Móda je neúprosná. Dokud přetrvává trend štíhlosti, jsou všechny boje rozumu proti jeho neblahým důsledkům marné. Stejně tak: dokud se nadevše cení mladistvý vzhled, davy lidí budou ochotny podniknout cokoli šíleného, aby nevypadly z obrazu a zachovaly si před světem alespoň zdání svěžesti.
Přitom stáří bylo kdysi chápáno jako požehnaný věk moudrosti a lidé i v něm nacházeli velkou krásu. A umělci, malíři i fotografové nacházejí dodnes. Móda je ovšem proti. Vrásky jsou zakázané, je třeba s nimi bojovat. Ale jak bojovat – proti přírodě a proti času?
Možná jsme v tomto příliš ovlivněni americkými trendy. Možná to není všude stejné...
Jistě víte, že v časopisech se to jen hemží pečlivě vyretušovanými fotografiemi. Ve Spojených státech amerických chtějí lidé předvádět, jakým mládím srší, zatímco ve Francii chtějí lidé vypadat odpočatě a vysílat zprávu, že se cítí spokojeně ve své kůži.
Je to koneckonců podobné jako s vaší hmotností. Můžete mít klidně pár kil navíc – pokud jste spokojeni sami se sebou a srší z vás dobrá nálada a sebevědomí, nic vám to neubere na přitažlivosti. Stárnutí je o trochu jiné, protože tomu se nevyhne nikdo z nás. Ovšem můžeme jej přijmout jako fakt. A nedělat z něj katastrofu.
Koneckonců, vyšší věk s sebou přináší i celou řadu výhod. Člověk si může dovolit zvolnit tempo, víc se věnovat sobě samému, je klidnější a spousty někdejších trápení už má dávno za sebou.
V pozdějším věku jde dozajista zdaleka méně o to, čím se stát, než jak žít. Neucházíme se o různé pracovní posty, nedychtíme po kariéře, jsme obklopené stálým kruhem přátel, máme slušně zavedenou domácnost a došly jsme k bodu, kdy bez výhrady přijímáme své libůstky a omezení. A už se nemusíme potýkat s nepříjemnostmi provázejícími menstruaci a zatěžovat se s antikoncepcí.
Čtenářky, které již znají Mireille Guilianovou z jejích předchozích knih, určitě nebudou překvapené. I ve svém nejnovějším počinu se tato obdivuhodná žena staví k problematice s klidem, velkou elegancí i jemným humorem. Je otevřená, nikomu nenamlouvá, že by měla v rukávu skrytý univerzální recept na štěstí po padesátce. Univerzální recept neexistuje. Ráda vám ovšem pomůže najít si vlastní.
A to je víc než možné – máte jej nadosah. Mireille se v jednotlivých kapitolách věnuje různým aspektům běžného života, od fyzického a duševního zdraví přes péči o obličej, výběr vhodného oblečení, až po ideální aktivity, jimž se můžete věnovat po odchodu do důchodu. Někdy přímo radí, někdy čtenáře jen trošku naviguje, aby odpověď našel sám za sebe.
Čemu se v souvislosti s tímto tématem asi nedá vyhnout, to jsou četné možnosti chirurgických zákroků, díky nimž může člověk „omládnout“, a rovněž nepřebernému množství „kouzelných“ (a někdy skutečně alespoň částečně napomáhajících) kosmetických přípravků, které dle slov výrobce vyhlazují vrásky, nebo jinak léčí opotřebovanou pokožku. Tady je Mireille striktní a velmi praktická. Všímá si tyto možnosti ve zvláštní kapitole jednu po druhé a individuálně je rozebírá – tyto stránky jsou skvělým vodítkem pro všechny, kdo o podobném zákroku či koupi přípravku uvažují, a nemají se s kým poradit.
No a závěrem – Mireille je přece jenom Francouzka každým coulem, takže čtenáře neochudí ani o nějaké ty labužnické (ale vždycky dietní) recepty, povídání o nejlepším koláči všech dob, a taky nejedno vyprávění o ženách, které sama obdivuje a u nichž každý může najít spoustu inspirace...
* * * * *
Kdykoli v pařížské čtvrti, kde žiji, narazím na Catherine Deneuveovou – buď jak diskrétně obědvá s přítelem v nepříliš populárním bistru nebo se prochází Lucemburskou zahradou, nebo nakupuje v některém ze zdejších butiků – připomenu si, že se všechny potřebujeme „aktualizovat“. Slavná herečka už nenosí stiletto, nepoužívá ostře červenou rtěnku, změnila garderobu a rovněž účes, teď má kratší a rozevlátější vlasy: její styl je stále elegantní, ale má sebejistější a nadčasovější ráz. Vídala a obdivovala jsem ji jako něžný idol už v dobách, kdy jsem v Paříži studovala. Tehdy byla mladá a právě prožívala velkou lásku s Marcellem Mastroiannim, který měl nedaleko své pařížské hnízdo. Zpovzdáli jsem sledovala, jak spolu ruku v ruce brouzdají ulicemi nebo vysedávají v proslulé kavárničce Café de la Mairie, hojně navštěvované studenty a místními intelektuály. Ten obraz byl na hony vzdálený od současnosti: mnohem delší vlasy, útlejší postava, výraznější líčení, vyšší podpatky, elegantní oděvní styl nerozlučně spjatý s nejnovějšími módními trendy a často reprezentovaný modely Yvese Saint Laurenta. Když potkám Catherine Deneuveovou dnes, stále se neubráním ohromení a pomyslím si: „Úchvatná!“
* * * * *
Přidat komentář