Manžela jsem nezabila
Nakladatel: | Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Edice: | Světová knihovna | |
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2016/05 | |
Počet stran: | 336 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 132 × 207 mm, 438 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 299 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 25.04.2024 17:40 |
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (2)
- Komentáře (1)
Anotace
Hlavní postavou románu je žena jménem Lotos, vesničanka středního věku, která se bouří proti mašinerii státního aparátu a dotáhne to v soudním sporu až do nejvyšších pater. Nebouří se ale z politické uvědomělosti, ale proto, že přišla o manžela. Sama se s ním rozvedla, neboť podruhé otěhotněla. Přišla tedy s nápadem, že se rozvedou, a až ona porodí, zase se po nějaké době vezmou. Nepočítala ale s tím, že si její muž mezitím najde mladší a už se k ní vrátit nechce. Tragikomická satira současného čínského autora.Specifikace
Název: Manžela jsem nezabila
Originální název: I did not kill my husband
Autor: Liou Čen-jün
Překladatel: Zuzana Li
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-207-1694-1
EAN: 9788020716941
Objednací kód: -
Odkazy
„Smíchem člověk zakrývá slzy.“ Autor čínského bestselleru navštívil Prahu!
23.3.2017Liou Čen-jün, autor knihy Manžela jsem nezabila, na pár dní přijel do Česka. Co se mu nelíbí na české obálce? A čím ho Praha nejvíc překvapila? Čtěte dál!
Akce
Beseda a autogramiáda čínského spisovatele Liou Čen-jüna
9.3.2017Beseda s autogramiádou čínského spisovatele Liou Čen-jüna, autora knihy Manžela jsem nezabila se konala 21. března od 17 hodin v Literární kavárně knihkupectví Academia. Číst dál...
Hodnocení a komentáře
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Lotos se poprvé setkala se soudcem Wangem, když mu bylo šestadvacet. Tehdy večer jí otevřel hubený mladík, líce bledé, kůži na těle měl taky jemnou a běloučkou, byl to vlastně takový běloskvoucí hošík. Běloskvoucí hošíček se dvěma velkými tmavými kukadly. Lidé s výraznýma očima mívají husté obočí, ale Wang Kung-tao měl obočí tenké, tenké a řídké, téměř neexistující. Při pohledu na soudce ve dveřích Lotos málem vyprskla smíchy. Přišla ho ale žádat o pomoc, takže smích rozhodně nebyl na místě. Zvlášť když nebylo vůbec lehké se k němu jen dostat. Soused sice tvrdil, že pan soudce je určitě doma, ale Lotos bušila na dveře už celou věčnost a uvnitř stále ticho. Přišla s pytlem sezamu a slepicí pod paží. Ruka už jí věčným bušením odumírala, slepice už taky dostávala křeč do křídel, jak visela hlavou dolů, a kdákala na celé kolo. Nakonec jim právě to kdákání otevřelo dveře. Soudce Wang otevřel jen v košili zaměstnance soudu a v trenýrkách. Lotos si kromě bělostné kůže na hubených nohou všimla ještě čerstvě vylepeného svatebního znaku dvojitého štěstí na stěně za ním. Bylo půl jedenácté večer. Lotos došlo, proč soudce tak dlouho neotvíral. Ona za ním ale přišla schválně pozdě večer, potřebovala ho doma zastihnout. Přece nemohla riskovat, že z takové dálky pojede nadarmo. Soudce Wang zívl:
„Co chcete?“
Manžela jsem nezabila (Eva Francová , 26.6.2021) Odpovědět