Bourneova pomsta

O pomstě a nenávisti jeden citát říká: „Buďte milí ke svým nepřátelům! Nic je nemůže víc rozzuřit.“ Jason na nikoho milý není a být nechce, a přesto ho jeho nepřátelé nenávidí až za hrob. Žije sám a svět kolem sebe pouze dokonale využívá pro vlastní přežití. Přátel moc nemá a ani mít nechce. Proto když o jednoho z nich přijde, existují pro něj jen dvě cesty – buď všechno vzdát, což znamená smrt, nebo se vydat cestou pomsty, kdy se nebude ohlížet ani napravo, ani nalevo. A Jason si vybral tu druhou.

Příběh začíná tam, kde tak tragicky skončila předešlá knihy, tedy v Mexiku. V zemi, kde vládnou drogové kartely, a to doslova. Korupce je zde mimo limity měřitelnosti, a když se nepodvolíš, jsi vlastně chodící mrtvola. Vraždění je zde tak běžné jako u nás kapesní krádeže. A do tohoto světa se po smrti vládce jednoho velkého kartelu vrací převzít moc jeho dcera.

To by možná nebylo až tak překvapivé, kdyby ona dcera Maricruz nebyla manželkou velmi vlivného čínského ministra, který se rozhodl vládnout nejen Říši středu, ale i drogovým obchodům v Mexiku. Jako prostředek k získání moci v Mexiku si vybral zdejší politickou hvězdu bojující proti narkomafii. Ale vše je relativní, protože ona hvězda má druhou, drsnější tvář. A ta si právě znepřátelila někoho, o kom se ví, že není na řečičky, ale na činy – izraelský Mosad.

Jason Bourne zde klasicky řádí jako chladná a bezcitná smršť, přesto i on přiznává, že je únavné být pořád tvrdý jako kámen. Proto mu dokonale sekunduje Maricruz, která zaujme (především) čtenáře od prvního setkání. Nádherná a brutální jako nějaká indická bohyně smrti, jež ví, že to co nosí pod šaty, je ve světě ovládaném muži mnohdy silnější zbraní než nože a pistole.

„Bourneova pomsta“ je bez přehánění skvěle vystavěný thriller, ve kterém nás Lustbader provází temnou stranu globalizovaného světa, kde lidé myslící lokálně jsou předem odepsané figurky na cestě osobností toužících vládnout světu. Mistrně zde skloubil válku drogových kartelů, boj o moc ve světové velmoci číslo jedna – Číně,  a Bourneovu cestu za prosazením vlastní spravedlnosti.  Příběh napsaný značně brutálně a krvavě, jak se na Mexiko sluší, který odkrývá karty stylem šoků.

V překladu Michaela Havlena vydalo ostravské nakl. Domino, 2014.

 

Autorem recenze je Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář