literární kavárna

Poslední deska

Průměr: 4.125
(8x)
Nakladatel: Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:400
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:139 × 206 mm, 382 g
Více podrobností
Běžná cena: 299 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 08.12.2022 18:08

Anotace

Bydlí se dvěma kočkami, prvotřídním gramofonem, velkou sbírkou jazzových nahrávek a na živobytí pro sebe i obě ochočené šelmy si vydělává jako „vinylový detektiv“. Raritní gramofonové desky, o které sám nemá zájem, prodá se ziskem na internetu. Zkrátka poklidná, nevzrušivá existence…

Jenomže pak u jeho dveří zaklepe tajemná Nevada, jejíž ještě tajemnější zaměstnavatel touží po raritní nahrávce z roku 1955. Historie desky je trochu zvláštní – vydavatel krátce před vydáním alba spáchal sebevraždu kvůli problémům s konkurencí a vydíráním… Ale je to snad důvod práci odmítnout, když je nabídka finančně štědrá a Nevada tak krásná? Brzy ovšem za podivných okolností umírá detektivův kamarád, znalec jazzu a majitel obchodu s deskami, následují další podezřelá úmrtí a dvojici se na paty pověsí nájemní zabijáci…

První díl detektivní série od spoluautora scénáře legendárního seriálu Dr. Who.

Podívejte se na videotrailer:

Specifikace

Název: Poslední deska

Originální název: Written in Dead Wax

Autor: Andrew Cartmel

Překladatel: Martin Pokorný

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-242-5654-2

EAN: 9788024256542

Objednací kód: -

Videotrailer:

    Odborné recenze

    Vinylový detektiv se představuje!

    16.2.2017

    Pokud jste fanoušci seriálu Doctor Who, jméno Andrew Cartmel vám možná zní povědomě. Tento muž byl totiž řadu let jeho hlavním scenáristou. Teď napsal detektivku Poslední deska, což je báječný koktejl napětí, sympatických postav a chytrého britského humoru.

    Odkazy

    ÚNOROVÉ KNIHY, KTERÝCH SE NEMŮŽEME DOČKAT

    16.1.2017

    Únor je sice nejkratší měsíc v roce, ale úroda skvělých knih bude bohatá jako kdykoliv jindy. Vybrat 6 knih, na které se těšíme nejvíc, bylo fakt těžké!

    Hodnocení a komentáře

    Dotaz (Anna Bartošíková , 21.8.2019) Odpovědět

    vřele doporučuji (*****)
    Dobrý den, budou vydány i další romány s vinylovým detektivem?

    Odpověď (knizniklub.cz , 21.8.2019) Odpovědět

    Dobrý den. Ano, vyjde. www.knizniklub.cz/knihy/318064-the-run-out-groove.html

    Dotaz (Brosik , 11.4.2017) Odpovědět

    vřele doporučuji (*****)
    Dobrý den, vyjde letos další případ Vinylového detektiva?

    Odpověď (knizniklub.cz , 15.5.2017) Odpovědět

    Letos už asi ne, snad začátkem příštího roku.

    :) (Kristýna Hejdová , 17.2.2017) Odpovědět

    Tahle knížka vypadá zajímavě, přemýšlím o koupi :)

    Přidejte svůj komentář

    E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

    Ukázka z textu

    Vraní vlasy měla zastřižená nakrátko ve stylu Louise Brooksové, hvězdy němých filmů. Podívala se na mě. Podle její unikátní, skoro až směšné tělesné dokonalosti se dalo soudit, že to je modelka nebo herečka. Okamžitě jsem věděl, proč přišla.„Já nejsem vrátný,“ oznámil jsem jí.Sčísla si vlasy z očí. „To zní znepokojivě.“„Tohle není strážní domek,“ řekl jsem.„Jestli nejste vrátný, tak to dává smysl.“„Vy jdete do Abbey. To je ta velká bílá stavba za tímhle domem. Ale tohle není strážní domek a já nedělám vrátnýho.“„Možná byste měl. Určitě to je hezká práce. Asi se na ni fasuje uniforma,“ prohlídla si mě, jak tam stojím v županu. „Možná i uniforma s epoletami. Já mám epolety ráda. Už to slovo mám ráda.“ Znovu se na mě podívala. „Epolety.“ Oči měla chrpově modré a jejich průzračně jasný pohled zneklidňoval. Zahleděl jsem se do nich, jestli nesou stopy narkomanie, ale nic jsem nezaregistroval.„Do Abbey musíte dojet zpátky na hlavní,“ řekl jsem jí, „a asi po padesáti metrech zatočíte doprava.“„Proč si myslíte, že tu jsem autem?“„A jak jinak byste se sem dostala?“„Třeba mě sem hodila kamarádka.“„No tak tam dojděte pěšky. Jsou to dvě minuty. Minutka a půl. Do Abbey.“„Já nechci do Abbey,“ opáčila. „Já chci vás.“Přes pronikavě jasný pohled jejích modrých očí jsem usoudil, že musí být padlá na hlavu. „Mně? Fakticky? A proč?“ Vytáhla navštívenku a podala mi ji. Byla to laciná a křiklavě barevná vizitka, jakou dobře znám.Protože to byla moje vizitka.


      Žánry