Mechanický princ

A muži to jsou krásní… Je tady nafoukaný Will Herondale, rozporuplný mladík, který je napůl melancholický a napůl plný energie. Jem Carstairs je jeho parabatai a přesný protipól – jemný, milý, usměvavý… zkrátka dokonalý kluk! A pak samozřejmě čaroděj Magnus Bane, který s Willem bezstarostně flirtuje (a jednou ho dokonce políbí!).

Století páry je samozřejmě také éra romantismu, proto každá kapitola začíná úryvkem z nějaké dobové básně. Těmito detaily autorka knize vdechuje jedinečnou atmosféru viktoriánské Anglie. Časů Tennysona, Shelleyho, Wildea a dalších.

Příběh pokračuje tam, kde skončil děj Mechanického anděla: lovci stínů z Londýna musí dopadnout zákeřného Mortmaina, který vyrábí armádu mechanických tvorů. Jenže tentokrát kromě Mortmaina Tessa, Will, Jem a další obyvatelé Institutu stojí také proti jiným lovcům stínů – a proti zrádci ve vlastních řadách…

Kniha je velice napínavá a já si naplno užívala každičký řádek, každou stránku, kdy jsem příběh mohla prožívat spolu s hrdiny. Hodně se zde řeší také city, které ke krásné Tesse cítí jak Will, tak Jem. Trochu jsem se bála, že se kniha zhoupne ke klišé o tom, jak dívka zničí přátelství mezi nejlepšími přáteli, ale naštěstí se ukázalo, že Cassandra Clareová je skutečně skvělá spisovatelka, která zůstává svá. A tak i tentokrát přišla s originálním řešením.

Potěšilo mě, že se v Mechanickém princi dozvíme víc o Willově i Tessině minulosti, prozkoumáme také vztah mezi Willem a Jemem a staneme se svědky vynikajících slovních přestřelek mezi Willem a Magnusem.

Vážně, Pekelné stroje jsou skvělá série. Druhý díl opět překvapil a moc ráda si ho zařadím vedle Mechanického anděla a šest knih série Nástrojů smrti. Jenom škoda, že kniha nemá víc stránek, protože jak mám vydržet na vydání posledního dílu, který YOLI vydá na podzim? :)

Autorka recenze: Melvína Fořtová

Mechanický princ