Spis ODESSA

Průměr: 5.0
(2x)
Nakladatel: Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk: česky
Pořadí vydání:3.
Počet stran:320
Typ, vazba:Kniha, pevná
Formát, hmotnost:134 × 207 mm, 387 g
Více podrobností
Běžná cena: 299 Kč

Není skladem 
Bližší informace o dostupnosti nejsou k dispozici.
Informace o dostupnosti

Zboží bohužel momentálně není skladem. Pokud chcete být emailem informováni o jeho naskladnění, klikněte na tlačítko "Sledovat titul" a zadejte svou emailovou adresu.

Poslední změna: 28.03.2024 21:09

Anotace

Hamburg, 1963. Nezávislý novinář Peter Miller se stane svědkem sebevraždy staršího Žida a získává jeho deník, kde jsou popsány neuvěřitelně kruté zločiny, jichž se dopustil kapitán SS Eduard Roschmann, velitel tábora smrti v lotyšské Rize. Ve snaze vypátrat a odhalit Roschmanna se Miller ocitá ve středu tajné organizace Odessa, kterou SS vytvořila na ochranu svých členů, ukrývajících se po celém světě. Když se mu ho konečně podaří najít, zjišťuje, že válečný zločinec stojí v čele mezinárodního obchodu se strategickými zbraněmi.

Další verze titulu

Specifikace

Název: Spis ODESSA

Originální název: The ODESSA File

Autor: Frederick Forsyth

Překladatel: Eva Marxová

Titul je zařazen do žánrů:

ISBN: 978-80-242-4704-5

EAN: 9788024247045

Objednací kód: -

Hodnocení a komentáře

ODESSA (Jirka , 16.9.2016) Odpovědět

vřele doporučuji (*****)
Skvělý, napínavý román o honbě za válečným zločincem a o poválečném systému vzájemné ochrany a pomoci mezi bývalými SS příslušníky v SRN. Od autora můj nejoblíbenější román.

Přidejte svůj komentář

E-mail nebude zveřejněn. Vyplňte v případě, že chcete být informování o reakcích na Váš komentář.

Ukázka z textu

„Léta se lidé vůbec neptali, co se stalo s německými Židy. Prostě zmizeli: Tečka. Je dost zlé číst při každém soudním řízení s válečnými zločinci, co se dělo s anonymními Židy z Varšavy, Lublinu, Białystoku, s Židy, kteří pro nás neměli žádnou tvář, s neznámými Židy z Polska a Ruska. A vy jim teď chcete podrobně vylíčit, co se stalo s jejich bezprostředními sousedy. Chápete to už? Tihle Židé,“ poklepal na deník, „byli lidé, které znali, zdravili se s nimi na ulici, nakupovali v jejich obchodech a stáli a přihlíželi, když je odváželi k vašemu panu Roschmannovi, aby si to s nimi vyřídil. A vy si myslíte, že o tom chtějí číst? Nemohl byste si vybrat historku, o níž by chtěli číst méně.“
Hans Hoffmann domluvil, pohodlně se usadil, z tabatěrky na stole si vybral dlouhý tenký doutník a zapálil ho pozlaceným dupontem. Miller seděl a snažil se strávit, co nedokázal předtím sám sobě vysvětlit.
„Tohle tedy měla na mysli moje matka,“ řekl konečně.
Hoffmann zabručel.
„Pravděpodobně.“
„Přesto chci toho parchanta najít.“
„Nechte toho, Millere. Vykašlete se na to. Nikdo vám za to nepoděkuje.“