Apokalypsa II

Řím byl před apokalypsou sice zachráněn, ale souboj o Věčné město a osud celého světa ještě nekončill. Petr Adam, který už doslova zapomněl na dokonale poklidný život novináře, se těžce vyrovnává se svou ztrátou, stejně jako Řím se ztrátou Sixtínské kaple. Petr Adam se probouzí v Kolíně nad Rýnem právě v okamžiku, kdy kolem něj lidé začínají hořet a ve chvíli, kdy se zachraňuje, si nedokáže vybavit, co se za poslední dny stalo. Vrací se zpět k Marii v naději, že mu pomůže si vzpomenout a rozluštit záhadné tetování na jeho těle. Pomalu se dostává k pravdě, k čemu vlastně tetování slouží. On je klíč k něčemu nebezpečnému. Něčemu, co musí najít rychleji, než Set a tajemný řád Nositelů světla. Sám ani neví, jak se do dalšího závodu o osud světa dostal. Jedno je ale jisté. S pomocí Marie a bývalého papeže musí získat deset pečetí, které brání zlu dostat se na svět a tím ho zachránit před naprostou zkázou. Toto dobrodružství jej ale dovede k tajemstvím, která by měla raději dále spát v zapomnění... Sám vlastně ani neví, zda to zvládne. Na svět se totiž začíná dostávat cosi temného a pokud si nepospíší, nebude už žádna šance na záchranu. Díky odstoupení Franze Laurenze, bývalého papeže, se na Petrův stolec dostal papež Petr II., s jehož uvedením do úřadu je prorokován zánik světa. A toto proroctví se s příchodem zla naplňuje.

Momentální situace nasvědčuje tomu, že se dnes naplnilo poslední proroctví svatého Malachiáše.
Katolická církev stojí na kraji propasti.

Apokalypsa byla prvním dílem o německém novináři Petru Adamovi, který se snaží zachránit svět. Apokalypsa II je ale přesto o kousek jiná. I když se jedná o druhý díl do stejné série, na rozdíl od prvního dílu autor zaměňuje samotný charakter příběhu. V první knize se snažil hlavní hrdina zachránit svět před tajemnou organizací Nositelů světla, kteří Věčné město ohrožovali bombou kdesi v útrobách vatikánských katakombách. Nyní je ale hlavním námětem určité nadpřirozeno v podobě prastarého zla, které čeká na svou příležitost. Některým se něco takového nemusí zamlouvat, neboť přeci jen, upustit od skutečného příběhu k nadpřirozenu může být až moc velký skok. A ne vždy se může podařit.

Už jenom podle toho, že jsou oba Giordanovy díly přirovnávány k Danu Brownovi, je už z části jasné, v jakém duchu se celý příběh bude nést. Šokující odhalení. Tajemství, která by dokázala hnout světem. Smrti postav, které si oblíbíte. I když tohle všechno zní dobře, osobně si myslím, že se autor nechal tím vším trochu unést. Říci, že by byl příběh pouze levnou kopií nějakého známého příběhu, nelze vůbec říci. Autor si vše dokonale promyslel, sepsal a ještě lépe zpracoval. A možná tady je to, co skřípe. Díky velice hutné a obsáhlé dějové lince je docela složité obsáhnout celý děj bez toho, aniž byste se aspoň jednou nezastavili a sami sebe se nezeptali, o co tam vlastně jde. Tolik jmen, tolik událostí a tolik zvratů, že je skoro nemožné si je všechny zapamatovat.

Jak už tak z obou knih vyplývá, autor se rád pouští do velkých výzev a opět do knihy zakomponoval Řím, centrum křesťanství a dokonce samotnou církev. Pokud jste si mysleli, že autor už v prvním díle držel na uzdě svou fantazii, tak vás pokračování určitě mile překvapí. Kromě příjemné atmosféry Říma taktéž poukazuje na církev, její chyby a sám čtenáře zasvěcuje do tohoto záhadného města a života církevních hodnostáře - samotného papeže. Ke konci knihy si vlastně uvědomíte, že církev možná není zas až tak dokonalá, jak se zdá...

