Tajemství porodní báby 1 - 3. vydání

Anotace

Ukázka z textu

„Na vás čestných rytířích je krásné to, že jste tak průhlední,“ zasmál se cynicky Randolf. „Věděl jsem, že se nám vydáš do rukou, když trochu zamáváme s tou tvou pakáží. Tolik velkomyslnosti – a co z toho máš? Tví přátelé si myslí, že jseš dávno mrtvý, a tvoje pověst bude zničena dřív, než tvé kosti zpráchnivějí v mém žaláři.“
„Přesto zemřu jako čestný muž – na rozdíl od tebe,“ supěl Christian.
„Neurozená chátra jako ty nemá v rytířském stavu co pohledávat!“ zaútočil nenávistně Randolf. „Sprovodím tě ze světa a tvoji selskou holotu naučím poslouchat.“
Christian už jenom sípal. „Ostudou rytířského stavu jsou takoví jako ty, kteří trýzní a vraždí ty, které by měli naopak ochraňovat.“
Randolf popadl spoutaného za vlasy a zle se ušklíbl: „No víš, s kým jsem si pěkně užil? S tou tvou malou děvkou, s tou čarodějnicí. Nepověděla ti to, co? Měl jsem ji jako první. To blaho, když řvala a kňučela o smilování. A pak jsem si ji bral, kdykoli se naskytla příležitost. A byl jsem schopen přirážet půl dne, když jsem si představil, že se na nás koukáš…“