Druhá

Hlavními hrdinkami příběhu jsou dvě ženy – Alena a Daniela. I když se obě dvě osobně neznají a ani se nikdy neviděly, tak jednu věc mají společnou, a to lásku k Robertovi. Ten se sice před Alenou chová jako vzorný manžel a milující otec, který by velmi rád trávil více času s rodinou (žel náročné pracovní povinnosti mu to nedovolují), ale ve skutečnosti tráví většinu večerů v posteli po boku své krásné milenky Daniely. Daniela sice o Robertově manželce ví, ale v jejích očích je to tlustá a protivná hysterka, která o sebe nedbá a se kterou je Robert těsně před rozvodem. 

Obě dvě Robertovi věří, že jsou pro něj těmi jedinými a obě jsou ochotny udělat maximum pro to, aby si jej udržely. Alena se mu snaží poskytnout šťastný a spokojený domov, Daniela zase nezapomenutelná erotická dobrodružství plná smyslnosti, kterých se mu doma nedostává. Obě dvě si myslí, že bez něj nemohou žít a obě jej považují za toho pravého. 

Náhoda tomu chtěla, aby se obě ženy jednou při nákupech potkaly a už od prvního okamžiku si Alena s Danielou ihned padly do oka. Nejen, že spolu strávily několik hodin nakupováním, ale také spolu zašly na kafe, vyměnily si telefonní čísla a domluvily se na společné hodině cvičení, jakmile se Alena s manželem a dětmi vrátí z dovolené. 

Po návratu z dovolené se však Alena s Robertem ještě na letišti stihnou pohádat, protože Robert chce jít ještě ten den do práce a aby toho nebylo málo, tak jejich syn Šimon doma spadne nešťastně ze židle a poraní si hlavu. Místo vybalování věcí s ním Alena jede do nemocnice, kde při vyšetření navíc zjistí, že má Šimon nádor na mozku. Robert se pod tíhou svědomí rozhodne vztah s krásnou Danielou ukončit a chce už všechen svůj čas trávit jen a jen se svou rodinou. 

Daniela si je nucena uvědomit tvrdou pravdu, že byla pro Roberta vždy jen „ta druhá“ a že u něj nikdy neměla žádnou šanci. Podaří se Daniele vypořádat s rozchodem a dokáže jít dál i bez Roberta, který ji vlastně nikdy ani kouskem srdce nepatřil? Zvládne být Robert věrný své manželce a splnit tak svůj slib, že se bude věnovat pouze rodině? Co když jeho pozornost uchvátí ještě nějaká další žena? Dozví se to i Alena? A co Alenino a Danielino přátelství, které tak znenadání vzklíčilo? Dokáže překonat nelehké zkoušky, které mu osud nachystal?

Román Druhá je především příběhem dvou žen, jejich vnitřní síle, odhodlání a vzájemném přátelství. Svým tématem není kniha sice nijak výjimečná, ale spisovatelka dokázala příběh vylíčit tak, že působí velmi reálným dojmem. Pravděpodobně se mnohé čtenářky během čtení neubrání pocitu, že se vylíčené události prostě musely nějakým dvěma ženám určitě stát. Možná, že se i samy čtenářky v mnoha pasážích poznají, případně jim budou velmi blízké a třeba i mluvit z duše. 

Text se kromě dialogů a popisů prostředí či postav skládá i z úvah hlavních hrdinek, které jsou odlišeny kurzívou. Čtenář tak může mnohem lépe proniknout do myšlenek obou žen a snáze se vcítit do jejich pocitů. Táňa Keleová-Vasilková tyto pasáže napsala velmi čtivě, citlivě a procítěně, tím pádem děj nikterak nezdržují, ale naopak jej příjemně doplňují a pomáhají dotvořit výsledný celek.

Druhá je velmi čtivým románem, u kterého si mohou čtenářky po náročném dni příjemně odpočinout a i trošku zasnít. I když příběh nerozebírá zrovna veselé téma, je v něm obsažena i naděje, že vše zlé se nakonec v dobré obrátí a takové knihy je opravdu potřeba si přečíst alespoň jednou za čas. 

Ukázka:

„Nikdy jsem si neuvědomovala, že žena, kterou Robert se mnou podvádí, je skutečná. Pro mě po celou tu dobu prostě nebyla. Neexistovala. Pro mě ne.“ Podívá se na mámu. „Chápeš, jak to myslím?“
„No… asi jo,“ přikývne máma váhavě. „Vnímalas jeho, ne ji.“
„A pokud jsem si občas připustila, že existuje, tak… v mých očích byla hrozná. Představovala jsem si ji jako nemožnou. Hysterickou a…“ V očích se jí rodí slzy. „Jenomže teď vím, že mi Robert lhal. Jeho manželka je stejná jako já nebo ty a… má srdce. Kdyby věděla o jeho nevěře, tak by jí možná i puklo. Jsem si jistá, že ho miluje…“
„Říkalas, že se mají rozvádět.“
„To tvrdil Robert,“ namítne Daniela prudce. „Pravda byla asi jiná.“
„Zlato, to už teď není důležité,“ namítne máma a pozorně se na dceru zadívá. „Proč se tím užíráš zrovna teď, když to mezi vámi skončilo?“
„Protože ji znám!“ vyhrkne Daniela a v tu chvíli si je stoprocentně jistá, že je to tak. Alena je ta žena, kterou Robert podváděl… s ní. Ta druhá. A najednou jí dochází, nečekaně a krutě, že pro ni platilo totéž. Taky byla „ta druhá“. Bolí to…

