Hukot času

Anotace

Ukázka z textu

A tak skladateli nařídili, aby 26. ledna 1936 navštívil představení vlastního díla. Přítomen bude soudruh Stalin spolu se soudruhem Molotovem, Mikojanem a Ždanovem. Všichni čtyři zaujali místa ve vládní lóži, která se naneštěstí nacházela přímo nad bicími a žesti. Podle partitury totiž právě tahle sekce neměla působit zrovna skromně a nenápadně.
Pamatoval si chvíli, kdy z ředitelské lóže, kam ho usadili, pohlédl jejich směrem. Stalin se ukrýval za malým závěsem jako jakási nepřítomná přítomnost, k níž se obraceli ostatní významní soudruzi, neboť věděli, že i oni sami jsou sledováni. Za těchto okolností byla nervozita dirigenta i celého orchestru zcela pochopitelná. V mezihře před Kateřininou svatbou si náhle dřeva a žestě umanuly, že zahrají s větší vervou, než jim předepisoval v partituře. A pak už se to všemi sekcemi nástrojů začalo šířit jako virus. Ať už si toho dirigent všiml, či nikoli, byl tak jako tak naprosto bezmocný. Orchestr hrál stále hlasitěji a pokaždé, když pod soudruhem Mikojanem a Ždanovem zahřměly bicí a žestě své fortissimo – jež bylo tak mohutné, že by vyrazilo okenní tabulky –, oba se teatrálně zachvěli, obrátili se k postavě za závěsem a prohodili nějakou uštěpačnou poznámku. Když publikum na počátku čtvrtého dějství vzhlédlo k vládní lóži, byla už prázdná.
Po představení sebral aktovku a vyrazil přímo na Severní nádraží, aby stihl vlak do Archangelska. Pamatoval si, jak uvažoval o tom, že vládní lóži obložili speciálními ocelovými plechy, aby její návštěvníky ochránili před případným atentátem. Ředitelská lóže však takové obložení postrádala. Ještě mu nebylo ani třicet a jeho žena byla v té době v pátém měsíci.