Těžká rozhodnutí

Někdejší první dáma USA a bývalá ministryně zahraničí v nejnovějších memoárech vzpomíná právě na čtyři roky, kdy šéfovala americké diplomacii. Popisuje však i osobní události, jako smrt matky či svatbu dcery. Kniha vychází právě dnes, média už však s předstihem otiskla několik výňatků. „Bill byl pohnutý stejně jako já, možná i více. Byla jsem ráda, že ji v pořádku provedl uličkou,“ líčí 66letá demokratka svatbu dcery Chelsea v knize zvané „Hard Choices“, Těžká rozhodnutí.

Hillary Clintonová stála v čele americké diplomacie během prvního funkčního období Baracka Obamy, tedy v letech 2009 až 2013. A vzpomíná třeba na to, jak se s ním poprvé setkala po dramatických primárkách, které jeho zvolení do Bílého domu předcházely. Clintonová se o prezidentský post ucházela také a s Obamou svedla v rámci Demokratické strany dlouhý boj plný útoků a vzájemného osočování, v němž ho kritizovala i kvůli malým zkušenostem v zahraniční politice. Podpořila ho poté, co ji definitivně porazil.

„Zírali jsme na sebe jako dva puberťáci na neohrabaném prvním rande, zatímco jsme srkali chardonnay.“ popisuje soukromé setkání z roku 2008.

Ze svého pohledu tedy líčí v knize i některé důležité momenty posledních let, jako třeba teroristický útok na americký konzulát v libyjském Benghází, dopadení a zabití Usámy bin Ládina či vyjednávání s Talibanem o radikály zajatém vojákovi Bowem Bergdahlovi, jehož nedávná výměna za pět zadržovaných vůdců Talibanu vyvolala v USA negativní emoce.

Jednání o Bergdahlově propuštění začala totiž ještě za jejího šéfování americké diplomacii. „Brala jsem v úvahu, jako už mnohokrát před tím, že otevření dveří pro vyjednávání s Talibanem po tolika letech války bude pro mnoho Američanů těžko stravitelné.“ zdůvodnila své námitky vůči výměně vojáka, jehož mnozí považují za zběha.

Popisuje i své dojmy z některých světových lídrů. Například u německé kancléřky Angely Merkelové obdivuje, jak se ve vrcholné politice dokázala elegantně vypořádat s evropským „pánským klubem“.

Její kniha byla ve Spojených státech napjatě očekávána, a to hlavně z toho důvodu, zda už prozradí, jestli se znova pustí do boje o Bílý dům.

Clintonová si stejnou otázku pokládá i v knize, ale až na samém konci a dost neurčitě: „Odpověď zní, že jsem se ještě nerozhodla.“ Podobně se vyjádřila i v rozhovorech, které u příležitosti vydání memoárů poskytla americkým médiím. Na rozmyšlenou si de facto dala ještě rok (volby budou v roce 2016).

Teď se chystá vyrazit s knihou na turné po USA, podepisovat se fanouškům, pronášet projevy. „Celé to má nádech kampaně,“ upozorňuje The Wall Street Journal. Podobně reaguje i CNN, podle níž se Clintonová místo obvyklých PR specialistů obklopila zkušenými odborníky na politické kampaně.

A vážně ji berou i republikáni. Jejich politický akční výbor America Rising vydává elektronickou knihu nazvanou Failed Choices (Špatná rozhodnutí), v níž ji tvrdě kritizuje.

Její současná popularita jí však dává naděje v případných volbách uspět. Tedy přinejmenším v demokratických primárkách, rozhodneli se kandidovat. Jeden z posledních průzkumů jí přisuzuje podporu 66 procent Američanů, již volí demokraty. Na druhém místě je viceprezident Joe Biden s pouhými 12 procenty.


10.6.2014 Mladá fronta DNES