Rob Cole měl už od dětství zvláštní, trochu děsivou schopnost. Dokázal totiž vycítit, který člověk zemře. Po smrti rodičů se ho ujal potulný ranhojič, a Robův život tak nabral docela jiný směr. Hnaný čistou zvědavostí byl rozhodnutý udělat cokoliv, aby mohl pomáhat lidem a uzdravovat je. Hrdina knižního bestselleru a filmového hitu Ranhojič se v 11. století vydal do světa na dobrodružnou cestu, aby se stal velkým lékařem. Naučil se věci, které jsou inspirací i pro dnešní vědce. Příběh sirotka Roba Cola začíná v 11. století v Anglii. Se svým učitelem, potulným ranhojičem, projíždí vesnicemi a učí se od něj léčitelskému umění. Kniha Ranhojič od Noaha Gordona si získala popularitu po celém světě a řadu příznivců našla i v Česku.
Není tedy divu, že byl příběh v loňském roce nákladně zfilmovaný. Producenti slibují klasickou historickou podívanou ve stylu filmů Lawrence z Arábie nebo Anglický pacient a poutavý příběh, který vás uchvátí.
Příslibem kvalitní podívané je i herecké obsazení. Thomas Payne, který ztvárnil Roba Cola, je sice začínající herec, ale v dalších rolích se objeví takové hvězdy jako Ben Kingsley, Stellan Skarsgard nebo Olivier Martinez.
Velice zajímavé je v dnešní době, kdy znovu objevujeme léčivé schopnosti bylin a vědci prochází spisy starých lékařů a alchymistů, i téma filmu. Po jeho zhlédnutí si asi mnozí položí otázku, zda bychom se od ranhojiče mohli ještě dnes něco naučit.
Německý historik lékařství dr. Johannes Gottfried Mayer z Würzburgu na tuto otázku odpovídá kladně. Je přesvědčený o tom, že: „
...se vyplatí uchovávat staré evropské vědění, které v posledních desetiletích začalo upadat v zapomnění.“ Od roku 1999 Mayer podrobně zkoumá dochované spisy o středověkém léčitelství. Při svých bádáních prohledal hlavně klášterní knihovny. Byli to totiž právě mniši, kdo ve středověku uchovával vědomosti ze všech oborů, protože byli jediní, kteří uměli psát.
Zvlášť ho ohromil starý rukopis pocházející už z 9. století, ve kterém je popsaná směs medu a ovčího hnoje, jež se měla nanášet na rány. Na první pohled to může vypadat jako nesmysl, pro moderního člověka navíc poněkud nechutný. Farmakologové ale při prověřování tohoto receptu zjistili, že tento neobvyklý mix skutečně obsahuje účinnou látku ničící bakterie.
„Ne všechny recepty se dají bezmyšlenkovitě okopírovat. Mnohé rostliny nemají vůbec žádný účinek nebo mohou být dokonce nebezpečné jako například jedovatý pryšec. Dříve se přitom podával při bolestech žaludku,“ upozorňuje dr. Mayer.
Ale vraťme se zpět ke zmíněnému filmu. Mladý ranhojičský učeň Rob Cole putuje se svým učitelem dál do Persie, aby šel do učení k velkému mistrovi Avicennovi. Tento slavný lékař žil v 11. století a měl obrovské množství znalostí o léčivých rostlinách a anatomii člověka. Jeho kniha Kánon medicíny byla přeložena do latiny a až do 18. století sloužila v Evropě jako základ lékařské vědy.
I würzburský profesor Mayer šel cestou Roba Cola. Studoval Avicennova díla, procestoval dnešní Írán a vyptával se místních obyvatel, kteří si znalosti o léčení předávali z generace na generaci. Když se později vrátil do Německa, ukázaly laboratorní testy, že mnohé léčivé rostliny, jež Avicenna ve svém díle zmínil, prokazatelně obsahují účinné látky podporující zdraví.
Reveň lékařská, která roste v íránských horách, má prý mít pozitivní účinky na čištění krve a íránský kozlík lékařský mírní menstruační bolesti. Výzkum je ale teprve na začátku.
„Stojí před námi ještě hodně práce, než budeme mít jasné vědomosti o léčivých účincích rostlin, které jsme dosud jen tušili,“ říká Mayer.
Jedno je ale jisté: Lékař Rob Cole by nám měl co vyprávět. Počkejte si na premiéru filmu Ranhojič, která bude 8. 5. 2014.Měsíček: Jako jedna z prvních začala měsíček používat německá léčitelka, abatyše Hildegarda z Bingenu. Bylinku doporučuje k léčbě kůže s lupy. Toto použití je i podle dnešní vědy smysluplné. Rostlina, která je u nás doma, obsahuje látky, které mírní záněty a urychlují hojení ran.
Kostival: Účinné látky obsažené v kostivalu se využívaly jen povrchově, a to jako součást mastí a obkladů při zánětech a natažení svalů. Podporují lokální prokrvení, takže dochází k rychlejšímu hojení tkání a vstřebávání modřin a podlitin. Klesá díky nim i riziko vzniku otoků.
Šalvěj: Svařené na čaj pomáhají listy šalvěje při žaludečních a střevních potížích stejně jako při nespavosti, protože bylina má uklidňující a antistresový účinek. Může být používána také jako tinktura při bolestech uší a zubů. Postižené místo lehce promasírujte šalvějovým olejem.
Fenykl: Fenykl obsahuje látky, které působí proti křečím. Už ve středověku se užíval při nadýmání a pocitu plnosti. Kromě toho fenykl pomáhá při projevech nachlazení, jako je kašel a rýma. Navíc se osvědčil také u kojících žen, protože podporuje tvorbu mateřského mléka.
Co je dobré vědět - Co říká starý lékopis?Herbáře staré stovky let skrývají řadu receptů a návodů, které můžeme s úspěchem využít i dnes. A to nejenom pro zdraví, ale i pro krásu. Zde je několik příkladů.
- Co dělat při rýmě a nachlazení? Doporučují se následující koupele chodidel: Vezmi 3 hrsti šalvěje, bukvice lékařské, máty polní nebo jiné máty, vše dej do vroucí vody. Zchladlé používej, dokud se příznaky onemocnění nezmírní.
- Co pomáhá při bolestech zubů? Dělej si obklady z opraženého prosa. Pomáhají dobře. Podobný recept: Vezmi nasekaný čerstvý sléz, smaž ho na másle tak dlouho, dokud nezměkne, a poté z něj udělej obklad na bolavé místo.
Citron pro krásné a bohaté vlasy Tohle byl ve středověku recept pro šlechtičny. Šťáva z citronu přidaná do vody na opláchnutí vlasů se postará o zářivý blond odstín. Slabým vlasům, světlým i tmavým, dodá na objemu.
Jitrocel rychle utiší bolest. Další rada z herbáře: Když tě bolí v krku, roztluč čerstvé listy jitrocele. Šťávu smíchej s medem a vypij, zbytek natři na krk.
1.4.2014 Claudia
Přidat komentář
Výborná (Tomáš H , 9.5.2015) Odpovědět