Knižní web

Nervy

(0x)
Nakladatel: Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:224
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:153 × 234 mm, 402 g
Více podrobností
Běžná cena: 279 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 19.04.2024 13:42

Anotace

Mladý žokej Rob Finn stojí na počátku dostihové kariéry, a tak - a také díky tomu, že snad nezná strach - dostává koně spíše problematické a papírově slabé než úspěšné. Když se mu však povede několik dostihů, dostane šanci jezdit v jedné z nejlepších stájí v zemi. O to horší je potom pád a série porážek na koních, s nimiž ostatní jezdci vítězí. Na závodištích se o něm začne šuškat, že "ztrácí nervy", čemuž začne skoro věřit i on sám - než si uvědomí, že to všechno nemůže být jen pouhá náhoda nebo jeho neschopnost... Zvlášť když ví, že není prvním, žokejem, jemuž se něco podobného stalo. Jenomže od podezření k důkazu je daleko a za každý krok se na této cestě draze platí.

Další verze titulu

Nervy 1. vydání
Není skladem

Specifikace

Název: Nervy

Originální název: Nerve

Autor: Dick Francis

Překladatel: Tomáš Korbař

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-242-5668-9

EAN: 9788024256689

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Držel jsem se Axminsterových instrukcí do písmene, a když jsem se blížil k poslední překážce na jedné výši s dvěma dalšími soupeři, kopal jsem patami svého koně, co nejusilovněji jsem mohl. Kůň se vypjal a ve vzduchu předstihl ty dva, takže jsme doskočili o dvě délky před nimi. Zaslechl jsem, jak jim kopyta zavadila o překážky, a hanebně jsem doufal, že při doskoku na zem klopýtli a tak ztratili drahocenný čas. Pravda, ten starý překážkář opravdu nedokázal zvýšit rychlost. Vyrovnal jsem ho a hnal ho přímo k cílovému sloupku, aniž jsem vůbec musel použít bičíku. Soustředil jsem se především na to, abych seděl nehybně a nerušil ho. Držel se statečně, a když jsme probíhali cílem, stále ještě vedl o půl délky. Byl to nádherný okamžik.
„Dobrá práce,“ prohlásil Axminster věcně. Vítězové nebyli pro něj ničím mimořádným. Rozepnul jsem obřišník, sešoupl si sedlo přes paži a poplácal koně po šíji.
Majitel zářil radostí. „Dobrá práce, dobrá práce,“ pochválil zároveň koně, Axminstera a mě. „Nikdy jsem, Jamesi, nevěřil, že to dokáže, i když jsem dal na vaši radu a vsadil na něho.“
Hodil jsem očkem po Axminsterovi. Ten na mě tázavě upřel svůj pronikavě modrý pohled.
„Chcete tu práci?“ zeptal se mě. „Nastálo, jako Pipův zástupce?“