Dokonalý cizinec

Čtenář uvyklí na již výše zmíněné knihy a jejich styl vyprávění rozhodně nebude z knihy od Renée Knight zklamaný. Příběh Dokonalého cizince však není natolik mrazivým jako v případě Zmizelé. Jedná se spíše o thrillerovou jednohubku, kterou zdatný čtenář smlsne za jeden večer.

Celou knihou prostupuje leitmotiv tajemství. Ovšem není jen jedno. Jedná se o tajemství, které skrývá hlavní hrdinka před svým manželem, potažmo svoji rodinou, ale také se jedná o tajemství, jež skrývá tajemný muž, tajemství, které skrýval jeho mrtvý syn i tajemství, jež skrývala jeho žena. Tajemství jako element ničící vztahy i rodinné hodnoty.

S tímto motivem si autorka pohrává v příběhu dokumentaristky Catherine Ravenscroftové, jenž jedno tajemství ukrývá přede všemi již více než dvacet let. Nicméně i události zdánlivě dávno zapomenuté dokáží vyplout na povrch právě v tu nejméně vhodnou dobu. Jednoho večera se ji totiž na nočním stolku objeví kniha Dokonalý cizinec, která vypráví právě ten příběh, na něhož se tolik let celkem úspěšně snaží zapomenout.

Díky knize začíná Catherine doslova žít v té největší noční můře. I přes to, že by kniha měla být pouhou literární fikcí, až příliš věrně popisuje události jednoho slunného letního dne, jež by Catherine nejraději vymazala ze svého života. Chtě nechtě tak musí vypustit své kostlivce ze skříně a začít pátrat po tajemném autorovi knihy a zjistit, co od ní chce a díky tomu se tak se svoji minulostí vypořádat jednou pro vždy.

Renée Knight svoji hrdinku nijak nešetří a to i přes malý rozsah knihy, jež nepovoluje přílišné rozvíjení děje. Není to však vůbec na škodu. Kniha se díky tomu čte velmi rychle a děj má o to větší spád. Autorka se nevěnovala přílišným detailům a zbytečnostem, které by příběh zpomalovaly. Předkládá čtenářům opravdu jen to nejdůležitější z celého příběhu Catherine Ravenscroftové.

Dokonalý cizinec

Autorem recenze je Jan Hübsch

Dar, o který nikdo nestál. Připomněl však něco, na co chtěla ta dotyčná zapomenout. Teď musí řešit, jak s tím naloží. Pozná snad někdo, že ta napsaná kniha líčí událost na dovolené v cizině, kterou sama zapříčinila? A proč se jí – úspěšné ženě v celkem spokojené rodině – někdo začíná mstít?

Zdárně promyšlený děj, který odtajňuje dva odlišné světy, jež tvoří především dvě hlavní postavy, ke kterým snadno přilnete i je budete nenávidět. K tomu se tu mihnou vedlejší hrdinové, kteří přispějí k lepší gradaci a snazšímu porozumění toho, co se tu děje a co se ještě připravuje.

Osobně mi to přišlo blízké, protože se psaní tak trochu věnuji, a proto vím, jak těžko lze ostatní ponouknout k tomu, aby uvěřili všemu, co je napsáno. Nespící Catherine byla mým „kladným“ favoritem v celém vypravování, ale pak jsem porozuměl vdovci, který vše uvedl na světlo boží.

*

Catherine je hluboko pod zemí, mezi ní a denním světlem je alespoň deset metrů. Není sama, je tu spousta dalších. Opravdu? Je tu on? Je tu ona? Tiskne si kabelku na břicho a kradmo se ohlédne, doleva, doprava. Setká se s pohledy, které hned uhnou.

…ucítila lehký dotek na zádech a otočila se. Spatřila moře tváří, avšak žádná z nich ji nezajímala. Vzhlédla k tabuli na nástupišti a přečetla si, že vlak má přijet za tři minuty – netušila však, že tenhle údaj zároveň oznamuje, kolik života jí ještě zbývá…

Zmocňuje se jí panika. Tohle je omyl. Někdo jí šlápne na nohu. Snaží se ji podrazit?

