Temné kouty

Přesto, že se na místě činu podaří nalézt znepokojivé stopy, jejichž původ je nejasný, k vraždám se dozná samotný Ben a Libby ho navíc usvědčí. Její vzpomínky jsou sice stále živé, ale tím, že skutečným vrahem je Ben, si po pětadvaceti letech přestává být jistá, zvlášť poté, co ji osloví skupinka amatérských vyšetřovatelů dávno zapomenutých vražd. Nebylo opravdu přece jenom během krvavé noci všechno trochu jinak?

S Gillian Flynnovou jsme se loni mohli seznámit díky knize Zmizelá, která slavila mimořádný úspěch. Upoutala mě natolik, že jsem se bezprostředně rozhodla přečíst si další z jejích děl, Temné kouty. Není rozhodně na místě šetřit superlativy. Jedná se o naprosto strhující dílo se závěrem, který vám nedovolí knížku odložit. Bezpochyby ji řadím k tomu nejlepšímu, co jsem v žánru krimi thrillerů doposud přečetla.

Naprosto perfektně je pojata psychologická rovina každé z hlavních postav. Jednotlivé kapitoly vždy sledují pohled jednoho z aktérů příběhu, nejčastěji Libby, Bena a jejich matky Patty. Benovi je zrovna toho roku, kdy k vraždám dojde, 15 let, což je věk, kdy je člověk velmi snadno ovlivnitelný. Snad proto se přidá k satanistům, pro něž je důkazem oddanosti nutnost zabít a obětovat živou duši satanovi.

Nikdy se myšlenkami na tu noc nemohu zaobírat příliš dlouho. Dala jsem jim vlastní název, jako by byly obzvlášť nebezpečnou oblastí: „temný kout.“

Zajímavé je střídání časových os. Jednou se ocitáme v roce 1985, záhy zase v současnosti. Neobávejte se chaotičnosti, děj je totiž naprosto přehledný a sledovat ho můžeme ve dvou různých časových liniích, které se nakonec protnou ve strhujícím závěru. Na střídání minulosti a současnosti si čtenář brzy zvykne a nakonec jistě ocení to, že obě časové linky nakonec současně odhalují zdrcující pravdu.

Během čtení jsem neustále přemýšlela nad tím, kdo má v něčem tak hrůzu nahánějícím prsty. Že by přece jenom samotný Ben? Nebo někteří z jeho satanistických přátel? Musím přiznat, že takové vyústění jsem nečekala ani v nejmenším.

Temné kouty jsou dílem s jedinečnou atmosférou. Prostředí missourijské farmy, děsivý mráz té krvavé lednové noci, prašná cesta z Kansas City, nad kterou se stahují dusná mračna, když Libby jede pátrat po skutečném vrahovi svých příbuzných... To všechno je dokonale vykresleno tak, že čtenář má ono prostředí přímo nadosah, dokáže si ho perfektně představit, jako by se sám dotýkal "vlčích ocasů", rostoucích za zchudlou farmou kdesi ve Spojených státech.

Temné kouty vás budou děsit i fascinovat zároveň. Je to naprosto strhující dílo, které snad ani nikomu nemůže dovolit hodnotit ho jakkoli negativně.

Autorkou recenze je Andrea Simoglu

Temné kouty

Temné kouty