Černá skříňka

Jak už tento životopis asi naznačuje, je detektiv Harry na hony vzdálený moderním forensním kriminalistům, kteří řeší případy raději přes monitory superpočítačů a s použitím neuvěřitelných technologií. Harry Bosch jde na vše spíše s intuicí policisty z ulice, který než sezení v kanceláři preferuje kontakt se světem zločinu tváří v tvář.

Dobře vypadající statistiky pro politiky, či líbivé mediální image, mu jsou zcela ukradené. Pro něj práce u policie je o krédu „pomáhat a chránit“. V dnešní době plné byrokratických požadavků a seškrtaných rozpočtů má s tímto přístupem dost problémy. Přesně jako v tomto novém případě nazvaném „Černá skříňka“ (orig. The Black Box, 2012).

Harry Bosch pracuje v oddělení nevyřešených případů a po více než dvaceti letech znovu otvírá případ vraždy dánské novinářky během jarních krvavých nepokojů v ulicích LA roku 1992. Během nich bylo zabito několik desítek lidí a vyrabovány a vypáleny stovky obchodů v „divokém“ jižním LA. Teprve až teď laboratoře zpětně zjistily, že byla zastřelena stejnou zbraní, jako oběti v několika novějších vraždách. Co ale spojuje dánskou válečnou dopisovatelku s obětmi války losangeleských gangů? A kde je ta zatracená pistole?

Z beznadějně vypadajícího případu M. Connelly skládá cihličku po cihličce podobu příběhu dokonale propojujícího současné případy s tím z minulosti. S filozofií, že účel světí prostředky, nám vykresluje svého hlavního hrdinu – detektiva Harryho Bosch – jako úžasnou postavu pokračující ve šlápějích hrdinů klasické americké drsné detektivky. Sveřepého chlapa, který se zakousne do případu jako buldok a nic ho nezastaví, dokud vše nebude podle jeho gusta vyřešeno.

S mistrovstvím jemu vlastním dokáže čtenáře neustále překvapovat jeho dedukcemi a následnými překvapivými zvraty děje. To vše dokonale okořeněno popisem světa zločinu s jeho chladně uvažujícími bestiemi v lidské podobě.

Řada s Harry Boschem, která začala v roce 1992 knihou „Černá ozvěna“, má už téměř dvě desítky pokračování, a jak dokazuje kvalita zatím poslední z nich – „Černé skříňky“ – nějakou „únavu z opotřebování“ hrdiny není vidět.

Vydalo ostravské nakl. DOMINO na konci roku 2013, překlad Jiří Kobělka.

Autorem recenze je Bohdan BoboKing Volejníček

Přidat komentář