Knižní web

Fotograf z Osvětimi - Svědectví o zrůdnosti režimu

Průměr: 3.76190476190476
(21x)
Nakladatel: Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:1.
Počet stran:280
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:135 × 207 mm, 370 g
Více podrobností
Běžná cena: 279 Kč

Toto vydání aktuálně nelze zakoupit,
protože jej nemáme na skladě, podívejte se na jiná vydání tohoto titulu
Jiná vydání
Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 19.04.2024 13:42

Anotace

Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50.000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let.

Specifikace

Název: Fotograf z Osvětimi - Svědectví o zrůdnosti režimu

Originální název: Il fotografo di Auschwitz

Autor: Crippa Luca, Onnis Maurizio

Překladatel: Marta Bárová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-249-2886-9

EAN: 9788024928869

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Fotograf z Osvětimi (Eva Francová , 28.11.2019) Odpovědět

příjemné čtení (****)
Další kniha z Osvětimi podle skutečného příběhu. Sledujeme zde mladého Wilhelma Brasse, jehož otec byl Rakušan, ale Wilhelm se cítil být Polákem, díky své matce. Snažil se utéct,a by nebyl naverbován do wermachtu, ale byl zadržen. Jelikož nechtěl zradit Polsko - svou vlast - byl převezen do Osvětimi. Po pár měsících se dostal na místo fotografa a jeho úkolem bylo fotit nově příchozí zajatce pro bezchybnou německou evidenci. Jelikož se Němcům jeho práce zalíbila, přežíval v táboře a dostal se k focení třeba i hrůzných experimentů doktora Mengeleho. Jako u dalších podobných knížek i tato popisuje všechny hrůzy koncentračního tábora. Při čtení můžeme být jen rádi, že ta doba je za námi. Kniha je doplněna fotografiemi, které ještě prohlubují sílu všeho utrpení. Hvězdička dolů za to, že jsem se chvílemi trošku ztrácela v osobách a v některých německých výrazech. Ale jinak určitě zajímavý příběh, který stojí za přečtení.

Důkaz - fotografie (Irka , 14.9.2016) Odpovědět

průměrná kniha (***)
Kniha byla svým způsobem zajímavá, jiný pohled na hrůzy v Osvětimi očima fotografa. Kniha je psána čtivě, ale je hodně jiných knih o koncentračních táborech, které upoutají více. Od knihy jsem očekávala více. Více než tuto knihu oceňuji to, že se hlavní postavě podařilo uchránit hodně důkazů o hrůzách v Osvětimi.

Povinná četba? (bilbovy-knihy.blogspot.cz , 5.6.2016) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Je to poprvé, co jsem jedním dechem přečetla knihu o druhé světové válce. Tentokrát jsem nepotřebovala žádné přestávky, abych alespoň na chvíli nemyslela na ty hrůzostrašné příběhy. Kniha je myslím čitelná díky pohledu hlavního hrdiny. Nikdy nebyl uprostřed všech těch hrůz a skoro vždy se mu podařilo krveprolití vyhnout. Dostává se k nám příběh o koncentračním táboře z naprosto jiného pohledu. Díky tomu si příběh může přečíst vážně kdokoliv. Knihu bych zařadila klidně i do povinné četby na středních školách a nebála bych se, že by žáci trpěli. Naopak. Fotograf z Osvětimi je úžasná autobiografie doplněná realistickými fotografiemi právě od Wilhema Brasse. V táboře zhotovil přes 50 000 snímků, které jsou k vidění na výstavě. Od útěku z koncentračního tábora už nikdy v životě foťák nevzal do ruky a tak tyto fotky jsou jeho první a zároveň poslední.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Od ostatních vězňů slyšel o selekci v Osvětimi spoustu věcí. Když sem přivezli jeho, organizace tábora ještě moc neklapala a chyběly plynové komory. Vyložili je téměř na mezi a všechny společně poslali do baráků. Později to Němci začali brát vážně a do oddělení identifikace dorazily řeči o nejrůznějších způsobech, jakými esesáci vybírají vězně, které čeká smrt, a jak nešťastníky zabíjejí. Znal dobře krematorium, ale nikdy neviděl plynové komory. Ne zblízka. A nikdy nebyl přítomný selekci.
Před pár dny mu však Walter předal úplně nové snímky. Zachycovaly příjezd transportu, selekci deportovaných a co se odehrávalo poté. Počáteční snímek, největší, zobrazoval masovou scénu: tisíce lidí, kteří právě vystoupili z vlaku. Muži, ženy, děti, všichni pohromadě. Osoby, které se hledaly, a rodiny, které se pokoušely zůstat spolu. Na pozadí snímku si Brasse s mrazením všiml něčeho, co mu v temné komoře uniklo: hustého černého kouře, který stoupal k obloze.

Příběh muže, který ve vyhlazovacím táboře dostal za úkol dokumentovat vězně, popravy i obludné experimenty na lidech.