Na stejné vlně

Romány od Alexandry Potter si nejen u nás, ale i ve světě, získaly velmi kladný ohlas čtenářek pro jejich vtip, kouzlo a originalitu příběhů. I když se mnohé odehrávají v současnosti, tak se v nich autorka rozhodně nebrání popustit uzdu své fantazie a přimíchat do nich něco (třeba i lehce nadpřirozeného), co se v běžném životě lidem těžko přihodí. Dá se říct, že román „Na stejné vlně“ se od ostatních autorčiných děl právě v tomto liší. Na rozdíl od knih jako„Kde je ta holka?“ nebo „S tebou už nikdy“ působí až nemístně reálně a i když i tady sehraje určitou roli náhoda a snad i osud, tak se zde nedočkáme žádných větších zvláštností.

Příběh nás zavádí na začátek 21. století, kde se postupně seznamujeme s hlavními hrdiny knihy. Jako první poznáváme Grace, která právě slaví narozeniny a na které její přítel Spencer tak trochu zapomněl, což se snaží napravit na rychlo „spíchnutým“ dárkem. Poté se setkáváme s Jimim, který má těsně před svatbou a jehož snoubenka (původem z Kanady) odletěla do své domoviny zařídit vše potřebné k obřadu, který se bude konat v její vlasti.

Grace i Jimi jsou přesvědčeni, že mají skvělé partnery, kteří sice mají sem tam nějakou tu chybku, ale kdo ji nemá? Ale co když je těch chyb víc a pohár trpělivosti prostě jednou přeteče? Jako tomu bylo na Graceině oslavě narozenin v marocké restauraci, kde se Spencer pořádně opil a navíc ji nechal uprostřed noci samotnou mezi nočními živly. A aby toho nebylo málo, tak osud měl pro Grace nachystaný ještě jeden neočekávaný dárek, a to v podobě Jimiho Malika – muže, kterého Grace přes třináct let neviděla. Muže, kterého kdysi šíleně milovala a který jí pak po všem, co spolu jedné noci prožili, ani nezavolal. 

Jejich setkáním v restauraci se dá do pohybu sled událostí, který zapříčiní, že se oba dva naráz ocitnou sami a bez partnerů. Jenže oba dva také brzy poznají, že se ve třiceti partner hledá daleko obtížněji, než když je vám o deset let méně. Grace a Jimi díky tomu postupně zjišťují, že si bez toho druhého jen stěží dovedou představit nadcházející dny. Dokážou se díky svému obnovenému přátelství přenést přes staré křivdy a nedorozumění? A hlavně, dokážou tomu druhému dát ještě jednu šanci?

Jednotícím prvkem celé knihy je noční rozhlasový pořad „Na stejné vlně“, kde moderátor „Doktor láska“ pomáhá posluchačům najít partnera pro život. I když tento pořad všem hrdinům do jisté míry zasáhne do života, tak se ve výsledku jedná o motiv, u kterého zůstal jeho potenciál poměrně dost nevyužit. Bohužel autorka tímto zajímavým námětem celkem dost šetří a čtenář si jej může více užít až v závěru příběhu. 

Hlavní hrdinové řeší obyčejné i životní problémy, které jistě budou většině čtenářů blízké, přesto nejspíš budete mít problém se s nimi zvláště ze začátku ztotožnit. Jejich jednání a myšlení je minimálně v první části příběhu povrchní více, než by bylo třeba. Vtipné situace, do kterých se sami svým jednáním dostávají, jsou mnohdy až příliš překombinované a působí spíše neuvěřitelně, než humorně.

Pokud jste byli u autorčiných knih zvyklí na skvělý humor, který vás nutil se neustále smát od ucha k uchu, pak pro vás může být kniha "Na stejné vlně" lehce zklamáním. To ale neznamená, že se u ní vůbec nezasmějete. V příběhu je několik opravdu hodně vtipných situací, které vás pobaví a které si rozhodně budete chtít přečíst ještě jednou jen proto, abyste se znovu zasmáli.

