Neboj se

Americká spisovatelka Lisa Gardnerová není na autorském poli žádným nováčkem. Během své literární kariéry si stihla na své konto připsat úctyhodných šestadvacet románů, z nichž drtivá většina se zabývá kriminálními případy. Gardnerová však není jen autorkou napínavých příběhů s detektivní zápletkou, pod pseudonymem Alicia Scottová publikovala rovněž tři romány pro ženy. V posledních letech spisovatelka pracuje na sérii thrillerů s ústřední hrdinkou, bostonskou detektivkou D. D. Warrenovou, jejímž úkolem je řešit neobvyklé vraždy. Na příští rok Gardnerová plánuje vydání dalšího pokračování, jež by se mělo jmenovat Find her (Najdi ji).

Zatímco v předchozích letech práci Lisy Gardnerové předkládala českým čtenářům nepříliš systematicky různá nakladatelství, její poslední dva thrillery, Chyť mě a Neboj se u nás publikovalo nakladatelství Knižní klub. Většina z autorčiných románů však do češtiny zatím přeložena nebyla.

Přestože vyšetřovací tým už opustil místo činu, seržantka detektiv D. D. Warrenová zůstává v opuštěném domě sama, aby našla nějaké další stopy, jež by jí přivedly k vrahovi mladé ženy. Zatímco D. D. prochází ložnicí, kde byla zavražděná nalezena, a nemůže z hlavy dostat oblíbenou ukolébavku svého tříletého syna, uvědomí si, že stejnou melodii si někdo v domě prozpěvuje nahlas. Policistka se vydá zjistit, kdo se kromě ní v prázdné budově nachází. V blízkém okolí uslyší kroky a náhle letí pozadu ze schodů. Když se probere, zjistí, že v důsledku pádu utrpěla velmi bolestivé zranění levé paže a navíc si na nic z včerejšího večera nevzpomíná.

Kvůli úrazu si je D. D. nucena vzít nedobrovolně dovolenou, to ji však nijak nebrání v tom, aby se nadále „neoficiálně“ účastnila vyšetřování. Vrah s růží totiž udeřil znovu. Existuje mezi novými vraždami a čtyřicet let starým případem sériového vraha, který své oběti stahoval z kůže stejným způsobem, nějaká souvislost? Nebo se jedná o další případ šílence, jenž má jen podobnou zálibu jako Harry Day?

Kdybych měla Lisu Gardnerovou pochválit jen za jedinou věc, byl by to způsob, jakým vytváří zápletky. Autorka si s námi pohrává stejně mazaně, jako v thrilleru Chyť mě, kde jsme do posledních stran nevěděli, kdo je za všechny vraždy zodpovědný. Přestože nám v románu Neboj se umožnila nahlédnout do myšlenek hned třech klíčových postav – vyšetřovatelky D. D. Warrenové, její psychiatričky Adeline Glenové a vraha, komplikovaný případ nám dovolí rozuzlit až v samotném závěru.

Na knize Neboj se je zajímavé, že spisovatelka v něm pracuje hned se třemi časovými rovinami, se současností a s dvěma událostmi, jež jsou nám přiblíženy pouze prostřednictvím vzpomínek – čtyřicet let starým odhalením sériového vraha Harryho Daye, který zavraždil a následně stáhl z kůže několik desítek mladých žen, a brutální vraždou dvanáctiletého Donnieho Johnsona, kterou spáchala před třiceti lety Harryho starší dcera, tehdy čtrnáctiletá Shana Dayová.

Oproti hlavní hrdince D. D. Warrenové, jež působí značně stereotypně (drsná policistka, která důsledkem časově náročné práce zanedbává rodinu), mě mnohem víc zaujala velmi propracovaná postava Adeline Glenové. Kromě dramatické minulosti jí autorka nadělila vrozenou genetickou vadu, kvůli níž psychiatrička necítí žádnou bolest. Gardnerová tímto prvkem příběh posunula nejen do úplně jiné roviny, ale rovněž čtenářům ukázala, o jak nebezpečné onemocnění se jedná.

Na knize Neboj se je poznat, že autorka udělala pořádný kus práce ještě předtím, než se pustila do první stránky. A vyplatilo se jí to. Přestože by se vám mohlo zdát, že je zápletka příliš překombinovaná, díky tomu, jak vás Gardnerová příběhem provází, na konci knihy zjistíte, že každý detail, který se v ní objevil, měl své opodstatnění.

I když detektivní romány příliš často nevyhledávám, musím přiznat, že thriller Neboj se mě bavil až do posledního slova (včetně poděkování). Dostatečně složitý případ, který neodhalíte už během druhé kapitoly, nevšední hrdinové a autorčin cit pro postupné dávkování napětí – z toho nemohlo vzniknout nic jiného, než výborně napsaná kniha, která potěší nejen milovníky žánru, ale i náhodné čtenáře. Mistrná práce.

