Loutka

Taylor Stevensová se se čtenářem nepáře. Vtáhne vás do strhujícího děje hned na první stránce, když Miles Bradford z okna kanceláře sleduje únos své přítelkyně a kolegyně Michael. Vše se odehraje tak rychle, že než se Miles dostane k vozu, je již naprosto bez šance sledovat únosce.

Michael se probere v podzemní kobce kdesi v Evropě. Podle hovorů věznitelů pomalu odhaluje zemi, ve které se nachází. Po nějaké době je seznámena s mužem nazývaným Loutkář, který má zvláštní zálibu ve sbírání panenek. A nejen těch s porcelánovou hlavou, ale i skutečných lidských. Loutkář pověří Michael doručením jedné takové lidské zásilky objednavateli. Předmětem obchodu je dívka mediálně známá a velmi krásná. Krátce před tím, než byla Michael unesená, najali si ji rodiče této dívky na její vypátrání.
Ale proč by se proboha měla Michael podílet na jejím doručení? Snad proto, aby nebylo ublíženo těm nepatrně málo lidem, o nichž lze říct, že jsou pro Michael blízcí?

Paralelně s tím, co se děje v Evropě, sledujeme také konání Milese. Snaží se zachytit sebemenší stopy po Michael. Přemýšlí, dedukuje, nespí. Spolu s dvěmi dalšími kolegy pracují na 200 procent a vše co jen lze odsouvají na vedlejší kolej, aby našli Michael. Nebo jí alespoň pomohli. Trochu se jim to daří, ale zároveň trochu vymyká kontrole.

Kam až bude Michael ochotná riskovat? Pro koho zvolí život a pro koho smrt? Obětuje unesenou dívku, aby ji doručila a uvrhla tak do něčeho, co Michael kdysi sama zažila? Nebo ji zachrání a nechá trpět a zemřít své přátele?

Myslím, že se Taylor Stevensové podařilo přivést k literárnímu životu postavu Vanessy Michael Munroeové, na kterou čtenář jen tak nezapomene. Její knihy mají děj napínavý od začátku do samotného konce a rozhodně neobyčejné zápletky.

Autorkou recenze je Lenka Mynaříková

Přidat komentář

Určitě je Loutka napsaná líp než kniha předchozí. Čtivější forma a více šťávy. Neřekla bych, že budu tak dobře hodnotit třetí díl od stejné autorky. To se mi stává málokdy. Ale je tomu tak.

Hlavní hrdinku již známe, můžeme tedy vědět, že máme co dočinění s postavou podobnou kurážné a nebojácné Lisbeth Salenderové. 

Do děje jsme vtaženi ihned. Munroeová je postřelena, uspána a odvezena záhadně rychlou záchrankou kamsi do neznáma. Kolega Bradford vše sleduje z okna  a nevěří vlastním očím. Rozjíždí se dvojí sledování. Nejprve začínáme spolu s Bradfordem a jeho týmem pátrat po zmizelé Michael a z druhého pohledu sledujeme samotnou Michael, která je unesena a putuje mimo Spojené státy. Její svoboda má být vykoupena tím, že převeze mladou uvězněnou dívku z bodu A do bodu Z. Bez drog a bez modřin. Tento na první pohled jednoduchý úkol má několik háčků v podobě zmítajícího vězně, neustálého sledování a v poslední řadě absence chyb, které mají za následek potrestání jejich nejbližších. Chybuje bohužel každý, takže i přes velkou důslednost se ocitá Michael ve svízelných situacích, které musí řešit pouze sama v sobě. O to víc se v ní probouzí dravec, který potřebuje ventilovat svůj hněv. Vytasit své nože a porazit grázly, kteří zneužívají děti a dívky. Mezitím se podíváme za týmem specialistů, kteří se snaží najít uvězněné příbuzné. Nikterak lehké akce mají své oběti. Všichni jsou jen pouhou loutkou, s kterou si zahrává šílený maniak.

