Král Šumavy

S Králem Šumavy jsem se poprvé setkala někdy před třiceti lety, příběh jsem přečetla jedním dechem, coby dítě jsem politické aspekty nevnímala a užívala si tudíž souboj dobra a zla stejně jako u pohádek. Korunu tomu nasadil stejnojmenný film, v němž pan režisér Kachyňa „oblékl“ slova obrazem a mistrně ztvárnil příběh obyvatel drsného kouta Šumavy, vykouzlil působivou atmosféru, která pak už navždy ovlivňovala moje vnímání knihy.

Kniha líčí příběh pohraniční posádky vedené ostříleným tvrdým velitelem Kottem(… vidím pana Lukavského a  jeho ostře řezanou tvář….) , mužstvo tvoří mladí muži rozdílných charakterů, kteří však drží pevně spolu proti nepříteli (Agenti, odsunutí němečtí revanšisté a domácí reakce, prostě všichni, kdo se snaží škodit nově vznikající republice). Pokud chceme, můžeme se probírat ideologickou stránkou , případně kritizovat tehdejší politickou situaci, anebo si můžeme vychutnat příběh jako takový.

Pokud se soustředíme na Krále Šumavy coby literární dílo, je nutno uznat, že je kniha velice dobře napsaná, přibližuje čtenáři každodenní boj hrstky mužů nejen s převaděči, ale především s přírodou a  tělesným vyčerpáním. Autor nabízí i několik klaďasů, s nimiž se čtenář může ztotožnit, pomineme-li hlavního hrdinu, strážmistra Zemana, pak je zde především mladičký Večeřa - „Mařenka“, jehož smrt za dramatických okolností je velice dojemnou částí příběhu. Charaktery postav jsou vůbec zdařile vykresleny, ať už postava starého příslušníka finanční stráže, hlavní ženské postavy, prodavačky Marie Rysové, nebo třeba frajírka Buryšky.

Jestliže bereme Krále Šumavy jako literaturu faktu, je špatná, pokud čteme knihu jako dobrodružný příběh ze světa drsných mužů, odpočineme si…. výběr je jen na nás…


Autorkou recenze je Iveta Filanderová

Přidat komentář