Cestou
| Nakladatel: | Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
|---|---|---|
| Jazyk: | česky | |
| Pořadí vydání: | 1. | |
| Rok a měsíc vydání: | 2016/05 | |
| Počet stran: | 376 | |
| Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
| Formát, hmotnost: | 135 × 206 mm, 362 g | |
| Více podrobností | ||
| Běžná cena: | 349 Kč |
|---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 24.04.2024 17:39 |
||||
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (0)
Anotace
Třetí román Dalibora Váchy nazvaný opět jednoslovně - Cestou - se znovu vrací k událostem první světové války. Autor zde popisuje osudy několika fiktivních hrdinů od jejich upadnutí do ruského zajetí přes vstup do československých legií až po vítězné tažení přes celé revoluční Rusko. Ale nejde tu jen o vymyšlené postavy - pakliže v knize Červenobílá hrál výraznou roli Rudolf Medek, je v tomto románu ve druhém plánu sledován vzestup a pád kontroverzního generála Radoly Gajdy. Historický román, který se spíše než na kolektivní vítězný patos soustředí na všednodenní boj o přežití jednotlivých vojáků.Specifikace
Název: Cestou
Autor: Dalibor Vácha
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-242-5268-1
EAN: 9788024252681
Objednací kód: -
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Pláň.
Jak daleko je k nepřátelským drátěným překážkám? Pokouší se odhadnout vzdálenost. Pár set metrů, otevřená pláň, žádné záchytné body, nikde žádný úkryt pro útočící jednotky. Tudy budeme útočit, my půjdeme přes tu pláň, říká si. Je vzteklý. Velitel jeho třetí roty František Anatolij Hrůza ho poslal prozkoumat úsek, Gajdův druhý prapor dostal na starost skoro celý jižní sektor a Hrůzova rota má obsadit jeho větší část. Heřman se zvedne a v předklonu projde o padesát metrů dál, v duchu si dělá poznámky, co by se mělo upravit, prohloubit, rozšířit, přidat traverzy, vykopat výklenky, vykopat hluboké kryty, přinést munici, granáty. „Ty si budeme muset vymyslet,“ huhlá Heřman. Když odněkud poslal Gajda na rotu dvě bedničky ručních bomb, bylo to jako Vánoce, rotný je schoval a téměř k nim postavil stráž, aby si je vojáci nerozebrali, jsou až na útok.
Míjí malé skupinky z jeho nové roty, dívají se na něj trochu podezřívavě, neznají ho. Tu a tam se na něj i usmívají, ale to je výjimka. Není spokojen, že ho přesunuli z prvního pluku, ale na druhou stranu je spokojen, že mu nechali aspoň kvér a nebude muset tahat zmrzačené chudáky z bitevního pole. Zastaví se a podívá na pláň, pokrčí rameny, přes tohle poletíme jako šílenci, nadělají z nás mleté maso, rozsekají nás na kousky, pobijí nás.