Autorka recenze: Marta Janošová

Táňa Keleová-Vasilková se narodila v roce 1964 v severočeském městě Chomutov. Vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a poté pracovala v redakcích několika časopisů. Od roku 1994 se věnuje psaní. Autorka žije v Devínské Nové Vsi, je vdaná a má tři děti

Mé první setkání s touto spisovatelkou se odehrálo prostřednictvím jejího předchozího románu s názvem Ranč u dědečka. Ten jsem četla v létě a byla to oddychová kniha, u které člověk nemusí přemýšlet a ve které čtete tak, jakoby jste sledovali váš vlastní ubíhající život, se všemi jeho radostmi a starostmi. Styl psaní této autorky se mi zalíbil a já jsem si nemohla nechat ujít její další román. S výstižným a prostým názvem. Druhá.

Ať jste žena či muž, nikdo si nepřeje, aby se dostal do situace, kdy bude ve vztahu až jako druhý v pořadí. Je lepší být první?. Podle toho, jak se to vezme. V každém případě, pokud se jedná o nevěru, nikdo není první, možná pouze ten, který podvádí. A do této nepříjemné situace se dostaneme v této knize. Jako první se seznámíme s devětadvacetiletou Danielou. Daniela je krásná, mladá, nezávislá žena, která je posedlá svou postavou, kterou má tvrdě vymakanou a kterou si udržuje v posilovně. Pracuje jako učitelka a prozatím je svobodná. Nebo vlastně ne až tak svobodná. Má svého Roberta, o kterém se vzápětí dozvíme, že není její, ale svazkem manželským patří ke čtyřiatřicetileté Aleně, se kterou má doma dvě dětičky. Pětiletou Simonku a dvouletého Šimonka. Jaký důvod má Robert k tomu, aby místo do rodinného hnízda, pospíchal za svou milenkou Danielou? Cožpak mu nezáleží na ženě, kterou si před několika lety vzal z čisté lásky a které slíbil věrnost až do konce svých dnů? A nebo se opravdu s Alenou rozvede a upne se k Daniele, jak jí již několikrát slíbil? A nebo co když se dozví, že vlastně nebyla druhou, ale až třetí?

Alena nic netuší, ale časem jí růžové brýle přece jen spadnou. Do toho se jí ještě připojí strach o Šimonka, kterému lékaři najdou nádor na mozku. Co když se operace nepodaří? Co když se něco stane? V tuto chvíli nalezne Alena v Robertovi velkou oporu. Otázkou je, zda-li to Robert myslí upřímně a zda-li si dá konečně pohov se svými zálety. Je totiž jen otázkou času, kdy mu na ně Alena přijde.

Přijdeme i na to, že osud umí zasáhnout v pravý okamžik. Alena se totiž náhodou při nákupech seznámí s člověkem, který je jí na první pohled sympatický. Díky tomuto člověku se sebou začne něco dělat. Tyto dvě postavy spolu mají více společného než by se na první pohled mohlo zdát.

Ve Druhé můžeme pozorovat neskutečnou změnu - to, jak se ze ženy, která vždy před manželem sklopila hlavu a dělala pro něj, co mu na očích viděla, stává žena nezávislá, samostatná a se stálým úsměvem na rtech.

K srdci mi velmi přirostla samotná Alena. Obdivovala jsem její proměnu v někoho úplně jiného. V někoho, kdo už si nenechá ubližovat. Na mě působila jako dost silná žena, protože zvládnout tutéž situaci, co zvládla ona a ještě z toho vyjít z grácií, to nevím, zda-li bych zvládla. Zamilovala jsem si i její dětičky a jejich vstupy do dialogů. 

Na této knížce se mi líbil, kromě již zmíněného autorčina stylu psaní, i její závěr. Člověk se při čtení této knihy usmívá jako sluníčko, trápí se společně s hlavními postavami, nejraději by ve vzteku zařval na celý svět. I přesto, že je Druhá předvídatelná, tak vás jistě potěší a nebudete litovat času, který s touto knihou strávíte. 

Ukázka:
Alena právě maže dětem topinky máslem, když se v kuchyni objeví Robert. V saku, osprchovaný a navoněný, už jen pohled na něj napovídá, že jde o úspěšného mladého muže. Úspěšný si vzal úspěšnou, bleskne Aleně hlavou.

Autorka recenze: Monika Štěpková
http://monushka6.webnode.cz/

Autorka nám představuje dvě hlavní hrdinky, dalo by se říci, že sokyně, přesto je to pouhý klam. Alena je oddaná manželka, matka dvou dětí a nadšená zahrádkářka. Svého muže Roberta miluje nade vše a nedokáže si bez něj svůj život představit. Bohužel již od začátku máme pocit, že s ním není všechno vpořádku a vlastně je nám naproto jasné, kam nás chce autorka dovést ještě dřív, než to napíše do řádků.

Daniela je mladá, krásná a hlavně milenka zmíněného muže. Zpočátku je postavena do role nevděčné, kdy má na očích posazené růžové brýle. Po několika stranách, kdy se s ní seznamuje víc, nám je jasné, že je to v skrytu duše velice citlivý a krásný člověk.

Dalo by se říci, že děje následné jsou očekávané a nás nemůže nic překvapit. Z vlastního pohledu jsou hrdinové, v tomto případě hrdinky zamotány do vztahů, které jim hodně dávají, ale na druhou stranu i hodně berou. Je nám podána situace, kdy zjišťujeme, že jedinému, komu můžeme věřit, jsme jen my sami. Postupně je přidáváno několik vedlejších postav, které nám míchají s emocemi a které si máme možnost zamilovat. Při čtení určitých pozitivních pasáží jsem byla vždy příjemně namotivována a z celého příběhu jsem cítila velkou naději a jakési poslání a zprávu všem ženám.

Na díla od Táni Keleové-Vasilkové se nejde netěšit. V tomto případě nám zaručuje opět chvíle poklidu, kdy konečně nemusíme řešit svůj život, ale můžeme v klidu domova a tepla krbu sledovat ten, který prožívá úplně někdo jiný.

Autorka recenze: Kristýna Bednářová
http://www.safienka.cz/

Druhá je typický příběh milostného trojúhelníku a jak se tak stává, i šťastné manželství má trhliny. Robert má dvě krásné děti a manželku Alenu, které vadí jeho pozdní příchody z práce. Nemá čas na děti a víkend uteče až moc rychle. Proto se vydávají na deset dní na dovolenou, aby si všechno vynahradili. Na dovolené si odpočinou a Alena doufá, že teď už bude všechno v pořádku.

Bohužel rodinná idylka netrvá moc dlouho, Robert chce jít rovnou z letiště do práce. Vůbec ho nenapadne, že by měl pomoci Aleně s dětmi a zavazadly. Vidí jen práci, za kterou se skrývá prsatá blondýna Daniela. Jenomže brzy se stane neštěstí, díky kterému si uvědomí, co je pro ně v životě nejdůležitější.

„Šimonek má nádor na mozku. Zítra ho budou operovat."
Robert na manželku vyjeveně zírá, jako by nerozuměl, nechápal... Potom se jako hadrový panák složí na volnou židli a tvář skryje v dlaních. Alena se na něj dívá a hlavou jí bleskne: Kvůli čemu jsme se vlastně na letišti pohádali? A proč? Vždyť o nic nešlo... Ani na letišti, ani předtím. Teď ale jde o zdraví našeho milovaného syna. O to nejcennější...

Robert se v zápalu výčitek chladně rozejde s Danielou, měl to udělat už dávno. Daniela nechápe, jak ji mohl po třech letech tak odkopnout, a zrodí se v ní nápad. Kdyby jen jeho manželka tušila.... Dokáže být tak krutá a zničit jedné nic netušící ženě manželství?

Nevěra existuje celosvětově, od počátku věků a celkově je špatná. Hodně žen by ji odpustily pro zachování rodiny, ale je to správné řešení? Přemýšlela jsem, jak bych se v takové situaci zachovala já, a nevím, jestli bych to zvládla tak dobře jako Alena. Obdivuji ji, že se nezhroutila a dokázala bojovat za lepší časy. Ale Druhá není jen o podvádění, je to příběh plný odpuštění, odvahy jít si za svým snem a porozuměním.

Autorčiny knihy jsou typické příběhy ze života, ale co na nich oceňuji - nepředvídatelnost konce příběhu. Ano, někdy jsem tušila, jak to bude dál. Ale pak se ukázalo, že jsem v půlce knihy a říkám si, vždyť už to nějak dopadlo - co bude dál? Dokázala jsem si u čtení příjemně odpočinout a zapomenout na své vlastní problémy. Kdyby si všichni tak pomáhali, jak v knihách této autorky - byl by svět asi dokonalý. Z této knihy si odnáším naději, že i to špatné má nějaký smysl a může se obrátit v dobré.

Autorka recenze: Veronika Machýčková