Bestie

Současným nejúspěšnějším slovenským spisovatelem je Dominik Dán - muž, jehož identita zůstává opředena tajemstvím, muž, o němž je známo pouze to, že pracuje mnoho let jako kriminalista a náměty pro knihy čerpá ze svých bohatých zkušeností. Dán je nejen autorem dvacítky detektivních románů, ale i spoluautorem scénáře seriálu Kriminálka Staré Město. Po románu Uzel, který u nás vyšel v českém překladu koncem loňského roku, vydalo před nedávnem nakladatelství Slovart další z jeho knih – detektivní román Bestie.

V letech 1990 až 1992 děsil Slovensko tzv. ponožkový vrah, který se uprostřed noci vkrádal pootevřeným oknem do přízemních bytů k osaměle žijícím ženám. Ty s velkou brutalitou vždy ubil, znásilnil a ještě okradl. Na svědomí měl devět obětí. Policie ho dopadla v roce 1992 a o dva roky později byl soudem odsouzen k doživotí. V současnosti si odpykává trest ve věznici Ilava a jeho jméno je Ondrej Rigo.

Přestože Dominik Dán uvádí na prvních stranách knihy Bestie, že celý příběh je smyšlený a veškerá podobnost s jakoukoliv skutečností čistě náhodná, je inspirace případem tzv. ponožkového vraha nepopiratelná. Navíc se přímo nabízí dojem, že autor byl jedním z těch, kteří po pachateli tehdy pátrali.

Ať už je to jakkoliv, příběh Bestie se odehrává krátce po sametové revoluci, kdy je díky prezidentské amnestii propuštěno na svobodu mnoho nenapravitelných zločinců. Mezi nimi je i jistý Rom Ondrej, který se vydává na cestu po Evropě, aby se nakonec za několik měsíců opět vrátil na rodné Slovensko.

Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se za ním netáhla krvavá stopa. Ondrej si vyhlíží ženy, ke kterým se následně vkrádá otevřeným oknem během noci, aby je brutálně umlátil tím, co mu přijde pod ruku – jednou je to dlažební kostka, jindy železná tyč, poté znásilnil, okradl a vedle jejich těla zanechal ponožku.

Ačkoliv čtenář zná už od prvních stran totožnost vraha, ani v nejmenším tento fakt příběhu neubližuje, ani mu neubírá na napětí. Právě naopak. Napětí se dá často přímo krájet, když se vrah ukrývá venku v temnotě za keři a trpělivě čeká, až vyhlédnutá oběť zhasne, bezstarostně usne a on se vkrade dovnitř…

Kriminalisty z oddělení vražd čeká mnoho měsíců tvrdé práce. Nováček Richard Krauz dostává ve vyšetřování velký prostor k tomu, aby ukázal, že už rozhodně není žádný „zelenáč“. Pohled na policejní pátrání se střídá po celý děj s linkou samotného vraha a mezi sebou se výborně doplňují.

Dánův zevrubný popis policejní práce na pozadí politických změn a reorganizace policejních složek s veškerou vůní konzumovaných sulců, tlačenek nebo vypitých piv opět čtenáře s jasnou přesvědčivostí přenese do let nedávno minulých. Navíc postavou vraha a popisem jeho brutalit strčí Dán s přehledem do kapsy nejednoho severského autora. Alespoň trochu silnější žaludek je při čtení této knihy nutností. Přesto je jednoznačné, že Dán tyto pasáže nepíše na efekt s chutí jen čtenáře lacině šokovat.

Bestie je napínavá, výborně napsaná a o to víc hrůzu nahánějící, že právě takový vrah chodil nedaleko od nás.

Autorka recenze: Eva Šamánková

Přidat komentář

Dominik Dán literárně zpracovává skutečné případy. Ke své práci využívá policejní spisy. Na autenticitě textů navíc přidává fakt, že sám autor je stále činný elitní policista. Díky perfektní znalosti prostředí a policejních postupů je často srovnáván s americkým spisovatelem Edem McBainem.

V nejnověji vydané knize zpracoval případ bestiálního vraha, který si v současné době stále odpykává doživotní trest. V ostře sledovaném procesu byl usvědčen bezmála z deseti vražd. Dán jeho případ zpracoval na dvou stech osmdesáti stranách velmi syrového textu.

Neznámý fantom, jenž se vkrádá do bytů osamělých žen v noci zásadně přes balkon, nebo otevřeným oknem, po sobě zanechává zohavené a zneuctěné mrtvoly. Panika mezi obyvateli města se začíná nezadržitelně šířit jako lavina a policie je bezradná. Fantom po sobě totiž zanechává jen několik málo indicií, jenž by mohli vést k jeho dopadení. Na kriminalisty v čele s čtenářovi již známými Krauzem a Burgerem čeká složitá skládačka, při které musí odhalit, co mají společného nedopalky holandských cigaret, neznámé otisky bot a hlavně ponožka, jíž najdou vždy u mrtvoly.

Dán ve svých knihách dodržuje místy až hypnotický rytmus vyprávění, díky kterému má čtenář pocit, že je sám člen týmu kriminalistů vyšetřujících vraždy. Autor, jako činný policista bravurně vykresluje prostředí „mordparty" jak z hlediska profesionálního, tak i z hlediska lidského. Popisuje vztahy mezi jednotlivými členy, vtípky, jimiž se škádlejí, nesnášenlivost a tak dále. Díky tomu s hrdiny knihy čtenář prožívá i ty nejniternější okamžiky, jež více či méně posouvají děj kupředu, ale třeba i bezmocnost v zabránění dalším vraždám.

Autor zvolil vyprávění vševidoucím vypravěčem. Ten popisuje nejen vyšetřování vražd, ale i jejich samotné bestiální provedení. Dán se nezdráhá použít detailní popisy mrtvol, což může být pro čtenáře slabší povahy velmi nepěkným čtením. Detektivní práce je ovšem taková, a Dominik Dán ji popisuje se vším všudy.

Knihy Dominika Dána jsou specifické vyprávěním v několika příběhových rovinách. V jedné čtenář sleduje samotné vyšetřování a životy hlavních hrdinů a v té druhé příběh zločinu. V knize Bestie tedy příběh vraha, jehož konání určuje „Hlas". Ten se mu vkrádá pravidelně do mysli a nabádá k vraždám.

V záplavě severských detektivek na pultech českých knihkupectví je Bestie Dominika Dána pouze nepatrnou kapkou. Ovšem velmi důležitou. Je totiž důkazem, že středoevropská, potažmo Československá detektivka se těm severským může směle rovnat. A to i přes to, že slabinou knihy je předvídatelnost. Čtenář obeznámený s případem vraha Ondřeje Riga nejenom tuší konec knihy, ale i dokonce kolik bude vražd, než bude odhalen. I přesto však nebude schopen knihu odložit a to je velmi dobrá vizitka.

Autorem recenze je Jan Hübsch

Přidat komentář