Nejkrutější měsíc

Vyvolávání duchů je přece jenom neškodná zábava, co se může stát, že ano?

Jenže tajemná událost se má konat uprostřed noci. A ještě k tomu ve starém domě Hadleyových. V domě, který v některých vesničanech budí mrazení v zádech. Tolik nešťastných událostí se v něm událo…

„Nech to být. Ať už je v tom domě cokoli, nech to na pokoji.“

I přes varování těch, kdo vyvolávání duchů považují za lehkovážnost, se skupinka místních o velikonočních prázdninách sejde. Někteří doufají, že se jim starý dům Hadleyových podaří očistit od zla, další to berou jako pouhé rozptýlení.

Jenže seance probudí něco zlého. Něco, co se v domě ukrývalo. A jedna z účastnic vyvolávání duchů zaplatí svým životem.

„Je možné, že někdo umře hrůzou?“
„Co tím myslíš?“
„Očividně se to někomu stalo. Ta žena se vyděsila k smrti.“
„Mais, c’est horrible.“
„Ve Three Pines.“ Reine-Marie se na něj pátravě zahleděla. „Ve starém domě Hadleyových.“
Armand Gamache zbledl.

Vrchní inspektor Gamache se vydává do malebné vesničky Three Pines, kterou již několikrát pracovně navštívil. Teď na jaře tady všechno voní a kvete. Klidná a krásná, je to jako ráj na zemi, ale i tahle idylka má svou odvrácenou tvář.

„A co hledáme? Ducha?“
„Jste blíž, než si myslíte.“

Šarmantní inspektor Gamache však v duchy nevěří. Inspektor záhy zjistí, že ve skutečnosti nehledá ducha, nýbrž vraha z masa a kostí. Mrtvé ženě do hrobu nejspíš pomohl někdo, kdo se seance účastnil.

Nejkrutější měsíc je třetí díl z detektivní série o Armandu Gamachovi. Zatímco Zátiší se odehrávalo na podzim a Vražedný chlad v zimě, tentokrát navštívíme vesničku Three Pines a její svérázné obyvatele na jaře. Ovšem namísto hledání čokoládových vajíček a roztomilých zajíčků, čekejte tajemnou atmosféru a rozkrývání složitých vztahů…

„V jiných ročních obdobích všichni víme, co můžeme čekat. Ale na jaře ne. Na jaře bývají nejhorší záplavy. Lesní požáry, vražedný mráz, sněhové bouře i sesuvy bahna. Příroda je úplně pomatená. Může se stát cokoli.“
„Na jaře ale bývají i ty nejnádhernější dny,“ namítla Clara.
„Pravda, zázrak znovuzrození. Říká se, že na té myšlence staví všechna náboženství. Ale některé věci je lepší nechat pohřbené.“

* * *

Nejkrutější měsíc

Na svém kontě máte již deset knih ze série s případy vrchního inspektora Gamache. Na čem nyní pracujete? Vrátíte se do Three Pines? Poodhalte, o čem to tentokrát bude?
Na konci srpna u nás v Severní Americe vyjde již jedenáctý příběh s vrchním inspektorem Gamachem. Nazvala jsem ho „The Nature of the Beast“. Nyní jsem poměrně dost zaneprázdněna prací na další knize, která se znovu bude odehrávat ve zdánlivě klidné vesničce Three Pines. Nebudu raději nic prozrazovat, protože se toho postavám od třetího dílu k tomu současnému jedenáctému stane ještě mnoho důležitého a zásadního. Nechte se proto překvapit (usmívá se).

Inspiraci jistě čerpáte ze svého okolí. Kde jste přišla na nápad napsat detektivní příběhy z vesnického prostředí? Proč se neodehrávají ve městě?Rozhodla jsem se zasadit příběh na vesnici z mnoha důvodů. Žiji totiž v blízkosti malé obce, kam jsme s manželem nastěhovali, a byla jsem překvapena tím, jak jsou zde lidé příjemní, lidští a naslouchají emocím druhých. To jsem ve městě nikdy nepocítila. Zdá se, že nyní je na vesnicích taková doba, kdy všichni touží po vzájemné sounáležitosti, rodinném krbu a komunitě s pevnými vazbami. Snažila jsem se to zachytit. A poté, co jsem pracovala jako novinářka ve velkých městech, věděla jsem, že zločin nikde není překvapením. Vražda, tak tragická událost, se prostě očekávala. A stávala se především cizím lidem. Ale na vesnici? To je katastrofa. Naprosto tříští lidské osudy a jejich životy. Najednou v jejich blízkosti někdo zemře a někdo v okolí to zapříčinil. Všichni tak najednou nejsou takoví, jací se zprvu zdáli, a proto je ten zločin o to horší. Mé knihy tak nejsou ve skutečnosti jen o vraždě a smrti, ale vypráví o lidech, kteří se musí rozhodnout o cestě svého života.

Ve Three Pines najdeme i majitele hostince, kteří jsou homosexuálové, což může v běžné vesnici vyvolávat pozdvižení. Proč jste je tam zařadila? A jak přistupujete k nevšednostem?
Myslím, že máme odlišné zkušenosti. V kanadském Quebecu není vůbec neobvyklé mít za sousedy i přátele zároveň homosexuálního muže či ženu. Chtěla jsem navíc, aby se v mém díle nejen odrážely zažité stereotypy, ale ukázala se zároveň ta rozmanitost v ekonomické, vzdělávací, sociální, sexuální i na kulturní úrovni. Ač už se jedná o homosexuály a heterosexuály; dělníky, básníky a umělce; černou a bílou… všichni dokážou žít pospolu a nepozabíjí se. Mé knihy tak jsou o lásce ve všech jejích možných formách.

Dny se pomalu ale jistě začínají zase krátit. Blíží se zima. Máte nějaké zvyky, které dodržujete o Vánocích?
Miluji Vánoce a všechno s nimi spjaté. Dovedu si představit, že i u vás v České republice je to podobné, ale tady v Quebecu jsou téměř magické se sněhem, rozzářenými vánočními světly i koledami. A to jídlo!

Jaké je vaše oblíbená vánoční pohádka?
Mám ráda především dva vánoční příběhy. Jeden pochází od nás a jmenuje se Malý andílek, který vypráví o malém, chudém andílkovi, jež se snaží rozhodnout, čím obdaruje Ježíška při jeho narození. Druhý je velmi známý v anglickém světě prostřednictvím Dylana Thomase a nazývá se Dítě Vánoc ve Walesu.

K psaní příběhů má blízko i samotné čtení. Jaký žánr ráda čtete a který autor je vaší srdcovou záležitostí? Čtete či znáte některého z České republiky?
Ano, spisovatelé začínají jako čtenáři a pro mě je čtení důležitou součástí mého života. Čtu méně detektivky než kdysi, neboť se bojím, aby mě nějak neovlivnily. Většinou se tak věnuji literatuře faktu, neboť má co do činění s knihou, kterou zrovna píši, nebo s některým z výzkumů. Od vás přímo zbožňuji Milana Kunderu a samozřejmě i Václava Havla.

A na závěr mi řekněte, co nejraději děláte, když chcete odpočívat a přijít na jiné myšlenky.
Poslouchám hudbu anebo jdu se svým manželem a zlatým retrívrem Bishopem na procházku. Občas se podívám na televizi a někdy, Bože mi pomáhej, hraji Candy Crush! Ale nikomu to neříkejte. (směje se)

Mockrát děkuji za to, že si autorka našla chvíli času ve svém přeplněném kalendáři. Ať se jí nadále daří nejen v profesionálním, ale i soukromém životě.

Rozhovor vyšel ve spolupráci se studentským časopisem JU Magazín a knižním nakladatelstvím Knižní klub.

Zátiší

ZÁTIŠÍ

Vůně tlejícího listí, horký jablečný koláč a vražda! Když starší obyvatelku poklidné vesničky Three Pines usmrtí vystřelený šíp, poprvé se setkáváme s šarmantním inspektorem Gamachem. Přijíždí případ vyšetřit – a kromě rozmanitých povah místních obyvatel vidí taky neuvěřitelné barvy kanadského podzimu. Poprvé si uvědomuje, že pod přívětivým povrchem se může skrývat zlo.

