Katova dcera a ďábel z Bamberku

Jak jistě můžeme z historie vědět, kat nebyl zrovna dvakrát oblíbeným obyvatelem města, což je vcelku pochopitelné. Tímto faktem však také hojně trpěla i jeho rodina a zejména děti. Proto můžeme z postoje hlavní hrdinky zaznamenat negativní postoj k řemeslu jejího otce, strýce a v budoucnu možná i bratra, který se učí u strýce (bamberského kata).

Román vyšel v originále (Die Henkerstochter und der Teufel von Bamberg) již v roce 2014. U nás jej v roce 2016 vydává Knižní klub. V případě zájmu pak můžete knihu pořídit na bux.cz. Kniha je již pátým dílem ze série o katově dceři Magdaleně. Tomuto dílu předcházejí tituly Katova dcera, Katova dcera a černý mnich, Katova dcera a král žebráků a Katova dcera a čaroděj.

Již název knihy vám představuje prostředí, do kterého budete dovedeni, avšak celý děj začíná prologem, který vypráví o dětství otce hlavní hrdinky, jenž vám vysvětlí veškeré jeho postoje, kterých si můžeme v průběhu čtení všimnout. Tento prolog se odehrává v Schongau, avšak zbytek díla se odehrává v Bamberku, kde se setkáváme tváří v tvář hrůze, jíž celé město žije. Obálka hodně koresponduje dobově i tematicky s celou knihou. Můžeme zde vidět muže s mučicím nástrojem (kata), v jehož znamení se celý příběh nese.

Tuto knihu lze zakoupit v pevných deskách s přebalem. Pod přebalem je kniha tmavě modrá, velice tak tedy koresponduje s barvami, které jsou použité na přebalu. Knižní blok je vyveden ve formátu A5. Děj se pak odehrává na krásných 560 stranách. Stránky jsou jemné a uzoučké. Občas jsem měla s jejich obracením problémy. Ale vždy jsem si včas všimla, že čtu někde jinde, než bych měla. Román je naprosto strhující, že knihu zhltnete během pár chvilek. Pokud milujete historické romány, vězte, že si ji užijete plnými doušky již od první stránky. Při čtení mě nejvíce zaujalo sledování sociologické stránky života té doby.

Jazykově je kniha na velice dobré úrovni. Při takovém množství stránek jsem očekávala velké množství jazykových, ale i gramatických přešlapů. K mému velkému překvapení tomu však vůbec tak nebylo a čtení mi proto utíkalo mnohem rychleji. Autorův mrštný jazyk a velké množství obrazných vyjádření dodává příběhu velkou živost. Navíc je v knize zakódována velká spousta napětí. Kniha vám nedá spát do té doby, dokud neodhalíte, kdo činí v Bamberku a jeho okolí zle.

„Poté co teď bez stopy zmizela i mladá apatykářka Adelaida Rinswieserová, Vasold se po dlouhém vnitřním boji konečně odhodlal k této noční návštěvě. Potají doufal, že ho jeho přítel uklidní, že se vysměje jeho obavám, a spolu si pak připijí na staré časy. Neboť ničeho se Vasold nebál tolik jako představy, že by jeho přítel mohl dojít ke stejnému závěru jako on.“ (s. 149)

Další kapitolou tohoto díla jsou postavy. Vězte, že se na celé ploše objevuje velká spousta postav, jedná se přece o román. Se všemi se setkáte, o některé na své cestě k rozuzlení přijdete, s jinými dojdete až do konce a odhalíte záhadu.

Autor děj své knihy umístil do raně novověkého období a odehrává se na území Německa. Celý příběh pak sleduje osudy nejen katovy rodiny, ale také osudy lidí žijících v Bamberku. V knize nenajdete žádná obrazná pojmenování ani metafory.

Můj subjektivní názor je velice pozitivní. Kniha mi předložila zajímavý, čtivý příběh plný mnoha zvratů, který se mi četl téměř sám. Kladně musím ohodnotit i mapku, se kterou se setkáte hned na začátku knihy a je velice přehledná. Není tedy problém se v Bamberku roku 1668 zorientovat. Mapka vám vše usnadní. A další takovou úžasnou pomůckou pro čtenáře je rodokmen katovy rodiny. Toto vám usnadní orientaci v postavách. Každá z osobností je v rámci rodokmenu krátce popsána, takže si hned na začátku o nich uděláte snadno obrázek. Při čtení knihy jsem se často otřásla strachy a dokonce i bolestí. Zároveň jsem občas pocítila krapet smutku, zejména tedy ve chvílích na počátku knihy, kdy je popisován postoj obyvatel města Schongau ke katově rodině. Dále však můžete pocítit i jistou míru soucitu a empatie k postavám.

„Jakob se krátce ohlédl a spatřil, jak se za nimi útokem žene smečka dětí a výrostků. V čele se řítil pekařův syn Michael Berchtold, jehož Jakob teprve před několika týdny řádně ztloukl. Vyzáblý, spíš neduživý chlapec teď konečně cítil příležitost k pomstě.“ (s. 19)

Dalším velice pozitivním faktem pro mě, je dělení jednotlivých kapitol. Ty jsou často velice dlouhé. Jelikož se však v průběhu vyprávění autor potřeboval občas dostat někam jinam, bylo třeba těchto malých narušení. Nedochází však nikdy k úplnému vytržení z kontextu, jen by se dalo říci, že dochází k paralelám vyprávění o různých postavách. Dáme-li příklad, v jednu chvíli se nacházíme s Magdalenou v kuchyni, v druhé chvíli po odmlce se pohled přesouvá na Jakoba a Bartoloměje, řešící případ nalezení končetiny apod. Ač se vám občas může zdát kompozice komplikovaná a překombinovaná, časem zjistíte, jak vše krásně do sebe zapadá.

Kniha si pro svou vybroušenost a obrazové přílohy zaslouží krásných 100 % a moje vřelé doporučení všem milovníkům románů, historie a záhad.

Autorka recenze: Ivana Pásková

Katova dcera a ďábel z Bamberku