Kavky

Anotace

Ukázka z textu

Motor simky už běžel. Dieter postrčil agenta na zakrámované zadní sedadlo a sám skočil na sedadlo pro spolujezdce. Stéphanie dupla na pedál a autíčko vyrazilo z náměstí jako zátka z láhve šampaňského.
Když se řítili ulicí, Dieter se otočil a podíval se zadním oknem. „Nikdo nás nepronásleduje,“ oznámil. „Zpomal, ať nás nezastaví nějaký četník.“
Agent promluvil francouzsky: „Já jsem Vrtulník. Co se to tam k čertu stalo?“
Dieter si uvědomil, že „Vrtulník“ musí být krycí jméno. Vzpomněl si, že mu Gaston prozradil krycí jméno mademoiselle Lemasové. „Tohle je Měštka,“ řekl a ukázal na Stéphanii. „A já jsem Charenton,“ improvizoval. Z jakéhosi důvodu si vzpomněl na zařízení, kde byl uvězněn markýz de Sade. „Měštka měla posledních pár dní podezření, že by schůzky v katedrále mohl někdo sledovat, a proto mě požádala, abych chodil s ní. Já nepatřím ke skupině Bollinger – Měštka je přerušovací článek řetězu.“
„Ano, rozumím.“
„Každopádně teď víme, že gestapo nastražilo past, a je jenom štěstí, že mě požádala, abych jí kryl záda.“
„Byl jste skvělý!“ zvolal nadšeně Vrtulník. „Panebože, už jsem se děsil, že jsem vybouchnul hned první den.“
Taky žes vybouchnul, pomyslel si Dieter.