Nadobro ztracený
| Nakladatel: | Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
|---|---|---|
| Jazyk: | česky | |
| Pořadí vydání: | 1. | |
| Rok a měsíc vydání: | 2003/12 | |
| Počet stran: | 352 | |
| Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
| Formát, hmotnost: | 132 × 207 mm, 420 g | |
| Více podrobností | ||
| Běžná cena: | 199 Kč |
|---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 23.04.2024 15:24 |
||||
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (0)
Anotace
Jako chlapec měl Will Klein svého hrdinu -- staršího bratra Kena. Jedné noci našli na předměstí v Livingstonu zavražděnou dívku, kterou Will kdysi miloval. Hlavním podezřelým byl Ken. Ten však tu noc zmizel a stal se předmětem spekulací, pomluv a mezinárodního stíhání. Když o něm jeho nešťastná rodina neměla po deset let žádné zprávy, smířila se s tím, že jej nadobro ztratila. Po jedenácti letech Will, který nikdy nepochyboval o bratrově nevině, získal důkazy, že Ken je naživu. Začal po něm pátrat stejně jako po zmizelé přítelkyni, jež, jak postupně zjistil, nebyla tou ženou, za kterou ji považoval. Will se zaplétá do sítě krutého násilí a spletitých vztahů, objevuje zákulisí zločinu a nasazuje vlastní život, jen aby se dozvěděl pravdu - o své milence, o svém bratrovi a nakonec i sám o sobě. Je rozhodnutý vytrvat až do konce. Čeká ho temné odhalení. Je to příběh lásky milenecké, bratrské i synovské. Tato kniha patří mezi vzácné thrillery, které dokáží čtenáři nejen rozproudit krev, ale i chytit ho za srdce.Další verze titulu
| Nadobro ztracený | 2. vydání |
Není skladem
|
Specifikace
Název: Nadobro ztracený
Originální název: Gone For Good
Autor: Harlan Coben
Překladatel: Dana Vlčková
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 80-242-1095-9
EAN: 9788024210957
Objednací kód: -
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Nesedl jsem si, nerozplakal jsem se. Stál jsem rovně a bez hnutí. Cítil jsem, jak se mi tělo mění v kámen. Hrudník jsem měl tak sevřený, že jsem sotva dýchal. Pistillova slova ke mně doléhala jako z velké dálky, jako skrz nějaký filtr nebo jako by mluvil pod vodou. Hlavou mi prolétl prostý obrázek: Sheila sedí na gauči a čte si, nohy má skrčené pod sebe, rukávy svetru stažené přes zápěstí. Tvářila se soustředěně, při určitých pasážích mhouřila oči, prst připravený otočit stránku, pak vzhlédla, a když si uvědomila, že ji pozoruju, usmála se na mě.
Sheila byla mrtvá.
