Mischling
Nakladatel: | Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2016/10 | |
Počet stran: | 392 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 135 × 207 mm, 502 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 359 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 19.04.2024 13:42 |
Anotace
Staša a Perla jsou sestry, dvojčata. Společně s matkou a dědečkem se v transportu dostanou do Osvětimi a dívky, které jsou si fyzicky k nerozeznání podobné, zaujmou nechvalně proslulého doktora Mengeleho, anděla smrti, který si v táboře vybudoval lidské zoo… Román je napsaný s nezvyklou lyrickou a psychologickou intenzitou, zajímavý je nejen tím, že o tomto tématu existuje téměř výlučně jen literatura faktu, ale hlavně tím, že příběh je vyprávěn očima mladých dívek. Bezpochyby patří k tomu nejsilnějšímu, co jsme dosud ve světové literatuře mohli k tomuto tématu číst.Audioukázka
Specifikace
Název: Mischling
Autor: Affinity Konar
Překladatel: Dominika Křesťanová
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-207-1732-0
EAN: 9788020717320
Objednací kód: -
Audioukázka:
Čtenářské recenze
Čtenářská recenze: Affinity Konar - Mischling
28.11.2016Prostředí, v němž se odehává děj knihy Mischling je poněkud ponuré: smutně proslavená osvětimská ZOO doktora Mengeleho, kde shromáždil dvojčata, trojčata, liliputány a další, pro něho zajímavé lidské "kuriozity", aby na nich konal své zvrhlé pseudolékařské pokusy. Zprvu jsem váhala, zda se do čtení vůbec pustím. Jenže jakmile jednou knihu otevřete, tak vás chytne a nepustí.
Čtenářská recenze - Affinity Konar: Mischling
20.10.2016Anděl smrti. Doktor Mengele se do historie zapsal jako muž, který se zpronevěřil Hippokratově přísaze i všem myslitelným lékařským pravidlům. Román Mischling od Affinity Konar ukazuje z pohledu sester Saši a Perly jeho neblaze proslulou „lidskou zoo“ v Osvětimi.
Odkazy
Vlčí mák a Anděl smrti. Odeon vydává Mischling
12.9.2016„Paradox. Je to překrásný román o těch nejodpornějších činech, je to fakty podpořený záznam skutečnosti, který svou lehkostí jaksi připomíná pohádku, je to příběh o dospívání, v němž vystupují děti, kterým není dovoleno dospět,“ napsal o knize Mischling Anthony Doerr, autor bestselleru Jsou světla, která nevidíme.
NA TYHLE ŘÍJNOVÉ KNIHY SE TĚŠÍME NEJVÍC!
26.9.2016Říjen je takový ten měsíc, kdy se ze všeho nejraději zachumláme do svetru a s hrníčkem horkého čaje a dobrou knihou se uvelebíme v křesle. O čtení nouze nebude, vychází totiž hromada parádních novinek. Tady je 6 knih, kterých se nemůžeme dočkat…
Šéfredaktor Odeonu doporučuje knihy pod stromeček!
22.11.2016Požádali jsme šéfredaktora Odeonu Jindřicha Jůzla, aby nám dal pár tipů na kvalitní čtení. Pořád nevíte, jakou knihu pořídit své mamince, tatínkovi, sourozencům nebo nejlepším přátelům? Čtěte dál!
Byla jsem teenager ponořený v knihách o holokaustu, říká autorka Mischlingu
16.11.2017Affinity Konar váhá. Dívá se na obálku českého vydání Mischlingu, své knihy, která svým příběhem dvou polských dvojčat dostala čtenáře ve více než 30 zemích světa, a přemýšlí, jestli by se jí víc líbilo, kdyby tam bylo její jméno přechýlené. „Jsem feministka, takže jsem samozřejmě ráda, že čtenáři neřeší, jestli tu knihu napsal muž, nebo žena. Ale vzhledem ke slovanskému původu svého jména si myslím, že Konarová zní líp. Už několikrát jsem si říkala, že tam chybí aspoň jedna slabika, aby to mělo švih,“ říká.
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Kam jsme se podívaly, byly kopie, identické otisky. Samá děvčata. Smutná děvčata, děvčata-batolata, děvčata z dalekých krajů, děvčata, která mohla vyrůstat nedaleko od nás. Některá byly tichá, posedávala na slamnících jako ptáčata a prohlížela si nás. Procházely jsme kolem jejich bidýlek a já viděla ty vyvolené, vybrané pro určitý druh utrpení, zatímco druhá půlka zůstala nedotčená. Skoro v každé dvojici mělo jedno dvojče pokřivenou páteř, špatnou nohu, pásku přes oko, ránu, jizvu, berlu.
Když jsme se s Perlou usadily na naší palandě, ty schopné pohybu se nakupily kolem nás. Škrábaly se přes svoje rozviklané ohrady se slamníky a hodnotily naši podobu. Padaly dotazy po naší totožnosti.
Jsme z Lodže, řekly jsme jim. Nejdřív z domu. Pak ze sklepení v ghettu. Měly jsme dědečka, matku. Kdysi také otce. A zejde měl starého kokra, který uměl dělat mrtvého, když jste na něj ukázali prstem, ale dal se snadno přivést zpátky k životu. Zmínily jsme se o tom, že náš otec byl lékař, který pomáhal druhým natolik, že jedné noci zmizel, odešel postarat se o nemocné děcko a víckrát se nevrátil? Ano, stýskalo se nám po něm tolik, že jsme si ani nedokázaly rozdělit celou tíhu smutku. Děsily jsme se i dalších věcí: bacilů, špatných konců, maminčina pláče. A pak byly věci, které jsme měly rády: piana, Judy Garlandovou a když maminka neplakala tolik. Ale kdo že tedy koneckonců doopravdy jsme? K tomu nebylo moc co říct, vyjma faktu, že jedna z nás dobře tancuje a ta druhá se snaží v něčem vyniknout, ale doopravdy jí nejde dobře nic kromě zvědavosti. Ta druhá jsem byla já.