Mechanický anděl

Jak se vůbec mohlo všechno tak ošklivě zvrtnout? Přicestovala z New Yorku do Londýna za Natem, za svým posledním žijícím příbuzným, a představovala si nový život, nejspíš v nuzných podmínkách, ale svobodný. Místo toho se octla tady.

A co je horší – Tessa zjišťuje, že o sobě ani o své rodině vlastně nic neví. Ne doopravdy. Temné sestry jí tvrdí, že vládne neobvyklou mocí, může se proměňovat v kohokoli, jak si zamane. Ukáže se, že mají pravdu. Ovšem o tuto její schopnost by stála spousta dalších lidí. Krom jiného má o Tessu eminentní zájem jistý Magistr…

Sehnula se a ztlumila hlas do šepotu. „Chce vás zdravou a nedotčenou. Jinak bych vás zbila do krve. Jestli se opovážíte ještě jednou neposlechnout, nebudu ctít jeho přání a nechám vás zbičovat, až se vám začne loupat kůže. Rozumíte?“

Za zvláštních okolností se Tessa dostává do bezpečí, alespoň prozatím. V dobře chráněném Institutu se seznamuje s nefilim, mocnými bytostmi z londýnského podsvětí. Není si ani zdaleka jistá, zda jim může důvěřovat. Možná ji taky chtějí jenom využít. Nemá však v této chvíli na výběr.

Krom toho se k ní chovají se vší úctou, její nadání označují za vzácný dar a dokonce jí nabídnou pomoc při hledání bratra Natea. Tessa postupně přece jen nachází ve svých zachráncích přátele a postupně se dozvídá víc a víc o světě, do něhož podle všeho taky patří.

Vzápětí zvážněl. „Ale zacházejte s tou knihou opatrně, je šest set let stará a jde o jediný výtisk svého druhu. Jeho ztráta nebo poškození se trestají smrtí.“
Tessa od sebe knihu odstrčila, jako by hořela. „To nemůžete myslet vážně.“
„Máte pravdu, nemyslím.“ Seskočil z žebříku a ladně přistál před ní. „Vy ale věříte všemu, co vám říkám, že? To působím tak neobyčejně důvěryhodně, nebo jste prostě jen naivní?“

Cassandra Clare je snad nejznámější jako autorka nesmírně úspěšné série Nástroje smrti, jejíž první část, Město z kostí, byla i zfilmována a objevila se i v českých kinech. Trilogie Pekelné stroje je k této sérii prequelem, a autorka své fanoušky rozhodně nezklamala – předestírá svůj fantaskní svět v plné kráse, nešetří akcí ani vtipem a na konci prvního dílu nechává čtenáři přehršel otázek a touhu dozvědět se víc…

Tessa si nevzpomínala, že by se jí někdy její mechanický anděl nelíbil. Kdysi patřil její matce, měla ho i ten den, kdy zemřela. Poté skončil v matčině šperkovnici, dokud jej jednoho dne nevytáhl Tessin bratr Nathaniel, aby zjistil, jestli ještě funguje.
Anděl nebyl větší než její malíček, drobná mosazná soška se složenými bronzovými křídly ne většími, než má cvrček. Měl drobnou kovovou tvář se zavřenými víčky ve tvaru půlměsíců, ruce zkřížené na meči. Úzký řetízek, připevněný pod křídly, umožňoval nosit anděla na krku jako přívěsek.
Tessa věděla, že je v andělovi hodinový stojek, když jej totiž přiložila k uchu, slyšela mechanický tikot. Nate byl překvapený, že i po tolika letech stále funguje. Marně hledal nějaké tlačítko, kličku nebo něco jiného, čím by bylo možné anděla natáhnout. Nenašel nic. Pokrčil rameny a předal anděla Tesse. Od té chvíle jej nikdy nesundala; dokonce i v noci, když spala, jí ležel na hrudi a jeho nepřetržité tiktak tiktak připomínalo druhé bušící srdce.

* * *

Mechanický anděl