Královna Tearlingu

Má se stát královnou země Tearlingu, která byla po mnoho let pod nadvládou regenta – jejího strýce – a Rudé královny, o níž se povídá mimo jiné to, že vládne černou magií. Jako dcera neoblíbené a kruté panovnice Elyssy má v pouhých devatenácti letech usednout na trůn a začít spravovat rozvrácenou zemi.

Jenže každý se nerad vzdává moci, které již jednou nabyl. A proto se její nepřátelé – jak Cadenové a Mortové – snaží Kelseu zabít na popud regenta a Rudé královny. Královská garda se svým velitelem Palcátem však složila slib, že budou ochraňovat následnici trůnu a dovedou ji do Pevnosti, aby se právoplatně ujala vlády nad touto zemí a lidmi v ní.

Stane se opravdu nakonec královnou? Zjistí, kdo je její skutečný otec, o kterém toho nikdo moc neví? Co znamenají dva identické talismany, jež jeden Kelsea vlastní? A může jí pomoct Otec zlodějů Kostěj, který se chová jako Robin Hood?

*

Žádný vládce si nikdy svou moc neudržel dlouho, pokud si ho nevážili ti, kterým vládl, opakovala jí mnohokrát Carlin. Panovníci, kteří se pokoušejí podrobit si neochotné obyvatelstvo, nevládnou ničemu, a jejich hlava nakonec často skončí naražená na kůl. Barty to shrnul ještě výstižněji: Buď si získáš svůj lid, nebo ztratíš trůn.
Dobrá slova, a Kelsea teď chápala jejich moudrost ještě víc než dřív. Neměla ale tušení, jak to udělat.

…

Palcát zacouval, takže stál přímo před Kelseou a čekal, v každé ruce jednu zbraň. Zaútočil na něj další Caden, Palcát klesl na kolena a vzduchem zasvištěl meč. Caden padl k zemi a řval bolestí. Nohy měl uťaté těsně pod koleny; z pahýlů rytmicky stříkala krev a vsakovala se do břehu. Po chvíli si Kelsea uvědomila, že sleduje jeho poslední tep, že jeho srdce pumpuje krev do písku.
Neurčitě si uvědomovala, že by měla něco udělat. Ale nohy ještě nereagovaly a žebry ji příšerně bolela. Mohla jen ležet a dívat se, jak se zbylí dva Cadenové vrhají na Palcáta se zdviženými meči.

*

Erika Johansenová slibně rozehrála příběh své plánované trilogie z fantasy světa, kde každý má svoje místo a nějaký účel, který může být jak kladný tak i silně záporný. Bojová partie se dvěma rivalkami silně připomíná Martinovo ságu Hry o trůny, ale tentokrát se vše zaměřuje jen a pouze na ženské představitelky. Do kin se chystá i film v hlavní roli s Emmou Watson, která ztvární princeznu a budoucí královnu Kelsea. Načtěte si, ať můžete pak srovnávat ;).

Autor recenze: Josef Němec

* * * * *

Královna Tearlingu

No, to je řekněme trochu přehnané, ale o moc fakt ne. Za většinu brutalit je zodpovědná Rudá královna, vládkyně země jménem Mortmesne. Tohle je jednoduše její způsob, jak si vynutit poslušnost. Všechny své zvrácené choutky naplno uskuteční třeba během dobývání sousedního Tearlingu.

Tearling je zrovna bez vládce, v podstatě tedy neklade odpor. Panovnice zemřela, na trůn nastoupil její bratr v pozici regenta. Někde v horách se schovává dítě, právoplatná dědička království, a tu by bylo třeba zabít, ale zatím od ní tak jako tak žádné nebezpečenství nehrozí. Rudá královna si na Tearlingu vynutí pravidelnou dodávku otroků – tři tisíce lidí, všichni mladší než padesát let a alespoň pět set z nich musí být děti...

Pro zotročené lidi má královna své využití, pochopitelně. Pohlednější ženy jdou rovnou do nevěstinců nebo jako soukromé služky bohatším měšťanům. Muži jsou využíváni na různé těžké práce a většinou brzy umírají. Děti, to vám tady radši ani nebudu vyprávět...

Tento stav jaksi trvá a trvá a nelze z něj vyváznout. Strýci na tearlingském trůně totiž situace v podstatě vyhovuje.

Všechno se však změní v okamžiku, kdy na scénu nastupuje Kelsea. Ano, dědičce je již devatenáct let, v jejím úkrytu v horách se jí dostalo slušného vzdělání, jak se na královnu patří, a teď má v úmyslu vzít si, co jí patří.

A ačkoli do ní nejdřív nikdo velké naděje nevkládá, nezkušené děvče s ne moc pohlednou tváří a spíš bázlivým vzezřením všechny – nejspíš včetně sebe sama – překvapí. A svou vládu započne vskutku chvályhodným činem, díky němuž jí padne k nohám národ. Ale také si získá jednoho nesmiřitelného nepřítele. Ještě ani neproběhla korunovace a potíže jsou ve vzduchu, téměř hmatatelné...

Co ještě říct k této zvláštní knize? Určitě bude často srovnávána s jinými ve svém žánru, ale to se teď děje pořád a já tvrdím, že originalitu jí nelze upřít. Kouzel a čárů v ní zatím bylo poměrně málo, některé věci se bezpochyby dozvíme až v dalším díle. A měla jsem pocit, že pro jednou mi fakt nevadí, že kniha nekončí uzavřeně a že zase musím čekat na další díl. V tomto případě si počkám ráda. A fakt jsem zvědavá, co bude s Kostějem. To je pro mě zatím jednoznačně nejzajímavější postava, možná ve fantasy vůbec.

Autorka recenze: Kamila Poláková

* * * * *

Královna Tearlingu