Protože je Michael žena, která má ráda spravedlnost a vyřešené věci, není divu, že její pomsta je na místě. Myslím, že se to dá očekávat od začátku a všichni se tak můžou těšit na závěrečné vyústění.

Co víc dodat k třetímu dílu od autorky, o které se již několikrát psalo.

Skvělé! Doporučuji.

Autorka recenze: Kristýna Bednářová
http://safbook.webnode.cz/

Přidat komentář

Po letech, kdy temnota minulosti zastírala běžné fungovaní Michaelina života, se ocitá v jistém normálu. Žije po boku muže, který ví, čím si prošla, a přesto s ní chce být. Vedle Milese se cítí konečně doma. Věnuje se téměř normální práci, využívá svých schopností - bojových, jazykových i kulturních. V jeden okamžik je všechno skvělé a v další se ocitá ve smrduté kobce kdesi v Chorvatsku, z dálky slyší cizí jazyk a je donucena stát se součástí únoscových plánů. Dívku, pro kterou se měla stát záchranou, musí předat kupci, jinak zemře někdo, na kom Michael velice záleží. Za oceánem se snaží Miles spolu se spolupracovníky přijít na to, kam Michael zmizela a co má tohle všechno společného se zmizením nejen Michael, ale i Logana a mladé herečky Neevy.

Kniha Loutka je třetí volné pokračování s Vanessou Michael Munroe. Michael je cokoliv, jen ne obyčejná žena. V životě si prošla peklem, střídavě žila jako žena i muž, využívala anonymity svého života, schopnosti splynout s prostředím a bojovat holýma rukama. Postavila se čelem zneužívání, týraní, únosům i vraždám, ale sama si zašpinila ruce. S každou smrtí jí kupředu pohání neviditelná síla odplaty. I když si uvědomuje, že takový život není správný, také ví, že ona nebude jen nečinně sedět a sledovat, jak jiní trpí. Od Lovkyně informací se Michael nezasekla na jedné poloze, ale neustále se vyvíjí a budu je si své „já". Postupně se změnila a její postava je pro čtenáře velice zajím
avá.

Autorka Taylor Stevens tentokrát sáhla po tématu, před kterým mnozí zavírají oči. V dnešní době je tvrdě postihováno obchodování se zbraněmi, drogami, bohužel obchod s bílým masem se stále nepodařilo zarazit. Především dokazování a odhalování takových sítí je velice složité. I v Loutce je tohle prakticky hlavním tématem. Jak snadno se něco takového dá ukrýt, jak stačí mít peníze.

Přestože se příběh zaměřuje nejen na cestování Michael po Evropě a boj v Texasu, autorka velkou částí knihy dala prostor psychologii postav. Z Michael se nesnaží dělat andílka, ale ani vraždící mašinu. Ukazuje, jak mohou jisté životní situace ovlivnit lidské vnímání reality. Prostor dala i Neevě, kterou poznamenal nejen samotný únos, ale i okamžiky, na které by ráda zapomněla, ale díky nimž je dostatečně silná na to, aby dokázala přežít. Na opačné straně je postava Loutkáře a jeho chráněnce. Každý jsou jiný, ale jejich morálka je pošpiněná a realitu vnímají odlišně než druzí. Loutkář je velice zajímavá postava především proto, že neadekvátně projevuje city.

Loutka je kniha, která svého čtenáře pohltí. Děj střídavě odehrávající se v Texasu a v Evropě je plný zvratů, nenápadných vodítek a náznaků, které dávají příběhu dávku tajemna. Taylor Stevens si nechává otevřená vrátka pro další příběhy, ale i tak se nebojí sáhnout k radikálnímu řezu a zlikvidovat postavu, která stojí na té správné straně. I díky tomu její knihy nepostrádají realističnost.

„Dokonalost," poznamenal a mnul přitom mezi prsty krajku. Hlas měl zjihlý a plný obdivu. „Nemají žádné nedostatky, jen krásu." Odmlčel se a s pohledem upřeným na panenky zašeptal: „Jen krásu." Potom se otočil k Munroeové a zvýšil hlas na běžnou sílu.

