Dům vzpomínek
Nakladatel: | Ikar (EUROMEDIA GROUP, a.s.) | |
---|---|---|
Jazyk: | česky | |
Pořadí vydání: | 4. | |
Rok a měsíc vydání: | 2015/10 | |
Počet stran: | 264 | |
Typ, vazba: | Kniha, pevná | |
Formát, hmotnost: | 132 × 206 mm, 334 g | |
Více podrobností |
Běžná cena: | 249 Kč |
---|
Informace o dostupnosti
Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu. Poslední změna: 24.04.2024 09:39 |
- Sledovat titul
- Recenze (0)
- Odkazy a akce (0)
- Komentáře (0)
Anotace
Andrea se po čtvrtstoletí vrací z USA do svého rodného domu v malém městečku Warrington v Anglii, kterou s rodiči opustila, když jí byly dva roky. Důvodem návštěvy je vážný stav jejího dědečka, cesta je však pro ni vítaným únikem z krachu dalšího nevydařeného vztahu. Netuší však, že dům, v němž nyní žijí její prarodiče, má děsivou a krutou historii. Když se od babičky začíná dozvídat střípky příběhů, jež se tu odehrály, ani zdaleka by ji nenapadlo, že se v nejbližší době stane jejich přímou účastnicí…Další verze titulu
Dům vzpomínek | 4. vydání |
Není skladem
|
Dům vzpomínek | 3. vydání |
Není skladem
|
Dům vzpomínek | 1. vydání |
Není skladem
|
Specifikace
Název: Dům vzpomínek
Originální název: Yesterday´s Child/Haus der Erinnerungen
Autor: Barbara Woodová
Překladatel: Petra Wágnerová
Titul je zařazen do žánrů:
ISBN: 978-80-249-2880-7
EAN: 9788024928807
Objednací kód: -
Hodnocení a komentáře
Titul ještě nikdo nekomentoval, buďte první.
Přidejte svůj komentář
Ukázka z textu
Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se. Pokoj vypadal jako vždycky. A přece – bylo to zvláštní, ale něco skutečně vypadalo jinak. Nemohla bych říci co, ale napadlo mě, že všechno kolem podivně ztichlo. Pomalu jsem otočila hlavu k oknu a vyděsila se.
Venku stál chlapec, nebyl starší než čtrnáct, nanejvýš patnáct let. Obličej a ruce měl přitisknuté na sklo a nakukoval ke mně dovnitř. Okamžik jsem na něj překvapeně zírala a hlavou mi projela myšlenka, že na něm je něco známého. Potom jsem hlasitě vykřikla: „Babičko!“
Chlapec zůstal stát u okna a s nepokrytou zvědavostí se na mě díval. Měl černé vlasy a tmavé oči. Ve tváři poněkud vzdorovitý výraz a mezi obočím malou kolmou vrásku.
„Babičko!“
Přinutila jsem se odejít od vitríny a zamířit do kuchyně.
„Copak je?“ zeptala se babička.
„Tam venku je nějaký –“ Otočila jsem se k oknu. Chlapec zmizel…