*

Cítil jsem se chvílemi hrozně blízko a zároveň tak daleko. Takhle kniha mě ohromila a svým způsobem i zklamala. Byl jsem na ni natěšen skvělou reklamou a zajímavou obálkou, ale chybělo mi tam něco extra navíc, co nedokážu popsat. Přesto se to četlo velice dobře, jen ten konec mohl být překvapivější a promyšlenější, což tomu trochu ubírá na konečném hodnocení. Taky byste se chtěli dostat do kůže někoho, komu se vrací něco, co v minulosti pokazil? Jak těžké je být rodičem a zároveň partnerem na plný úvazek…

Autor recenze: Josef Němec

Dokonalý cizinec

Přesně to se stalo Catherine Ravenscroftové, úspěšné dokumentaristce. Dosud měla krásný život po boku manžela a syna, úspěšnou kariéru a důstojnost, a to všechno je najednou pryč. Je silně zneklidněná, objevují se obavy o budoucnost i bezpečí sebe i svých blízkých, strach z neznámého protivníka, pocity vlastního selhání i viny. I když se to všechno stalo už strašně dávno, nezmizelo to. Jen se to na pár let schovalo, aby se to všechno vrátilo a s ještě větší razancí to nakonec bouchlo. Catherine přijde o práci, objeví se dokonce i její nelichotivé fotografie, což je příčinou rozpadu jejího manželství.

Osamělý penzista, vdovec a bývalý učitel Stephen Brigstocke býval kdysi veselý vtipný chlap, dokonce byl zvolen učitelem roku. Byl oblíbený mezi žáky i kolegy, ale to už dávno není pravda. Tragická nehoda jeho syna převrátila jeho svět vzhůru nohama. Se synovou smrtí se nedokázali s manželkou vyrovnat, utápěli se v bolesti a beznaději a žena se časem odstěhovala z jejich domu a nakonec i podlehla těžké nemoci. To nedokáže Stephen nechat jen tak a tak se rozhodne pro pomstu. Ale ne ledasjakou. Ví, kdo může za jeho zničený život a hodlá ho zničit. Potřebuje vědět proč se tak stalo a potřebuje si pomstu „užít“. Chce, aby viník trpěl a pořádně!

Tušíte správně. Osudy Catherine a Stephena se spojí. Stephen obviňuje ve své knize Dokonalý cizinec Catherine, která měla svést jeho syna Jonathana, a ten se později tragicky zemřel. Z Catherine je najednou pro všechny vypočítavá děvka, která se jako osamělá znuděná panička na dovolené s malým synkem pobavila se Stephenovým dospělým synem, a ten pak za svůj chvilkový flirt zaplatil nejvyšší daň, když se nešťastnou náhodou utopil při záchraně jejího syna.

Všezničující knihu napsala kdysi dávno Stephenova manželka Nancy, když hledala viníka a příčinu jejich bolesti. Stephen ji při likvidaci pozůstalosti našel, vydal a rozeslal spolu s kompromitujícími fotografiemi na všechna patřičná místa tak, aby zničil Catherine život. Jenže není všechno tak, jak na první pohled vypadá.

Dokonalý cizinec

Autorkou recenze je Lucie Bednářová

„Představte si, že thriller, který jste právě otevřeli, je celý o vás…“

… a tam stránku za stránkou čtete o jednom dni, který jste prožili před dvaceti lety, o němž jste se nikomu nezmínili slůvkem, protože to bylo a stále je až příliš bolestné, protože právě tohle tajemství, pokud by bylo vyzrazeno, by zničilo celý váš život…

Známá dokumentaristka Catherine Ravenscroftová, hlavní hrdinka románu Dokonalý cizinec, který vyšel nedávno u nás v českém překladu, se přesně v takové situaci ocitla. Na jejím nočním stolku se objevil román nazvaný Dokonalý cizinec. Catherine si nepamatuje, že by si ho kdy koupila, ale i tak se pustí do čtení. Do té doby úspěšná, vyrovnaná a sebevědomá žena se ale pod tíhou textu postupně hroutí… Kniha se sice tváří jako fikce, ale vše, co je tam popisováno, Catherine kdysi prožila na vlastní kůži, a před okolím a svými blízkými i úspěšně utajila…

Catherine nepotřebuje žádnou podělanou knížku, aby jí připomněla, co se stalo. Na nic nezapomněla. Její syn málem zemřel. Celé ty roky Nicholase chránila. Před pravdou. Umožnila mu, aby žil v blažené nevědomosti. Neví, že se málem nedožil dospělosti. A pokud by si cosi pamatoval? Změnilo by se tím něco? Byl by jiný? Byl by jiný jejich vztah?

