Knižní web

Dům vzpomínek

Průměr: 5.0
(1x)
Nakladatel: Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:4.
Počet stran:264
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:132 × 206 mm, 334 g
Více podrobností
Běžná cena: 249 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 24.04.2024 09:39

Anotace

Andrea se po čtvrtstoletí vrací z USA do svého rodného domu v malém městečku Warrington v Anglii, kterou s rodiči opustila, když jí byly dva roky. Důvodem návštěvy je vážný stav jejího dědečka, cesta je však pro ni vítaným únikem z krachu dalšího nevydařeného vztahu. Netuší však, že dům, v němž nyní žijí její prarodiče, má děsivou a krutou historii. Když se od babičky začíná dozvídat střípky příběhů, jež se tu odehrály, ani zdaleka by ji nenapadlo, že se v nejbližší době stane jejich přímou účastnicí…

Další verze titulu

Dům vzpomínek 4. vydání
Není skladem
Dům vzpomínek 3. vydání
Není skladem
Dům vzpomínek 1. vydání
Není skladem

Specifikace

Název: Dům vzpomínek

Originální název: Yesterday´s Child/Haus der Erinnerungen

Autor: Barbara Woodová

Překladatel: Petra Wágnerová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-249-2880-7

EAN: 9788024928807

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se. Pokoj vypadal jako vždycky. A přece – bylo to zvláštní, ale něco skutečně vypadalo jinak. Nemohla bych říci co, ale napadlo mě, že všechno kolem podivně ztichlo. Pomalu jsem otočila hlavu k oknu a vyděsila se.
Venku stál chlapec, nebyl starší než čtrnáct, nanejvýš patnáct let. Obličej a ruce měl přitisknuté na sklo a nakukoval ke mně dovnitř. Okamžik jsem na něj překvapeně zírala a hlavou mi projela myšlenka, že na něm je něco známého. Potom jsem hlasitě vykřikla: „Babičko!“
Chlapec zůstal stát u okna a s nepokrytou zvědavostí se na mě díval. Měl černé vlasy a tmavé oči. Ve tváři poněkud vzdorovitý výraz a mezi obočím malou kolmou vrásku.
„Babičko!“
Přinutila jsem se odejít od vitríny a zamířit do kuchyně.
„Copak je?“ zeptala se babička.
„Tam venku je nějaký –“ Otočila jsem se k oknu. Chlapec zmizel…