Apokalypsa už dávno začala.

Apokalypsa II by se určitě nedala zařadit mezi běžné knihy. Díky čtivému a svižnému stylu se příběh odvíjí poměrně rychle a - prakticky neustále - i akčně. Autor si rád pohrává se svým vlastním příběhem, všelijak ho tvaruje a nutí čtenáře si myslet přesný opak, než tomu doopravdy je, protože překvapit čtenáře je jedna z věcí, která jde autorovi poměrně dobře. Po celou dobu čtení drží čtenáře mezi pravdou a lží a nechává ho přemýšlet o tom, zda je to, co hlavní postavy dělají, správné. Nebo nikoli.

Příběh plný nebezpečí, akce a mystérie. Toto je pouhý zlomek toho, co čeká všechny čtenáře po otevření Apokalypsy II. Pokud máte náladu na román plný informací, promyšleného příběhu a příběhu odehrávajícím se v Římě, bude kniha tou pravou volbou. Autor si opět rozehrává krásnou hru, která skončí tím nejméně očekávaným koncem, který v mnohých čtenářích vyvolá pocit touhy po dalším díle. Teď ovšem zůstává otázkou, zda se dalšího dílu dočkáme, nebo autor celý příběh usekl v tom nejlepším.

Autor recenze: Filip Faja
http://magicians-book.blogspot.cz/

Tím vším se ještě ale nemůže zabývat hlavní hrdina Petr Adam, který se právě probudil někde v podzemí a ještě k tomu v kokonu, jako kdyby byl v mateřské placentě. Co tu dělá? Jak je tu dlouho? A proč je jeho původně uříznutá levá ruka částečně dorostlá? Kdo ho tu drží?

Jeho mysl je zmatená a na mnoho věcí si nemůže vzpomenout. To ještě netuší, že život se mu opět překroutí naruby. Nejen on, ale i lidé kolem něj nebudou sto procentně vědět, jestli Petr Adam je opravdu Petr Adam, nebo jestli náhodou není Mikulášem, tedy jeho bratrem. Bylo by to opravdu možné, aby tělo jednoho mělo duši druhého? Nemá být jeden z nich dávno mrtvý?

Minulost neskončila, ale opět ožívá. Aton a Nefertiti, Jesua a Pilát, John Dee a Edvard Kelley,…to je jen slabý výčet těch, se kterými se setkáme, abychom postupně odhalili tajemství, které je skryto v zašifrované knize Dzyan. Klíč k ní mají bratři – Petr Adam a Mikuláš – společně vyryt na jejich těle. Podaří se jim zabránit, nebo naopak rozpoutat novou a děsivější apokalypsu, která otevře brány pekla? Na jaké straně stojí obávaný Lví muž?

*

Spojení se přerušilo. Ozýval se jen elektrostatický šum. V tom okamžiku si Petr uvědomil dvě věci zároveň. Tou první byl další pohyb dřevěného oltáře. Viděl, jak doslova nad ní byl další pohyb dřevěného oltáře. Viděl, jak se doslova nadzvedl, jak se dřevo vyboulilo ven, jako by se oltář měl obrátit naruby – a pak se třeskem rozletěl. Jako druhou věc zaregistroval ženu na protilehlé straně oltáře. Jako druhou věc zaregistroval ženu na protilehlé straně oltáře. Mladou americkou turistku, jež nosila krátké kalhoty a byla obutá v žabkách. V okamžiku, kdy se podesta oltáře rozlomila, se ženy zmocnil oheň.

Zkrátka začala hořet. Její tělo se rázem octlo v plamenech, jako by ji zasáhla neviditelná žárová stěna. Petr celý zděšený přihlížel, jak se žena válí po zemi, hoří a křičí, cítil žár plamenů i zápach spáleného masa.

