Hra na lež

Děti jsou pro většinu z nás tím největším štěstím v životě a jsem pro ně schopni obětovat cokoliv. Jenže co dělat a jak se zachovat v momentě, když najednou zjistíte strašlivou pravdu, že vaše dítě, které vychováváte od jeho prvního dne, není váš biologický potomek? Že neskutečnou souhrou náhod se stalo v porodnici něco, co lidé ze Západu znají jen z neuvěřitelných příběhů z východní Evropy? Že někdo vaše dítě asi omylem vyměnil za jiné. To zjistila po vážné nehodě své patnáctileté dcery její matka díky dceřině neobvyklé krevní skupině. V této stresující a emotivně velmi napjaté situaci jde obvyklá logika a city stranou. A začíná tím pro našich pět hlavních aktérů cesta peklem…

Tess Stimsonová svoji hru na lež rozehrává s mistrovskou důkladností a dějovou rozmanitostí. Nepředkládá nám jen jednosměrně zaměřený příběh, nýbrž rozehrává ho do dalších směrů a podrobností, které dokonale vytvářejí efekt neuvěřitelné reálnosti a dramatičnosti. Dosahuje toho především třemi prvky.

Zaprvé na tuto citovou záležitost nám dává nahlížet z více stran, čehož dosahuje díky střídání vyprávění jednotlivými hrdiny. Za druhé jsou to skvělé vykreslené jednotlivé charaktery, s jedinečnými názory a zkušenostmi, životními sny, a teď i jejich nezvyklou propojeností.

A pak to, co mne zaujalo hned od prvních vět - jazyk a styl vyprávění. Bez zbytečného patosu či romantizujího nádechu, o to s větším důrazem na reálnost, vytváří moderní a čtivý příběh. (Jen takovou poznámku: Stimsonová díky tomu dokázala napsat snad nejúžasnější erotické scény, co jsem v literatuře četl.)

Hra na lež je skutečně bravurním příkladem Inteligentního románu pro inteligentní ženy (a dodávám i inteligentního muže). Tess dokázala napsat dramatický, snad až syrový, silně emotivní příběh, o lidech, kteří si musí jakoby rozhodnout svoji „sophiinu volbu“. Přesto v příběhu s až fatální závěrem je cítit prvotní záměr - napsat román pro ženy (ale opět tvrdím nejen pro ně). Ve výsledku má čtenář tendenci se s hrdiny ztotožnit a obdivovat se nad autorčinou vypravěčskou schopností čtenáře doslova „přikovat“ ke stránkám knihy.

V překladu Kláry Šumové vydalo v edici Inteligentní romány pro inteligentní ženy ostravské nakl. Domino v roce 2014.

Autorem recenze je Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář