Trhlina v čase

Nakladatelství Práh se zapojilo do mezinárodního vydavatelského projektu, který řídí Hogarth UK (značka nakladatelství Vintage, upomínající na někdejší věhlasné logo edičního podniku manželů Virginie a Leonarda Woolfových). Čeština se tím zařadila mezi minimálně 15 jazyků, v nichž vyjdou Shakespearovy látky převyprávěné současnými autory.

Po adaptaci Zimní pohádky od Jeanette Wintersonové, která vyjde anglicky i česky v říjnu 2015pod názvem Trhlina v čase , bude projekt Hogarth Shakespeare pokračovat příspěvkem jejího krajana Howarda Jacobsona, držitele ceny Man Booker Prize, jenž se ujal převyprávění Kupce benátského. Jeho próza vyjde v první třetině roku 2016, tedy v předvečer 400. výročí dramatikova úmrtí.

Na seznamu autorů figurují dále:

Margaret Atwoodová s adaptací Bouře
Tracy Chevalierová s Othellem
Gillian Flynnová s Hamletem
Jo Nesbø s  Macbethem
Anne Tylerová se Zkrocením zlé ženy
Edward St Aubyn s Králem Learem.

Prozatím neobsazeným tématem zůstává příběh Romea a Julie.

Shakespearovo dílo čte, dramatizuje a obdivuje už pěkná řádka genarací. Každá doba přitom neváhá jeho hry znovu interpretovat, například jako filmy pro náctileté ( 10 důvodů, proč tě nenávidím podle Zkrocení zlé ženy), muzikály ( West Side Story na základě Romea a Julie), sci-fi filmy ( Zakázaná planeta na motivy Bouře), příběhy japonských válečníků ( Krvavý trůn podle Macbetha), ale i romány ( Prokletá farma podle Krále Leara).

Nyní nadešel čas na sérii samostatných převyprávění, jež zachovají ducha a přitažlivost původních dramat a současně vybídnou soudobé mistry pera k tomu, aby nás přesvědčili o univerzální platnosti těchto klíčových děl anglické literatury.

Trhlina v čase

V úvodním svazku cyklu shakespearovských adaptací pro třetí tisíciletí přenáší britská spisovatelka Jeanette Wintersonová motivy Zimní pohádky do soudobého vystresovaného Londýna a do města New Bohemia na neklidném americkém Jihu. Její verze příběhu nazvaná Trhlina v čase proplétá klukovské přátelství s mamonem a snobismus s výdobytky počítačových technologií, díky nimž se i sám Čas stává právoplatným hráčem a vysílá na scénu třeba divotvorný automobil z filmu Návrat do budoucnosti. Zásluhou autorčina dlouholetého zájmu o poetiku cestování časoprostorem zvýrazňuje nové uchopení látky nejen devastující účinky zaslepené zloby, ale i kouzlo lásky a ctnost trpělivosti.

„Všichni máme své knižní talismany,“ vysvětluje Wintersonová. „Řadu let využívám motivy Zimní pohádky v nejrozličnějších převlecích a tahle nabídka mi poskytla skvělou příležitost, jak s tímto univerzálním tématem pracovat zcela nepokrytě.“ Ba co víc, nápaditá pocta jubilujícímu klasikovi se zjevně nemohla ocitnout v povolanějších rukách, poněvadž postava Perdity odráží i autorčinu bolestnou zkušenost odloženého dítěte.

Pozdní hra Williama Shakespeara Zimní pohádka, napsaná roku 1611 na objednávku dvora krále Fridricha Falckého a proslulá umístěním Čech na břeh moře, potvrzuje přesvědčení, že nejslavnější alžbětinec se vyznal ve zhoubných zákrutech duše líp než kdokoli předtím i potom. Tato pastorální romance s tragickými motivy líčí chorobnou žárlivost sicilského vladaře Leonta, který choť Hermionu podezírá z toho, že otěhotněla s jeho nejlepším přítelem Polixenem. Manželka i novorozeně jménem Perdita jsou tedy odsouzeny k smrti a záleží pouze na osudu, zda nakonec nezakročí ve prospěch lidskosti…

JEANETTE WINTERSONOVÁ

Rodačka z Manchesteru Jeanette Wintersonová (1959) je nejslavnějším nalezencem poválečné britské literatury. Jako pětiměsíční miminko ji adoptovala rodina dělníka z blízkého Accringtonu, a přestože u pěstounů nemusela škemrat o polévku jako Dickensův Oliver Twist, postrádala opravdový vřelý cit podobně jako sirota Jana Eyrová.

Českým čtenářům se zatím představila pěticí próz. Své dospívání siroty odmítající ortodoxní přístup k náboženství a sexualitě zachytila ve světoznámé prvotině Na světě nejsou jen pomeranče (1985, č. 1998). V románech Vášeň (1987, č. 2000) a Jak naštěpit třešeň (1989, č. 2004) se zaměřila na postavení ženy v raném a středním novověku. Její převyprávění báje o Prometheovi Tíha odstartovalo roku 2005 mezinárodní projekt Mýty nakladatelství Canongate. Nesmrtelnosti lásky v časoprostoru věnovala knihu pro mládež Konec času (2006, č. 2007). Je držitelkou ceny Britské filmové a televizní akademie. V současnosti přednáší tvůrčí psaní na Manchesterské univerzitě.