Slepí ptáci

Včera večer jsem dočetla detektivku Slepí ptáci, druhou knihu Ursuly Poznanski, která v Česku vychází. Připomeňme, že tou první byla detektivka Pět, která vyšla loni na jaře. Pět i Slepí ptáci mají pár věcí společných.

V první řadě samozřejmě ústřední dvojici hlavních vyšetřovatelů - Beatrice Kasparyová a Florin Wenninger jsou zpátky a kromě zapleteného případu musí vyřešit taky potlačované emoce, které k sobě cítí. A obě knihy mají společný jmenovatel – vychytralého vraha, který využívá prostředky moderní zábavy. Zatímco v detektivce Pět to byl geocaching, díky němuž na místa označovaná souřadnicemi ukrýval kusy těl, ve Slepých ptácích to je Facebook.

„Facebook vás spojuje s lidmi ve vašem životě…“ svítí na úvodní stránce nejoblíbenější sociální sítě. Jistě vás může dát do kontaktu se starými spolužáky, kamarády z dětství nebo vzdálenými příbuznými… Ale co když si vás skrze něj najde vrah?

Vyšetřovatelka Beatrice, která mi je coby vytížená matka dvou dětí a rozvádějící se manželka, opravdu nesmírně sympatická, si všimne, že mezi mrtvými, jejichž těla se nedávno našla v Salcburku, existuje spojitost – oba byli členy facebookové skupiny fanoušků poezie.

A rozbíhá se zběsilé vyšetřování virtuálních přátel, členů skupiny a analýza záhadných veršů, které mrtví členové před svou smrtí nahráli na Facebook.

Vzhledem k tomu, že na Facebooku sama trávím poměrně hodně času, mi všechno připadalo až mrazivě povědomé. Jak můžeme vědět, že za ikonkou kamarádky je skutečně kamarádka? Co když z její klávesnice píše někdo úplně jiný, zatímco ona už leží mrtvá někde na skládce?

Děsivé představy!

Děkuji paní Ursule Poznanski za další napínavou detektivku, od které jsem se nemohla odtrhnout. Slepé ptáky doporučuji všem fanouškům detektivek a poezie! A abych byla stylová, dávám knize virtuální LAJK!

Autorka recenze: Milena Gottfriedová

Slepí ptáci