Celkově je proto "Na stejné vlně" příjemným ženským románem, který se skvěle hodí pro chvíle odpočinku a lenošení. Sice neoplývá až tak silným „potterovským“ kouzlem, ale přesto ho má dost na to, abychom po dočtení knihy měli dobrý pocit z četby. 

Ukázka:

Úleva se poněkud mísila s uraženou ješitností. To jsem se opravdu tolik změnila? To nejsem tak nezapomenutelná? Tak kolosálně důležitá? Jsem tak nepodstatně banální, že na mě zapomněl? Popuzeně našpulila rty, ale zrovna v tomhle okamžiku se Jimi na poslední chvíli ohlédl a přistihl ji ve chvíli, kdy se za ním dívala.
Jejich oči se potkaly.
Jimi se pousmál.
Grace zafuněla.
Protože jakmile se mu na rtech objevil ten arogantně sebejistý, samolibý úsměv – pink! – všechny staré dávno pohřbené pocity se vrátily. A najednou jí nebylo třicet a neměla v úmyslu se chovat dospěle. Vrhla po něm nejhnusnější pohled, jaký svedla, pohodila vlasy a královsky odkráčela – což v žabkách nebylo vůbec jednoduché – k čistě prostřenému stolu. A zase se cítila jako nejistá, nezkušená osmnáctiletá naivka. A strašně ho za to nenáviděla.

Autorka recenze: Marta Janošová

* * * * *

Na stejné vlně

Protože jsem od Alexandry Potter četla S tebou už nikdy a Co je nového kotě?, tak mě napadá jedna věc. Nepromítá se do knížek autorčina touha najít toho pravého? Anebo je to náhoda, že již její třetí kniha (z knih které jsem zatím četla) se zabývá tímto tématem? Četla jsem životopis, ale tam se pochopitelně moc o soukromí nepíše. Tak mě napadlo rovnou se zeptat Alexandry Potter a zde je odpověď :-)

Ano, píši romantické komedie o dívkách, které hledají pravého muže a doufají, že budou celý život šťastné. Osobně jsem našla dokonalého muže a jsem šťastně vdaná!
Alexandra Potter

O osudovém setkání dvou lidí po x letech je velmi oblíbené knižní téma. Napřed bývalé páry vzpomínají a chtějí vědět, proč jim ten druhý před lety nezavolal - nebo proč se vlastně rozešli. Pak i když se tomu braní, zjistí, že se stále přitahují. Jinak tomu není i v tomto romantickém příběhu o Grace a Jimim.

Jak tomu osud chtěl, potkají se po třinácti letech na jednom večírku. Jimi zde zapíjí svobodu s kamarády, má si za týden vzít Kylie. Grace je na oslavě se snoubencem Spencerem, s kterým je zasnoubená již dva roky. Každý z nich si žije svým životem, celých třináct let od doby, kdy se spolu vyspali a Jimi jí pak nezavolal. Grace na jeho telefonát čekala dva týdny a byla z toho hodně dlouho smutná. Ale jedna hádka a okolnosti způsobí, že se Grace s Jimim ocitnou na stanovišti taxi a čekají na odvoz. Dají se do řeči a zjišťují, že k sobě mají pořád blízko.

Ticho se táhlo. Oba věděli, že by se měli rozloučit, ale taky oba čekali, kdo z nich udělá první krok. Grace to nevydržela. „Tak se měj." Chtěla ho políbit na tvář, ale protože se pohnul, když k němu blížila rty, zjistila stejně jako parašutista řítící se k zemi, že mine svůj předpokládaný cíl, a její rty dopadly přímo na jeho pusu. Jimi se zatvářil, že to nečekal, ale ještě větší šok to byl pro Grace, protože z jeho rtů k ní proudila taková sexuální energie , až to s ní zacloumalo.

Byl to jeden z těch okamžiků, kdy by stačilo jediné slovo a všechno by se ubíralo úplně jiným směrem. Ale najednou byla ta chvíle pryč a začali si spěšně vyměňovat slova na rozloučenou. Uvidí se ještě někdy?