Autorka recenze: Kristýna Pekárková
http://booksinashes.blogspot.cz/

Přidat komentář

Vanessa Michael Munroeová, která se dokáže přizpůsobit každému místu a každé řeči, je úspěšnou lovkyní informací, která je před zraky svého kolegy uspána a unesena. Probudí se v podzemním světě, kde ženy se staly pouhým zbožím a který bravurně ovládá záhadná postava – Loutkář – který s Vanessou má své plány.

Nemožné volby. Nesplnitelné podmínky. Žádné drogy. Žádné modřiny.

Celosvětově hledaná dívka má být prostřednictvím Munroeové dopravena na místo dodání, a to bez sebemenšího poškození a povšimnutí veřejnosti. Proč by to ale měla udělat? Dává totiž jinak všanc život těch, na kterých jí nejvíce záleží. Její bývalý přítel Logan má blízko k smrti, díky mučení jeho trýznitelů. Dokáže Munroeová splnit zadaný úkol? Co všechno musí ještě ztratit? Kdo ale zachrání ji samotnou před temnými démony jejího nitra?

*

„Dokonalost,“ poznamenal a mnul přitom mezi prsty krajku. Hlas měl zjihlý a plný obdivu. „Nemají žádné nedostatky, jen krásu.“ Odmlčel se a s pohledem upřeným na panenky zašeptal: „Jen krásu.“ Potom se otočil k Munroeové a zvýšil hlas na běžnou sílu. „Mám i další,“ prohlásil, „ale tohle jsou mé poklady. Chci je mít nablízku; dělají mi radost.“ Zastavil se, aby pohladil porcelánovou tvářičku, a pak se s povzdechem vrátil ke stolu a opět se usadil na židli.

…

Zuřivost, s jakou se Neeva rvala a bojovala o přežití – ta touha žít, zranit, zmrzačit a zabít protivníka, i kdyby se druhý den ráno měla vzbudit a začít znovu od začátku, byla jako živý záblesk minulosti. Za jiných okolností by Munroeovou přemohl pocit sympatie a sounáležitosti, postavila by se na stranu té dívky a společně by si probily cestu k vítězství. Jenže okolnosti změnily solidaritu v dutou prázdnotu a Neevu, to divoké bojovné zvíře, v nepohodlnou překážku, kterou je nutno zkrotit, aby se Logan dostal na svobodu.

…

„Proč?“ zeptala se. „Proč ty – jako žena…“ přímo to slovo vyplivla, „ty, která bys měla vědět, jaké to je, když ti nadávají do kurev a děvek a krav jenom proto, že jsi vyslovila vlastní názor, označí tě za tlustou nebo ošklivou, aby tím podryli tvoje argumenty a označili je za bezcenné, a budou o tobě prohlašovat, že jsi nafoukaná, frigidní a že potlačuješ své skutečné city, když se jich štítíš. Proč bys měla být jako oni? Co to s tebou je?“

*

Ačkoliv jsem nepolíben předešlými dvěma knihami s hlavním hrdinkou Munroeovou, musím říci, že jsem byl velice mile překvapen. Napětím nabitý thriller mě ani na moment nenudil, ba naopak mi přivodil několik zajímavě strávených chvil. Nezaváhám ani na moment a přečtu i další její díla.

Autor recenze: Josef Němec

Přidat komentář

Samozřejmě, taky mě nejednou napadá, že prostě autor musí být svým způsobem génius. Nebo šílenec. Nebo koneckonců, někteří lidé tvrdí, že je to někdy v podstatě to samé...

Taylor Stevensová přišla před pár lety s postavou, jaká tehdy v tomto žánru ještě nebyla úplně obvyklá a vlastně ani doteď není. Její Michael je žena s hodně komplikovanou minulostí, žena, kterou velká bolest neochromila, ale zocelila, a která díky svým různým nadáním představuje úplně nový typ hrdinky.