Jenže to byl teprve začátek.

*

Pokračování úspěšné knihy německého autora Maria Giordana Apokalypsa vás opět chce nadchnout a uchvátit vším, co se v příběhu odehrává. Někdy se toho ale děje najednou tolik, že chvílemi nad tím kroutíme hlavou a říkáte si: „To už opravdu nešlo vymyslet něco lepšího?“ Občas se možná začnete ztrácet, ale brzy vše zase dokážete najít. Osobně pro mě byla první kniha mnohem lépe postavená, dvojka sází na dynamiku, ale ta není všechno.

Autor recenze: Josef Němec

Mario Giordano je německý spisovatel a scénárista. Známější je především díky svým televizním seriálům, které se vysílají i u nás. V jeho portfóliu tak najdeme například seriály Schimanski, Místo činu, Volejte policii 110 nebo Experiment. V současné době žije v Kolíně nad Rýnem a věnuje se pokračování Apokalypsy.

Čtenáři, kteří četli první díl, jistě vědí, že Apokalypsa skončila vcelku otevřeně. Autor si tak nechával prostor pro pokračování, které nám Knižní klub právě přináší. Události, které následují po prvním dílu, moc nadějí na dobrý konec nedávají. Petr Adam se ocitá uprostřed Dómu v Kolíně nad Rýnem, kolem něj propuká naprostá panika, zem se otřásá a dlažba puká. Uprostřed všeho toho děsu se nabízí otázka: Začíná snad opravdu Apokalypsa? A jak se vůbec Petr do Kolína dostal a proč si na nic nevzpomíná?

Opět se setkáváme se známými postavami, mezi kterými vévodí novinář Petr Adam, bývalý papež Franz Laurenz a jeho dcera Marie. Autor tak dále rozvíjí velmi zajímavý a čtivý příběh, který udrží vaší pozornost až do poslední strany. Navíc se mimo Itálii podíváme i do dalších zemí světa, které skvěle doplňují temnou a tajemnou atmosféru knihy.

Autor se opět pouští na tenký led a nebojí se do událostí v knize zapojit církev. Vždyť již v první knize nechal zničit Vatikán. Pokud se Mario v prvním dílu držel zkrátka a moc nepopouštěl uzdu své fantasii, v druhém dílu to neplatí a pouští se do opravdu velkých spekulací. Občas se může zdát, že před sebou nemáme mysteriózní thriller, ale fantasy nebo sci-fi knihu.

Na jednu stranu se tím autor odlišuje od ostatních spisovatelů, kteří se drží, a i když spekulují, stále se drží uvěřitelných mantinelů. To o Giordanovi neplatí, nechť posoudí už sami čtenáři jestli je to dobře, nebo ne. Na jednu stranu by tím autor mohl některé čtenáře odradit (přeci jen otevření Pekla a putování duší z těla do těla může být pro někoho trochu moc), na stranu druhou zase získat.

Přes všechny zápory, se knize nedá upřít úžasná čtivost. Autor nás zbytečně nezahlcuje nedůležitými detaily, ale přesně dávkuje jen to nejdůležitější a neustále drží čtenáře na vážkách, která strana jedná opravdu správně. Apokalypsa je zajímavou alternativou ke knihám Dana Browna, nebo Steva Berryho, a i přestože občas sklouzává ke sci-fi, mohla by zaujmout nejednoho čtenáře.

Mario Giordano se narodil v roce 1963 v Mnichově. Studoval psychologii v Düsseldorfu. Píše romány, knihy pro mládež a scénáře. Je autorem úspěšných televizních seriálů Místo činu, Volejte policii 110, Schimanski a Experiment.
Žije v Kolíně nad Rýnem.

Autor recenze: Petr Čapek
http://pcapek.blogspot.cz/