Pod povrchem

Pod povrchem je kniha, která má pojednávat o bohatší rodině, v které se stane tragédie. Sedmnáctiletý talentovaný syn Nicholas se předávkuje kokainem a dostane se do bezvědomí. Nestane se to ovšem jen tak. Dávku si vezme hned z několika důvodů.

Ač jsem na knihu četla spoustu záporných komentářů (což by se před přečtením číst nemělo, já vím), tak to nevidím tolik černě. Čtivé je to tak akorát, téma to má možná trochu okoukané, nemá to žádné extra zvraty, ale i přes to všechno se mi to líbilo. Při čtení mi lítaly myšlenky hlavou sem a tam a říkala jsem si, co bych udělala já na místě hlavní hrdinky Claire. 

Abych vám to nastínila, tak Claire je pohledná žena ve středních letech, která pracuje v umělecké branži. Je nadaná a pilná. Má ctižádostivého manžela a syna v pubertě. Její život patří mezi ty snobštější, ale řekla bych, že se tam dostala právem. Na první pohled by se mohlo zdát, že žije v harmonické rodině. Dokonce si připadá i spokojená. První pohledy leckdy nejsou vždy ty nejsprávnější. Stačí jiskra a zdánlivě šťastný život je pryč. Na povrch vyplouvá ta část ženy, kterou Claire tolik let ukrývala a na kterou radši ani nemyslela. Podlehla na chvíli. A ta stačila.

Nejděsivější okamžik matky, najít předávkované dítě v bezvědomí. Viděl něco? Slyšel něco? Claire sbírá všechny síly a její život se rázem ocitá na jiné úrovni. Chtě nechtě musí s pravdou ven a čeká, spíše doufá v odpuštění.

"Neměli bychom si své nejlepší přátele udržovat a dělat všechno pro to, abychom o ně nepřišli? Neměli bychom o ně mít větší starost? Právě jsem někde četl, že vztah  neničí nevěra, ale lhostejnost."

Odpustili byste nevěru, kdyby vám dotyčný/á tvrdil/a, že to bylo jen jednou a vlastně tak trochu omylem? Jak dobře znáte svůj protějšek? Víte o sobě všechno? Jak byste se dokázali vypořádat s faktem, že vaše dítě leží v bezvědomí v nemocnici a je to tak trochu i vaše vina?

Vůbec to není nereálné. Už několikrát se stalo, že nás něco vytrhlo z dosavadního života. 

Zrovna nedávno jsem četla zajímavý příběh o tom, že vše se děje z nějakého důvodu. I když nám to může přijít jako šílenost, tak nás to může nakopnout k uvědomění, být těmi nejšťastnějšími bytostmi na světě.

Dokonce jsem něco četla i o tom, že za všechno nemůžeme jen my. Nemůžeme svalovat vinu sobecky jen na sebe. I když to sebemrskačství je asi prostě přirozené.

Jo, otázek je spousta. Odpovědi jsou určitě hodně diskutabilní, ale o to tu jde.

Na Claire se mi líbilo, že ač je ženou z vyšších vrstev, tak se tak nechová. A nebo spíš asi přestala, ale stejně působí uvědoměle a na úrovni. Chápala jsem, že chtěla zachránit manželství, ale taky jsem si říkala, jestli to vůbec jde, když druhý nemá zájem. 

Autorka nám dodala pocit, že na všechno přeci jen nemusíme být sami. Že přátele a rodina nás vždycky podpoří a nenechají nás v tom našem trápení. Tady to bylo hodně o Coco Chanel a Louisu Vuittonovi, ale přátelé má holt každý jiné.

Hodně se mi líbilo zapojení diabetu mellitu do příběhu. Toto je má první kniha, když nepočítám ty odborné a přímo účelné, která o tom pojednává. Nemělo to tam nějakou hlavní roli, ale bylo to tam a bylo to fajn.

Příběh je to o snaze zachránit manželství, o znovunahození života ženy, o právu na štěstí a o naději. O tom, že všechno nemusí být tak, jak se zdá a občas nás může něco dost překvapit.

Proč Pod povrchem? Možná že proto, že pod povrchem každého znás je nějaké tajemství, o kterém víme jen my sami. Pokuď nejednáme čestně, tak to dokonce může i vyplout na povrch.

Knihu si užijte stejně jako já.

Kristýna Bednářová

www.safienka.blogspot.cz

Pod povrchem