Písecká četnická pátračka

*

Spícího muže, který seděl na schodech písecké radnice jen v bílých trenýrkách a v dlouhých bílých ponožkách, které mu držely podvazky, nemohl městský strážník Petrák dlouho vzbudit. Byl z něj silně cítit alkohol a jazyk se mu pořádně pletl. Když se ho strážník Petrák zeptal, jak se tam dostal a jak se jmenuje, podíval se na něho skelným pohledem, zabrebentil něco nesrozumitelného, čemu Petrák nerozuměl, a opět usnul. Byl konec července, takže už bylo po Anně a k ránu už bylo opravdu dost chladno.(úryvek z povídky Hra o fanty)

*

Píše se rok 1938 a s Evropou to začíná jít pěkně z kopce. Hitler si totiž přestal hrát na schovávanou a začal jednat podle svých osobních zájmů. Píseckých, ale prozatím i Čechoslováků obecně, se to netýká. Převelený štábní strážmistr Hřebejk tak může společně se svým týmem řešit „banality“ pro klid městečka na řece Otavě.

*

„A to bych, pane četník, jako vůbec nešla sedět?“
„To by se vidělo. Rozhodně bys, Gizelo, na tom neprodělala. Za tyhle tři kapsy můžeš chytit dobře půl roku, to víš moc dobře.“
„Půl roku? No, to je hodně,“ začala Bílá přemýšlet, a i když cikáni na sebe nikdy moc nepráskali, přece jen nakonec u ní zvítězilo to, že košile je bližší než kabát.
„Tak o tom Šerkově se mezi našima dost povídá. To jo. Taky kvůli tomu dostal mladej Žiga od vajdy pořádnej vylágroš. Zbytečně na nás poštval četníky,“ prozradila cikánka Gizela najednou Hřebejkovi jméno, až se toho sama lekla. (úryvek z povídky Utajené léto)

*

Chcete se zasmát, připomenout si zlehka staré doby a užít si vyšetřování s fajn lidmi? Tak to bude dílo Jihočecha Ladislava Berana napsáno přímo pro vás. Krátké povídky hravou, popisnou formou jsou posouvány dopředu dialogy menší skupiny hrdinů, které však ztrácející určitý progres i vývoj. Oddychové české krimi z příjemného prostředí se hodí nejen k srpnovému čtení, ale i k odpočinku v době neustálého presu běžných zbytečností.

Autor recenze: Josef Němec