Autorka recenze: Eva Korytářová

Neboj se

Řeč je o kongenitální analgezii, vrozené necitlivosti na bolest. Jak moc těžký dopad tato porucha na běžný život člověka má, výrazným způsobem načrtla americká spisovatelka Lisa Gardner ve svém thrilleru s názvem Neboj se. V něm, kromě napětí a několika překvapení, které k žánru neodmyslitelně patří, čtenář nalezne i velkou řadu zajímavostí a důsledků této vzácné poruchy.

Dvě hlavní ženské hrdinky příběhu jsou naprostými protipóly. Detektiv D. D. Warenová si při pádu ze schodů při obhlídce místa činu zrůdné vraždy přivodila vážné a velmi bolestivé zranění levé ruky. Jak ale k úrazu došlo, ani proč třikrát vystřelila ze své služební zbraně, než ztratila vědomí, si ani v nejmenším nepamatuje.

Když vrah s růží, jak si ho pro sebe kriminalisté pojmenovali, udeří podruhé, musí D. D. svádět boj nejen s vlastní bolestí, ale i se zákeřným vrahem.

Krev je láska, láska je krev.

Psychiatrička Adeline Glenová naopak pomáhá svým pacientům se s akutní bolestí vyrovnat, především duševní cestou.  Sama ale skutečnou bolest nikdy nepoznala, od narození totiž trpí vzácnou poruchou necitlivosti. Její život je plný omezení. Navíc i krvavé historie. Biologický otec byl vrahem, stejně jako její sestra, která už několik desítek let pobývá ve vězení.

Cesty Adeline a D. D. se protnou, obě ženy touží odhalit identitu vraha s růží. Pro obě je to osobní, byť z odlišných důvodů.  Je možné, že Adelina uvězněná sestra dokonce ví, o koho jde?

Jaké to je otevřít oči uprostřed noci a najít vraha stojícího ve vaší ložnici? Ten zlomek vteřiny, kdy ospale zamžouráte, protože něco takového – silueta muže v nohách vaší postele – přece nemůže být pravda. Prostě … nemůže.
Budete křičet? Nebo vám hrůza sevře hrdlo, stlačí hruď tak rychle a snadno, jako to zanedlouho udělají jeho ruce? Popření. Přirozená neschopnost uvěřit. To se nemůže dít. Ne mně. Ne tady. Nejsem přece tenhle druh člověka, nevedu takový život, nejsem předurčena pro takovou smrt.
Pak záblesk ostře nabroušené čepele mihnoucí se tmou…

Lisa Gardner postupem stránek servíruje jednotlivé vztahové propletence, v jejichž pozadí se tak po kouscích rodí i celá pointa příběhu. Už svým prologem uvrhá čtenáře do napětí, a plnou pozornost si dokáže udržet až do poměrně dojemného epilogu. Příběh má spád, příjemné tempo i několik překvapivých momentů.

Lisa Gardner vsází na srozumitelnost. Zbytečně nekombinuje ani nepřevrací děj. Vypráví příjemným a čtivým stylem, bez jakýchkoliv hluchých dějových i popisných odboček. Na detektivní zápletku zcela nenuceně roubuje i výraznou psychologickou linku.

I přesto, že samotný název knihy radí nebát se, strachu se čtenář neubrání :) Doporučuji.

Autorka recenze: Eva Šamánková

* * *

Neboj se

Detektivka D. D. Warrenová se dennodenně potýká s takovými špatnými situacemi, které však bere už jako součást svého života. Při vyšetřování nového případu sériového vraha je na místě činu zraněna a tím začne trpět nesnesitelnou bolestí. Nedokáže ji však přemoci. Omezuje ji. Cítí se bezmocně a neužitečně. Podaří se jí porazit vnitřní nemoc, kterou pojmenovala Marvin?

D. D. se proto dostává do pozadí případu vraha, který neznásilňuje, ale obětem stahuje kůži a její části si nechává jako suvenýr. Na místě činu je vždy nalezena růže na břiše, láhev šampaňského a pouta na nočním stolku. Kdo se vyžívá v těchto krutostech? Může se snad toto opravdu podobat případu z minulosti, kdy za vše mohl již mrtvý vrah Harry Day?

Doktorka Adeline Glenová, která od narození necítí bolest, dělá terapeutku a navštěvuje svou sestru Shanu ve vězení. Právě ona se stala nejmladší vražedkyní v Massachusettském nápravném zařízení. A taky aby ne, když jejich otec byl Harry Day. Po třiceti letech od případu zavraždění dvanáctiletého Donnieho se ozývá jeho příbuzný – novinář a bloger Charlie – který chce zjistit, proč to udělala. Podaří se mu to? Kdo ještě bude v nebezpečí? Chytne někdo vraha, který má zálusk i na sestry Dayovy?