Zdá se, že to bude dál pokračovat podle obvyklého scénáře. Další náhoda je svede dohromady, chvíli budou své touze odolávat a pak stejně spolu skončí. Nebo se bude Na stejné vlně odlišovat od ostatních podobně zaměřených knih? Ale jen o osudovém setkání dvou starých známých to rozhodně není. Jejich příběh je i o zamyšlení nad tím, co je to milovat? Myslíte, jak toho druhého zbožňujete, ale pak stačí potkat někoho jiného a vy zjišťujete, že až teď víte co je to LÁSKA.

Kniha se zabývá i osudy nejbližších přátel např. o nejlepší kamarádce Grace - opuštěné Rhianě, kterou opustí manžel a nechá ji s dítětem samotnou. Jak se s tím Rhiana popere?

Pokud hledáte knihu, kterou si chcete vzít na letní dovolenou, už nemusíte žádnou jinou shánět. Na stejné vlně je právě pro Vás. Vím, o čem mluvím, vzala jsem si ji na dovolenou a příjemně si u čtení odpočinula.

Vlastně jsem v průběhu recenze napsala vše - co se mi líbí a nelíbí. Počkat, vlastně jen co se mi líbí. Není co vytknout, nebylo tam přemrštěně romantiky, ani málo. Prostě všeho je tady tak akorát :-)

Autorka recenze: Veronika Machýčková
http://knizni-novinky-recenze.blogspot.cz/

Příjemný příběh, který skrývá několik postav, které se celou knihou proplétají. Jakýmsi pojidlem je rádiový seriál o lásce, zklamáních a nadějích – Na stejné vlně.

Hlavní hrdinkou románu je Grace, která se kdysi zamilovala do Jimiho a nyní by se ráda vdala za Spencera. Má pocit, že být svobodnou ženou je špatné řešení , a proto se tomu snaží zabránit. Jimi by se taky rád oženil, ale nedostane k tomu šanci. Osud či život tomu chtěl, aby se opět setkal s Grace a vyřešil si s ní jejich vztah. Spencer, trochu nudný a jednotvárný právník, který to prostě jinak neumí. A hlavně už se evidentně ženit nechce. Rhian, Gracyina kamarádka, je matkou samoživitelkou, která se snaží najít toho právého nejen pro sebe, ale i pro svého syna Jacka. Bohužel má pocit, že jí v tom brání její postava a ne tak zajímavé záliby. Dále tu máme Maggie, vtipnou a šarmantní ženu před důchodem, která se rozhodne poprat s ránami osudu po svém. Snaží se být nad věcí a užívat si všeho dokuď to jde. V poslední řadě tu máme Cliva, kterému je věnováno nejmíň, přesto tuto šestici uzavírá. Doktor, který pro sebe chce taky kousek toho štěstí a spokojenosti. 6 životů, 6 osudů a 6 různých pohledů.  Všichni se vezou na stejné vlně, která míří do země lásky.

Možná by tento ne až tak zajímavý příběh čtenáře odradil, ale autorka si s ním poradila velice čtivě. Takže mu určitě dejte šanci. S osudy zmíněných hrdinů si hraje bravurně. Díky vzpomínkám se dozvídáme důležité okamžiky z minulosti a spolu s hrdiny je prožíváme znovu. Ovšem některé informace zjistíme až na samotném závěru. Musím uznat, že jsem se zpočátku hůř začítala, ale nakonec jsem si na styl vyprávění a střídání vypravěčů zvykla. Řekla bych, že se mi to snad i zalíbilo. Nenápadné vsuvky a komentáře děj oživují a dávají mu ten správný nádech. Každý hrdina se postupem času vyvíjí a my o něm máme možnost zjistit víc a víc informací. Též se mi líbily humorné přirovnání a scénky, které mi zpříjemnily několik chvilek. Na závěr se můžete těšit, protože je omotán tou správnou mírou napětí.

Jinak samotná linie příběhu není nijak extra originální. Romantický příběh jako každý jiný. Přesto jsem ráda, že jsem si ho měla možnost přečíst. Děkuji autorce a těším se na nějaké její další dílo.

Autorka recenze: Kristýna Bednářová
http://safienka.webnode.cz/