Poslední píseň

Anotace

Ukázka z textu

Zevnitř Ronnie slyšela tiše hrát piano a poznala sonátu E moll od Edvarda Griega. Zhluboka se nadechla, otevřela dveře a pak je za sebou zabouchla.
Nasupeně se podívala na otce, ten přestal hrát a vzhlédl.
„Ty jsi na mě poslal policajty?“
Táta neodpověděl, ale jeho mlčení bylo dost výmluvné.
„Co tě to napadlo?“ chtěla vědět. „Jak jsi mohl něco takového udělat?“
Neřekl nic.
„Co to má znamenat? Nechtěl jsi, abych se bavila? Nevěřil jsi mi? Nepochopil jsi, že tady nechci být?“
Otec složil ruce do klína. „Já vím, že tu nechceš být…“
Udělala krok dopředu a pořád na něj hleděla. „Tak ses rozhodl, že zničíš i můj život?“
„Kdo je Marcus?“
„Na tom nezáleží!“ vykřikla. „O to tady nejde! Nemůžeš kontrolovat každýho člověka, se kterým kdy promluvím, tak to ani nezkoušej!“
„Já přece nechci…“
„Nenávidím to tady! Copak to nechápeš? A tebe taky nenávidím!“