Odvrácená tvář lásky

Od Colleen Hoover mám doma tři knihy a všechny mě naprosto pohltily. Odvrácená tvář lásky není jiná. Ač se v ní objevuje o 100% víc sexuálních scén než v ostatních, nemohu ji pokládat za něco špatného. Naopak. Miles to řekl jasně, tentokrát tu půjde jen o sex. Všechny ostatní city stranou. Neptej se mě na minulost, neplánuj budoucnost. Budeme si to jen užívat, živočišně, teď a tady. A Tate souhlasila. I když věděla, že tomu naprosto propadne a jeho hluboké modré oči ji pohltí.

"Infiltrátor a Narušitel. Nejspíš to má hodně podobný význam. Byli bychom bezva supertým."

Co je to vlastně odvrácená tvář lásky? Je to něco, o čem víte, že existuje, ale v tuto chvíli to zatlačíte až někam dozadu, neboť jen při pomyšlení by vás to dovedlo rozdrtit.

"Myslím, že když muž jednou pozná odvrácenou tvář lásky, už ji nechce nikdy spatřit znovu."

Miles je pohledný kluk, který pracuje jako pilot. Už šest let se vnitřně trápí, což ho dělá odměřeným, zádumčivým a hlavně nedostupným. Hlavně o tom nemluvit. Jeho svět je jako začarovaný kruh. Nedokáže se z něj dostat ven. Až do té doby, než potká Tate. Hnědookou zdravotní sestru, která se nastěhuje ke svému bratrovi, taktéž pilotovi, kamarádovi přes chodbu.

Když se ti dva potkají, vědí zcela přesně, že musí toho druhého mít, vlastnit, líbat, milovat. Přestože mají oba stejné pocity, jejich minulost je dost odlišná. Každý má za sebou něco jiného. Proto si stanoví pravidla, která říkají, že tentokrát to bude jenom o sexu. Nic jiného ode mě nečekej.

"Lidi jsou při sexu zranitelní. Snadno zamění pocity za něco, čím nejsou, zvlášť když je v tom oční kontakt."

Jak to tak bývá a nedovedu si představit, že by to bylo jinde jinak, tak stanovit si pravidla a dodržet je, jsou věci, které nejsou úplně slučitelné.

Autorka nám nabízí dva příběhy. Jeden v přítomnosti v podání Tate a druhý v minulosti v podání Milese. Díky tomu se pomalu! dozvídáme pravdu o tom, proč tady musí jít jen o ten sex. Proč do toho nemůže přijít srdce a láska.

Věděla jsem, že se mi bude kniha líbit, ale že mě nadchne tolik, to jsem nečekala. Popravdě je tam opravdu hodně sexuálních scén, ale je to tak podané, že kdyby tam nebyly, tak to bude mnohem menší zážitek.

Musela jsem přemýšlet, jak bych to udělala já ve stejné situaci. Protože jsem matka dvou dětí, toto téma se mě dotklo zase o trochu víc. Jak bych se chovala já? Nutilo mě to k otázkám, jestli bych se byla schopná srovnat se situací, která člověka dostane až úplně na dno? Dokázala bych být potom ještě šťastná? 

Autorka skvěle vystihla momenty, které jsou v tomto okamžiku klíčové a které vlastně dokáží rozuzlit celý problém. Některé věci jsou tak jasné, ale my nejsme schopni vidět. Naše bolest nás tak vyžírá, že nám uzavírá náš rozum. Nechceme poslouchat, co nám říká naše srdce. Nechceme pomoc. Potřebujeme se v tom plácat sami, bezútěšně, surově. 

"Bolest a strach už nejsou mým životem. Jsou to jen okamžiky."

Už se těším na nějakou další knihu, neboť Colleen Hoover mě opravdu dostala.

Autorka recenze: Kristýna Bednářová

Odvrácená tvář lásky