Muži, kteří nemají ženy
Nakladatel: | Odeon (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Edice: | Světová knihovna | |
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 1. | |
Rok a měsíc vydání: | 2015/10 | |
Počet stran: | 248 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 133 × 207 mm, 380 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 269 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 23.04.2024 22:08 |
- Sledovat titul
- Recenze (2)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (0)
Anotace
Nejnovější Murakamiho kniha vypráví o vztazích, poznamenaných nedorozuměním, nevěrou, či proradností. Sedm povídek sbírky spojuje téma osamění mužů, kteří za různých okolností ztratili ženu, nebo o ni nenávratně přicházejí. Murakami vykreslil trápení hrdinů s jejich osudovými láskami v různém věku a postavení: spisovatel či plastický chirurg, herec nebo vysokoškolák, majitel baru. Všichni se nacházejí v různých životních situacích, ale všichni jsou nějak poznamenaní duchem ztracených žen…Specifikace
Název: Muži, kteří nemají ženy
Originální název: Men Without Women
Autor: Haruki Murakami
Překladatel: Klára Macúchová
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-207-1655-2
EAN: 9788020716552
Objednací kód: -
Čtenářské recenze
Čtenářská recenze: Haruki Murakami - Muži, kteří nemají ženy
13.1.2016Nová sbírka povídek světoznámého japonského spisovatele jménem Haruki Murakami vyšla pod názvem Muži, kteří nemají ženy. Její hlavní hrdinové zastávají různá profesní postavení, mají odlišný věk, ale spojuje je jedno: z nějakého důvodu přišli o osudovou ženu svého života.
Recenze – Vědět znamená být silnější?
2.11.2015Být a cítit se opuštěn. Někoho to může přivést na okraj společnosti, jiné na úplné dno, ale některé k novým možnostem, které ve vztahu s tím druhým mohli ztrácet. Ale od přírody platí, že každý je stvořen pro druhou polovičku.
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Když se ráno probudil, shledal, že se v posteli proměnil v Řehoře Samsu.
Zůstal ležet na zádech a civěl do stropu. Očím chvíli trvalo, než přivykly šeru v místnosti. Strop, jak on ho viděl, vypadal úplně normálně, jako každý druhý. Původně musel být natřený bílou nebo krémovou barvou. Jenomže v průběhu času se na něm usadil prach a špína, takže teď připomínal zkažené mléko. Nebyla na něm žádná výzdoba, nic specifického. Žádné prohlášení ani zpráva. Neměl žádné vyšší ambice, plnil jen svou konstrukční roli.
Na jedné straně místnosti (vlevo od něj) bylo vysoké okno, ale zevnitř zatlučené. Záclonu, která původně nepochybně visela, odstranili a horizontálně do rámu okna přitloukli hřebíky tlustá prkna. Mezi prkny – není jasné, jestli úmyslně – nechali několikacentimetrové mezery, jimiž do místnosti pronikalo ranní slunce a vykreslovalo na zemi několik oslňujících paralelních linek. Proč bylo okno tak bytelně zabarikádované, nevěděl. Aby se do pokoje nikdo nedostal? Nebo aby se odsud někdo (a ten někdo, to má být možná on sám) nedostal ven?