Na večírku

Úvodní povídka je z pera kmenového autora této ediční řady, Michala Viewegha. Odehrává se v uzavřené společnosti jednoho pražského baru, v době neblaze proslulé metanolové aféry. Dva páry, které se oddávají večernímu posezení u povolených a prověřených koktejlů, jež by si ale asi nikdy normálně neobjednali. S Viewegovou lehkostí a s trochou cynismu se otázka popíjení ale pomalu otáčí k sexuálním pikantnostem z života jedné dvojice.

Se sexem jsou spojeny i další povídky, poněvadž jak se lidově říká, po jedné skleničce je každý mnohem přitažlivější. Například povídka St. Berana ze zabijačky, která se pro hlavní postavu změnila v sexuální fantasmagorii, a to ještě před „popravou“ nebohého pašíka.
Řezník zdvihl hlavu. „Tak ty jseš ten od Báry.“
Přikývl a utřel si oči a nos. „Asi jo.“
„Slyšel jsem. Tak vítej mezi svýma.“
„Ty taky?“
„No jasně. Tady každej přece. Ale jsou to roky.“

Do tohoto rámce zapadá i pěkně vypointovaná povídka Ireny Hejnové Silvestr s Markétou pracující s tématem prvního milování. Myšlenka zaučení u profesionálky je sice obehraná, ale autorce se podařilo přece jen to podat v novém hábitu. Jen ten věk aktérů mi připadá „šokující“.

Trochu jinak pak vidí večírek Petra Soukupová v povídce Závitky, ve které hraje hlavní roli opuštěná, skrytě nešťastná matka -samoživitelka dospívající dcery s jistými nadějemi skýtajícími v chystaném podnikovém večírku.

Další už téměř kmenová autorka Hana Lasicová přináší slovenský pohled, ve kterém hraje velkou roli především alkohol a podivně řešené rodinné vztahy, a to vše během pohřební hostiny.

K překvapením patří určitě povídka Josefa Moníka odehrávající se v dobách normalizace. Povídka, pod kterou bych spíše čekal podpis jednoho z velikánů této edice Petra Šabacha, je úsměvně psaný vánoční příběh o smutných dobách a ještě smutnějších osudech nás všech, kteří si tuto dobu „světlých zítřků“ prožili a zažili. Hledání domova patří ve sbírce k těm příběhům, které vám určitě nejvíce zůstanou v paměti.

Ze stejné doby pak vychází povídka J. Rudiše Návštěva pana Christakise.

A jako u každé povídkové sbírky, i zde není „na světě příběh ten, který by se zalíbil všem“. Tuto neblahou roli na sebe vzala rebelka Natálie Kocábová s její povídkou Můj den se Slávkem.

Jako vždy hodnotím knížky z této edice jako velmi čtivé a zdařilé, prostě skvělé čtení pro nadcházející letní dovolenky. Bez zbytečných stylistických či dějových experimentů, napsaná těmi nejlepšími a nejznámějšími jmény současné české literatury.

Autorem recenze je Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář