Vražedná mše

Král Václav IV. přijíždí s manželkou Žofií do Českých Athén království Českého na sněm, kterému předchází důležitá mše. Právě na ni je za přítomnosti krále zavražděn pán z Lichtenburka. Nikdo nemá ale tušení o tom, kdo mohl nechat šlechtice zavraždit jako nějaké obyčejné podsvinče.

Do Kutné hory na žádost mnohých musí doputovat i Jakub Protiva z Protivce, aby prostřednictvím svého důvtipu se mohl pokusit vyřešit sériové vraždění, které nemá konce. Podezřelé také je, že všichni mrtví před smrtí změnili svou poslední vůli ve prospěch jednoho z řádů. Může to být jen náhoda?

Na pomoci rozhřešení toho všeho by mohl i kněz z pozdějšího Prachaticka, který již pár let přednáší v Betlémské kapli v Praze. Není jím nikdo jiný než Jan z Husince, který kritizuje církevní hodnostáře a podporuje reformaci podle Viklefa. Může mít něco za lubem františkán Blasius?

*

„Co že jste najednou nějak zamlklý, důstojný otče?“ vytkla mu Zuzanka.
„Jen jsem se, dcero, zamyslel, zda mám jako nehodný sluha boží právo sklízet ty nádherné plody tvého mládí.“
„To jako jestli si to se mnou smíte rozdat?“ zeptala se pro jistotu číšnice, která se v Blasiově obrazné řeči nevyznala.
„Ach, milá dcero, víš o tom, že svádět osobu duchovního stavu je hřích?“
„Ale když mne držíte kolem ramen a saháte mi pod suknici, co si mám myslet?“
Františkán si v té chvíli uvědomil, že zcela bezděčně sahal číšnici na stehna.
„To je jen zkouška tvé cudnosti,“ utrousil, ale třebaže ruku zase odtáhl, v Zuzance už vzbudil zvědavost. Je to sice mnich a navíc tlustý, moc mužné krásy nepobral, ale nemuselo by to s ním být špatné, přemýšlela a už by nejraději odvlekla Blasia do své komůrky na patře, jenže jako z udělání se na chodbě před nimi objevil hostinský Bernard.
„Co tady obtěžuješ hosty, ty couro?“ vyjel na ni zostra.

*

Pro mě už několikátá kniha českého autora Jana Bauera, který převážně píše o dějinách Českého království v době středověku. Tentokrát mě naprosto přitáhla obálka, která naprosto vystihuje hlavní linku příběhu. Ten se totiž nebojí stále přikládat polínka do ohně, až konečně vyústí v zajímavou pointu. Velice povedené vidím i setkání hrdinů s Janem z Husince a celkové vyprávění autora prostřednictvím hlavních postav na pozadí historických událostí. Jan Bauer prostě nenudí :-)

Autor recenze: Josef Němec