Catherine otevře laptop a zadá do vyhledávače autorovo jméno. Je z toho pomalu rituál. Už to zkoušela, doufala, že něco najde. Nějaké vodítko. Jenže kde nic tu nic. Jen jméno E. J. Preston. Nejspíš vymyšlené. Skrývá se za ním žena nebo muž? „Dokonalý cizinec“ je první a pravděpodobně poslední autorovou knihou. Vydalo ji nakladatelství Rhamnusia. Když hledala nějaké informace, potvrdilo se jí podezření, že kniha vyšla vlastním nákladem. Netušila, co Rhamnusia znamená. Teď už to ví. Je to přídomek bohyně pomsty Nemesis.

Co se tehdy před lety doopravdy stalo, a o co neznámému autorovi knihy jde? Jak z takové pasti ven?

Autorkou tohoto románu, jenž pracuje s prvkem „knihy v knize“, je britská spisovatelka Renée Knight. Ta byla dříve zaměstnána v BBC jako filmová dokumentaristka, a rovněž psala filmové a televizní scénáře. Dokonalý cizinec je její románovou prvotinou. A poměrně dost zdařilou…

I když je pravdou, že v první polovině to chvílemi tak úplně nepůsobí. Zpočátku dělá příběh místy dojem trochu nezáživného čtení. Ale čtenářova vytrvalost je brzy odměněna. Děj nabírá v druhé polovině na tempu i obrátkách, vše se postupně obrací a vysvětluje. Při zpětném pohledu je třeba uznat, že každý zmíněný, na první pohled banální detail je důležitý a doloží zpětně svoji váhu. Renée Knight měla jednoduše svůj román od začátku výborně promyšlený.

Děj je vyprávěn nejen prostřednictvím Catherine ve třetí osobě, ale i očima samotného autora tajemného románu. Kapitoly se střídají, a postupem stránek lze tím víc vnímat jejich protichůdná sdělení. Jsou to zprvu jen drobné střípky, které neladí, později se vše sečte a přichází překvapení… Autorčin vypravěčský styl je výrazně osobitý, převládá v něm stručnost, strohost a náznaky. Nic se tu neservíruje na stříbrném talíři, ale prostor dostává i fantazie.

Až na pár drobností je Dokonalý cizinec čtivý, má spád, uvěřitelnou zápletku a překvapivý konec. Navíc celkem dobře testuje obyčejný lidský úsudek. Kolikrát nám v životě něco přijde zcela jasné… ale nakonec může být pravda úplně někde jinde… Pozor na ukvapené soudy!... :)

Autorka recenze: Eva Šamánková

Dokonalý cizinec

Catherine je na prahu středního věku, její jediné ptáče konečně vylétlo z hnízda a ona se může s manželem v poklidu přestěhovat do menšího bytu, který bohatě splňuje jejich nároky na bydlení. Bylo by to fajn, nebýt jedné věci. Konkrétně věci o nějakých dvě stě stranách. Jak by vám bylo, kdybyste do rukou vzali knihu, jež by byla o vás? Příběh, který se zpočátku tváří poměrně nevinně, avšak postupně začne na povrch vyplouvat děsivé tajemství. Něco, co jste mysleli, že jste pohřbili už dávno a sakra hluboko. Jenže někdo ví. Někdo vzal do rukou lopatu a nelítostně odhrabal veškerý nános bahna a ztvrdlého marastu, aby na světlo opět dostal věci, které měly raději zůstat v temnotách.

Jak by vám bylo, kdybyste se nedobrovolně stali hlavním hrdinou v knize, již jste nenapsali? Jak by vám bylo, jestliže byste si přečetli, že máte na konci příběhu zemřít? A jak by vám teprve bylo v případě, že se tahle papírová příšera z minulosti dostane do rukou i vašim nejbližším? Pro Catherine se život mění v peklo.

Jistě, nakladatelství troufale sází na úspěšně prodejné tituly a nebojí se je použít hned na obálce, aby nalákalo co největší množství čtenářů. Dokonalý cizinec se tak honosí srovnáním se Zmizelou a Dívkou ve vlaku. Fajn, podobnost by se našla a ze Zmizelé i Dívky si Cizinec sem tam něco uždíbne, ale ve výsledku se jedná o svébytný příběh, který si nezaslouží přílišné škatulkování. Ano, hlavní hrdinka je nespolehlivá a místy pěkně hysterická a labilní nána, která si myslí, že si může své tajemství ponechat na věky a ano, děj je tak pěkně paranoidně zamotaný, že sakramentsky dlouho netušíte, jak to vlastně celé je, jenže ve výsledku to celé zní poněkud jinak než ta srovnávaná díla. Což je jedině dobře, nemáte totiž pocit, že byste žvýkali něco, co už před vámi někdo jedl. A zuby vám přece taky ještě slouží.