Nejvíc na tom zaráží fakt, že v podstatě není úplně vymyšlená. Jakkoli se to zdá nepravděpodobné, ten neobvyklý životní příběh je částečně příběhem autorky. Nebudu to tady rozepisovat, jelikož se o tom na internetu v době vydání Lovkyně informací hodně psalo, ale stejně bych to připomněla – komu by se některé části jejích vyprávění náhodou zdály nadsazené, vězte, že tohle někdo prožil. A co víc, možná i právě teď prožívá, zatímco my se tady bavíme o literatuře.

„Myslíš někdy na to, že by ses mu pomstila?“
„On už je mrtvý.“
Neeva přestala žvýkat a velice pomalu polkla. „Zabila jsi ho ty?“
„Jo,“ pronesla Munroeová stejně pomalu. „Já.“

Třetí pokračování dobrodružství Michael Munroeové rámcují dva únosy – nejdřív zmizí jedna velmi známá dcera velmi slavných rodičů a záhy taky Michael, která měla pracovat na jejím případu. A zdá se, že šlo o dokonalou práci, po obou se totiž doslova slehla zem, neexistují žádné stopy.

Bradford se přesto pokouší o nemožné a svéhlavě a s nekonečnou trpělivostí zkoumá těch pár faktů, co má k dispozici, aby z nich složil alespoň nějaké vodítko. A věci se opravdu začnou hýbat...

Mezitím sledujeme i Munroeovou, a tady to opravdu začíná být zajímavé. Probere se na neznámém místě v Evropě a jakmile se trochu zorientuje, dostává od svého věznitele, podivného pána zvaného Loutkář, úkol. Velmi složitý a v podstatě pořádně otřesný úkol, za jehož splnění nedostane žádnou zvláštní odměnu – pouze neurčitý slib, že nebude ublíženo ani jí, ani nikomu z jejích nejdražších.

Ona zaváhá a okamžitě za to zaplatí. První mrtvý je tady. Pokud měla nějaké pochybnosti, teď už nemá – Loutkář je odhodlaný přinutit ji ke spolupráci za každou cenu.

Nebudete mít nejmenší tušení, jak by se z takové situace mohla dostat.
A zázraky se nekonají...

Taylor Stevensová si pro tento příběh vybrala zase nové prostředí a zjevně i tohle důvěrně zná – provede čtenáře jihovýchodní Evropou, některými italskými městy, a pak ho vezme na hodně divokou jízdu po Azurovém pobřeží. A to poslední je dle mého mínění úplně ideální, naprosto dokonalé na léto – budete mít sto chutí sednout na autobus a zamířit na jih. Slunce, prach, malebné vesničky, nádherné pobřeží, a do toho krev a zběsilý běh o život.

„Oni si pro nás přijdou?“ zeptala se Neeva.
„Musí,“ odpověděla Munroeová. „Při každé změně směru, kterou jsme udělaly, jsme zahodily jedno sledovací zařízení a pokračovaly dál. Vědí, že víme, že nás sledují, takže není logické, abychom se najednou přestaly pohybovat. Nebudou vědět, jestli ta stopa z drobečků, kterou jsme za sebou nechávaly, je jen trik na jejich oklamání a zda pouze předstíráme, že jsme se tady zašily, zatímco ve skutečnosti jsme se zbavily ostatních sledovacích zařízení a rozdělily se. Budou se muset přesvědčit.“
„Takže ty chceš, aby sem přišli?“
„Ano.“
„A až přijdou?“

Bylo mi jasné, že tady někdo bude muset zemřít. Popravdě jsem však ani nejméně nečekala, že by se autorka zbavila právě těch postav... Uvidíte. Tahle kniha je plná překvapení. A nepotřebujete znát předešlé díly, pokud byste si dělali starosti v tomhle směru – ale vyplatí se přečíst si je, všechny tři knihy jsou skvělé a já doufám, že na čtvrtou nebudeme muset čekat dlouho!

Autorka recenze: Kamila Poláková

* * * * *

Přidat komentář