622-1

EAN: 9788024256221

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

„Tísňová linka policie.“
Byla jsem v matčině domě a ona mi něco říkala.
Pták líně kroužil ve výši a já jsem jela dodávkou s někým, koho jsem neznala a ani neviděla. Palmy ubíhaly dozadu. Bílé volavky vypínaly dlouhé krky jako porcelánové periskopy. Otáčely za námi hlavy. Pozorovaly nás.
Obrátila jsem se, hledala jsem pohodlnější polohu na zádech.
Můj otec seděl v posteli, díval se na mne a já jsem mu vyprávěla o tom, co bylo ve škole. Měl popelavou tvář. Ani nemrkl, neslyšela jsem, co říkám. Vyprávěla jsem dál. Nereagoval, ale díval se na mne. Srdce se mi sevřelo strachem. V obličeji byl bledý. Prázdné oči strnuly.
Byl mrtvý.
„Tatínku!“
Když jsem zabořila tvář do jeho krku, nozdry se mi naplnily chorobným pachem zatuchlého potu.
Mozek zastřela tma.
Prudce jsem procitla, jako když vzduchová bublina vyrazí z hloubi k hladině. Byla jsem při vědomí. Slyšela jsem, jak mi buší srdce.
Ten pach...
Je skutečný, anebo doznívá ze sna?
Pach hniloby. Sním ještě?
V hlavě mi spustilo poplašné zařízení, srdce doráželo na žebra.
Ovanul mě zkažený vzduch a něco se otřelo o postel.

www.patriciacornwell.com