Renee Knight používá značně jednoduchý jazyk, ale velmi úspěšně s ním buduje skvělou atmosféru. Zpočátku možná budete mít pocit, že vás ta dlouhá souvětí udusí, zatímco interpunkce v podobě hromady čárek vás bude bodat hluboko pod kůži, ovšem postupem času zjistíte, že je to skvěle vyladěný koktejl napětí, tajemství, skrývané pravdy a odhalené lži.

Dokonalý cizinec sice není úplně dokonalý, jenže mě i tak dostal. Děj letěl jako splašený a než jsem se nadála, byl konec. Štěstí pro mě. Být to delší, začala bych trpět akutním nedostatkem vzduchu. Dost často se vám totiž bude stávat, že budete tak napnutí a nedočkaví, co bude dál, že nějaké dýchání se pro vás stane nepodstatnou záležitostí.

Sakum prásk se jedná o knihu, u níž bylo skvěle zvolené prostředí, zápletka, atmosféra i postavy, nemluvě o ťip ťop délce celého příběhu. Ani málo, ani moc. Nevím, jak to ta ženská udělala, ale dávku odhadla naprosto skvěle.

Pokud máte poslední dobou pocit, že vám trošku přerůstají nehty a potřebujete je zkrátit, aniž byste museli sáhnout po nůžtičkách, sáhněte po Cizinci – ty nehty si okoušete ani nebudete vědět jak.

Ostrá tužka ve správných rukou se může stát smrtonosnou zbraní. Přinejmenším s ní vypíchnete oko, přinejhorším pronikne očním důlkem až do mozku. Já jsem tu svou nabrousil dokonale. Avšak smrtonosná zbraň je k ničemu, pokud nezasáhne cíl.
Já jsem svůj cíl znal, znal jsem její jméno roky. Potřeboval jsem ji tedy pouze zasáhnout.

Autorka recenze: Klára Stryalová

Dokonalý cizinec

Jestli se vám líbila Dívka ve vlaku, tak si Dokonalého cizince nenechte ujít. Některé ta reklama možná odrazuje, ale mně se to prostě líbilo… I když nevím, jestli líbilo je správné slovo, vzhledem k tomu, čím si hlavní hrdinka Catherine prochází…

Před dvaceti lety se jí o dovolené, kterou trávila se svým synem, stalo něco, co nikdy nikomu neřekla. Vše se jí však vrátí, když se začte do děsivého thrilleru, který jako by přesně kopíroval události onoho léta. Poznává se v hlavní hrdince knihy Charlotte, nesympatické, chladné ženě, která nakonec tragicky zemře a nevyhnutelně si klade otázku: vyhrožuje jí tak někdo? Skončí taky v kolejích metra?

Zápletka je poutavá, nemohla jsem se od ní odtrhnout, protože ukazuje úspěšnou ženu, jejíž život se začne drolit na prach, když se proti ní obrátí i vlastní manžel. Není to z literárního hlediska nic světoborného ani přelomového, ale v rámci žánru společenských románů a thrillerů je to výjimečná kniha. Já miluju tajemství, takže jsem si při čtení lámala hlavu, co Catherine udělala tak strašného, že jí teď jde o život. Trochu mi to připomnělo román Manželovo tajemství, u kterého jsem rovněž prožívala nutkání přeskočit na konec a zjistit, jak to dopadne.

Když se nad tím zamyslím, tak mi přijde zajímavá ještě jedna věc – to, jak je v knize všechno zdvojené. Jsou tam dvě manželky, dva synové, dva otcové a ke všemu to je kniha uvnitř knihy. Je to jako nahlížet do zvráceného zrcadla pomsty, napětí a strachu.

Ocenila jsem, že závěr nebyl předvídatelný. Čekala jsem ledacos, dokonce jsem hlavní hrdinku Catherine už odepsala jako mrchu, ale nakonec se ukázalo, že všechno bylo jinak. Miluju, když mě kniha překvapí, je to tak osvěžující!  Správný thriller by neměl dovolit, abyste ho odložili dříve, než dočtete poslední stranu. Než autor/ka neodhalí vše, co před čtenářem skryl, než poslední díl skládanky nezapadne na svoje místo. To tato kniha splňuje.

Dokonalý cizinec je psychologický thriller s hutnou atmosférou, který slupnete jako malinu, možná ještě rychleji – jako borůvku! Šíleně dobře napsaná kniha s originálním námětem. Doporučuji!

Autorka recenze: Eva Papoušková

Dokonalý cizinec