*

Bolest je velmi užitečná. Varuje vás před nebezpečím, učí vás o riziku a přináší důsledky za vaše činy. Bez ní vypadá skok ze střechy jako skvělý nápad. Totéž platí, když strčíte ruku do nádoby s vroucím olejem, abyste ochutnali první smažený hranolek. Nebo vezmete kleště a strhnete si nehty. Většina dětí s vrozenou necitlivostí k bolesti uvádí, že jednají impulzivně. Otázka není proč, ale proč ne?
Jiní vám však řeknou, s toužebným tónem v hlase, že to udělali, aby zjistili, jestli to bude bolet. Protože to, že necítíte něco co ostatní, z toho činí nedosažitelný svatý grál celého vašeho života. Neúnavnou hnací sílu. Neodbytnou posedlost. Touhu konečně poznat bolest.

…

„Harry ji miloval, oženil se s ní. Ona zas milovala jeho, starala se mu o dům, vychovávala s ním děti.“
„Nemiloval ji!“
„Ano. Krev je láska. Miloval mě. Ji ne.“
Předklonila jsem se a klidně jsem pravila: „Ubližoval jí. Každý den, podle zpráv detektivů. Jestli je bolest láska, pak náš otec miloval naši matku opravdu hodně.“
Shana na mě zavrčela: „Nebuď pitomá. Každý může někoho zbít. To není láska. Láska je krev. A ty to víš! Pořezání vyžaduje ohleduplnost, dokonce něžnost. Jemně proříznout jednu vrstvu kůže po druhý. Záměrně se vyhýbat kyčelní, stehenní nebo podkolenní tepně. Proříznou jen velkou skrytou žílu a nic víc…“ Ukázala na obvázané nohy. „Krev je láska. Vyjadřuje, že někomu na druhém moc záleží. Ty to víš, Adeline. Víš to!“

*

Mozart mezi spisovateli thrillerů, tak je někdy nazývána americká autorka detektivních příběhů Lisa Gardnerová. A také právem. Zaujala mě před dvěma lety knihou Chyť mě, ale Neboj se je mnohem, ale mnohem lepší. Od začátku prožíváme bolesti hlavních hrdinek, které jsou opepřeny běsněním vraha, jež si se všemi hraje a nechce být ještě vypátrán. Snadno se také vcítíme do malého množství postav a děj se jen tak nezastaví, rychle odsýpá a tedy nenudí. Dubnová chuťovka pro znalce a milovníky psychologických knih.

Autor recenze: Josef Němec

Neboj se

Psycholožka Adeline Glenová má vrozenou genetickou vadu, kvůli které není schopna cítit fyzickou bolest. Je proto ironií osudu, když se v její ordinaci ocitne detektiv D. D. Warrenová, která trpí příšernými bolestmi. Po tvrdém pádu ze schodů jí totiž šlacha ulomila kus kosti v paži. A aby toho nebylo málo, ještě si ošklivě narazila hlavu, takže si nepamatuje poslední okamžiky před pádem. Spadla? Nebo D. D. někdo srazil?

Je důležité, aby se co nejdřív vrátila do práce. Vrah s růží, který stahuje mladé ženy z kůže v jejich vlastních ložnicích, je totiž stále na svobodě. D. D. si všimne, že podobným způsobem vraždil sériový vrah Harry Day před 40 lety. Harry Day po dopadení spáchal sebevraždu, ale jeho styl zabíjení někoho zřejmě inspiroval…

Policie vypátrá dceru Harryho Daye Shanu. Dnes už dospělá žena si v ženské věznici odpykává doživotní trest za to, že ve čtrnácti letech zabila chlapce ze sousedství. Zřejmě podědila geny po svém otci, ale tuto sérii vražd spáchat nemohla, ledaže by uměla procházet zdmi.

Příběh je vyprávěn ve dvou liniích. Jedna sleduje D. D. Warrenovou, druhou přímo vypráví Adeline Glenová. Díky tomu, že Adeline vypráví v ich formě, to vypadá, jako by byla pro děj mnohem důležitější než zraněná policistka D. D. Což svým způsobem doopravdy je.

V recenzi na Chyť mě jsem napsal, že „autorka umí dobře stupňovat napětí, indicie dávkuje tak, aby si čtenář mohl sám domýšlet, ale zároveň byl překvapen novými událostmi.“ Přesně tak to funguje i v knize Neboj se. Paranoidně podezíráte každého, kdo se zrovna objeví na scéně, ať už to je Adeline, její sestra Shana, která má zřejmě z vězení spojení s vnějším světem, nebo znepokojivě krásná ředitelka věznice.

Neboj se je už sedmá kniha v sérii případů bostonské vyšetřovatelky D. D. Warrenové, v Česku je to ale teprve druhá vydaná. Pevně doufám, že se brzy dočkáme i dalších knih. Knihy Lisy Gardnerové si totiž nálepku Světový bestseller zaslouží.

Autor recenze: Zdeněk Blažek

* * * * *

Neboj se