Vražedný chlad

VRAŽEDNÝ CHLAD

Přichází zima. Mráz, tlustá vrstva bílého sněhu, vánoční výzdoba. Vzduchem se line vůně sladké vánoční štoly, mandlového krému, drůbeže upečené s javorovým sirupem. Ale i v této radostné době rozjímání a setkávání Three Pines navštíví smrt. Inspektor Gamache musí rozlousknout případ zamotanější než vánoční řetěz – obětí se totiž stane osoba, kterou nenávidí celá vesnice. Kdo pod vánočním stromečkem skrývá temné tajemství? A není bělostný sníh zakrývající střechy chaloupek pouhou maskou, pod níž číhá něco odporného?

Nejkrutější měsíc

NEJKRUTĚJŠÍ MĚSÍC

Three Pines se probouzí do překrásného jara. Květiny pučí, stromy kvetou, včelky bzučí a ptáčci zpívají. V troubě se peče losos, čerstvě upečené croissanty voní tak, že se sbíhají sliny. A voňavé sýry chutnají skvěle! Pro jednoho z místních obyvatel je to však poslední jaro… Inspektor Gamache po svém příjezdu zjišťuje, že ve Three Pines kromě kytiček vykvetl taky zločin.

Oživlý kámen

OŽIVLÝ KÁMEN

Slunce pálí, obloha bez mráčku a chladná voda kanadských jezer. Inspektor Gamache si chce odpočinout od práce, ale místo toho musí vyšetřovat podivnou smrt jednoho z hostů v hotelu nedaleko Three Pines. Na mátovou zmrzlinu, slaďoučké jahody a broskve, na lehké sendviče s okurkami, uzeným lososem a jemnou šunkou tak moc času nebude! Úmorné vedro totiž v lidech probouzí to nejhorší…

Oblíbili jste si elegantní knihy Louise Pennyové? Dobrá zpráva! Knižní klub na příští rok chystá hned dvě nové detektivky! V únoru by měla vyjít kniha s názvem The Brutal Telling, v horkém srpnu potom mrazivý příběh Bury Your Dead. Český název zatím nebyl zveřejněn. O obou vás budeme samozřejmě včas informovat.

Radek Blažek

PÍŠE I POMÁHÁ

Manžel Louise Pennyové trpěl Alzheimerovou chorobou a spisovatelka se boji s nemocí stále věnuje ve svém volném čase. Vystupuje na konferencích, přispívá penězi na výzkum a chodí pomáhat do pečovatelských center. Za to má náš obdiv. Louise Pennyová je nejenom skvělá spisovatelka, ale také dobrá duše!

THREE PINES EXISTUJE… TAK TROCHU

Malebná vesnička Three Pines, kde se většina knih Louise Pennyové odehrává, ve skutečnosti neexistuje. Autorka si ji ale vymyslela na základě několika skutečných vesnic a městeček v okolí Montrealu, které navštívila.

GAMACHE JE VE SKUTEČNOSTI KREJČÍ

Předobrazem šarmantního inspektora Armanda Gamache je žijící muž, krejčí Jean Gamache z kanadského městečka Granby. „Nejenže vypadá jako Gamache z mých knih, ale především se tak chová. Skutečný gentleman, jehož zdvořilost a laskavost mě naprosto ohromily,“ říká Louise Pennyová, která mu dodnes posílá každý výtisk své knihy jako výraz vděku.

ZACHRAŇUJE PSY

S manželem chovali nejprve dva zlaté retrívry, poté se ujali ještě třetího, kterého našli v zuboženém stavu na silnici uprostřed ničeho. Zřejmě ho majitel týral, ale díky lásce a péči, kterou mu Louise Pennyová věnovala, se z toho vzpamatoval a zbytek života prožil jako v bavlnce. Když ho pak musela utratit, těžko to nesla a své pocity zaznamenala v knize Vražedný chlad, kde inspektor Gamache taky vzpomíná na moment, kdy sledoval, jak přestává bít srdce jeho psa.

I z těchto drobných detailů vyplývá, že je tahle šarmantní spisovatelka skutečná dáma. Nejen vzhledem, ale i povahou. A my najednou máme její knihy ještě radši!

Hladový duch

Oživlý kámen

Nejkrutější měsíc

Vražedný chlad

Zátiší