Tvůj báječný život

Kromě toho, že si občas postěžujeme nebo chceme vyjádřit svůj názor, se snažíme povznést náš život do pozitivních a úspěšných rovin. Vyjadřujeme to pomocí slov, která jsou mocná. Rolujeme status po statusu, klikáme a nasáváme.

A pak se to stane. Máme špatnou chvíli. Přijde krize a do toho se mají všichni tak báječně a vše jim vychází. Jenom my máme tak nudný, energiivysávající život, který není obohacen o nic zajímavého. Aktuální pocit, který dokáže potrápit. Může nás dostihnout závist, mrška jedna proradná, která nás nutí uvažovat sobecky. Chceme se mít jako ti druzí. Protože oni se mají nejlíp, když to píšou a sdílejí, no ne?

Stejně tak to má Casey s Rachel v knize Tvůj báječný život. Dvě kamarádky, které žijí rozdílné životy a závidí druhé její mnohem lepší život. Casey je přeci nejoblíbenější moderátorkou, která má spoustu peněz, volného času, poblíž samé krásné chlapy. A co teprve Rachel a její rodina, která ji dává ten naplňující pocit. Každá má svůj problém, v kterém zabředává a dostává se do krizové chvíle, kdy vše vypadá naprosto neřešitelně a to nejjednodušší je závist.

Skvělé téma, které je už tolikrát ohrané, ale stále aktuální. Nabízejí se nám otázky, zda-li vše děláme tak, abychom z toho měli radost a nebo protože máme pocit, že musíme. Neženeme se jen za něčím, co nám dává pocit dokonalosti a naplněnosti?

Žádný pohledný barman nám ale nenamíchá fialový koktejl, který nás přenese do jiného těla. Protože takováto zkušenost je ta nejlepší. Pěkně si to vyžrat a prožít naplno.

I když můžeme mít pocit, že nám ujíždí vlak pod nohama, tak je spousta věcí, která nám dělá život krásným a úžasným. Jen si to bohužel v tento moment neuvědomíme. Bez ostychu to zastrkujeme někam do pozadí a rochníme se ve stavu ublíženosti a nenaplněnosti.

Dovedli byste si s někým vyměnit život? Casey i Rachel to zvládají celkem bravurně. Ze začátku mají menší problémy, ale pak si to dokonce i užívají. Chvílema to vypadalo, že se jim v jiném těle zalíbí a že je tam autorka nechá. 

Myslím si, že by se nakonec chtěl každý vrátit do toho svého těla. Máme naloženo podle svého, svých možností, schopností a podle toho, co jsme schopni zvládnout. I když nám některé naše problémy přijdou jako naprosto nevyřešitelné nebo ty nejhorší z nejhorších, tak pořád nás mají posunout někam, kde nám bude mnohem líp. Do toho pocitu, z kterého budeme juchat, tančit a smát se.

Stejně tak jako konec knihy je i tento článek v duchu motivace a inspirace. Žijme přítomností. Neřešme tolik minulost a neupínejme se na budoucnost. Obklopujme se jen věcmi, které nás dělají šťastnými ať už se jedná o tu nejmenší prkotinu.

Autorka recenze: Kristýna Bednářová

www.safienka.blogspot.cz

Tvůj báječný život